ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Volva XC90
25. listopadu 2015

Velký a prostorný, až sedmimístný vůz kategorie SUV sázející na modernu a bezpečnost - to je druhá generace Volva XC90.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Moderní, luxusní a přitom docela intuitivní.

Řidič(ka) sedí tak vysoko, jak očekává od velkého vozu kategorie SUV.

Tím pádem si může užívat solidní výhled z auta. Výrobce v tomto ohledu vychází vstříc i šikovně umístěným zrcátkem a v testovaném autě i armádou elektronických pomocníků. Nejnižší výbava ale neobsahuje ani parkovací senzory, ty jsou k dispozici až od druhého stupně Momentum.

Mě pomáhala s parkováním příplatková kamera s parádním rozlišením obrazu promítaného na devítipalcový displej.

Komu by to bylo málo, může si připlatit i za parkovacího asistenta, který sám vyhledává místa a zajíždí do nich, aniž by musel(a) řidič(ka) točit volantem.

Vše kontrolují kamery, které vytvářejí obraz snímaný jakoby z ptačí perspektivy, byť trochu zkreslený, protože na něm okolní auta vypadají jako mastodonti a ve skutečnosti je to přesně naopak. Volvo XC90 umí samočinně nejen parkovat, ale také z parkovacího místa vyjíždět a hlídat při tom provoz za zádí.

Trochu mě mrzí, že Volvo ustoupilo od svého dosavadního varování před autem v mrtvém úhlu prostřednictvím silně blikajících diod umístěných nikoli v zrcátku, ale v jeho obalu. Nově už jsou diody na vnější straně zrcátka, ale na rozdíl od jiných aut je jejich pás alespoň široký a tím pádem dobře viditelný.

Standardní výbavou každé XC90 je Front Assist, který slouží pro prevenci nárazů do předmětů před vozidlem. Umí také na rozdíl od podobných zařízení v ostatních autech (stav k roku 2015) zabránit srážce s protijedoucím autem při odbočování vlevo nebo s chodcem a cyklistou. Používá k tomu kameru i radar.

Moje praktické zkoušky naštěstí zůstaly pouze u velmi zřetelného vizuálního i akustického varování bez nutnosti samočinného brzdění.

Hověl jsem si v příplatkových sedadlech z měkké perforované kůže umožňující nejen vyhřívání, ale také účinnou ventilaci.

Kromě klasického elektrického seřizování nechyběla ani možnost nastavit si sevření bočnicemi, prodloužení sedáku nebo velikost bederní podpěry. Jde o jedno z nejlepších sedadel řidiče, které jsem kdy testoval. Za zmínku přitom stojí jeho štíhlost, díky níž výrobce ušetřil hmotnost a umožnil velkorysou podélnou prostornost v kabině i kufru bez jakéhokoli kompromisu v oblasti pohodlí. To se Volvu opravdu povedlo.

Standardní sedadlo je látkové bez většiny těchto vychytávek, pouze s elektrickým nastavením výšky. Od druhé výbavy Momentum pokrývá sedadla kůže, plnohodnotné elektrické nastavení je k dispozici od třetího stupně Inscription. Elektrické prodloužení sedáku dostávají ve standardu majitelé verze R-Design.

Spokojen jsem byl i s volantem, jehož vzhled mi sice připadá trochu diskutabilní, ale funkčnost z hlediska držení byla na jedničku.

Potěší i velká tlačítka, jimiž se dá obsluhovat například multimediální soustava, tempomat s omezovačem rychlosti a asistentem jízdy v kolonách a částečně i palubní počítač.

Částečně proto, že hodnoty pouze vyvoláte na displeji, ale resetovat je musíte tlačítkem na páčce světel.

Přístroje testované verze byly plně digitální a s vypnutým zapalováním tedy zcela slepé.

Jejich vzhled se mění podle toho, jaký jízdní režim si nastavíte - zda ekonomický (vlevo), komfortní (uprostřed), dynamický (vpravo) nebo do terénu. Jde o velmi efektní, ale zároveň i praktické řešení.

Přístroje na obrázku patří ke standardu testovaných verzí R-Design a Inscription, nižší stupně mají displej uvnitř přístrojů o něco menší - osmipalcový.

Velmi efektní je i standardně montovaný devítipalcový tablet na středovém panelu příjemně se naklánějící k řidiči, který umožňuje obsluhu většiny funkcí týkající se multimédií, konektivity nebo klimatizace. Jde o jedno z nejlepších řešení, které jsem v této oblasti zažil.

Grafika je parádní, ovládání intuitivní, odezva displeje rychlá, aktivní „tlačítka“ veliká a tudíž i při jízdě snadno ovladatelná. Až dosud jsem se podobným řešením spíš bránil, ale pokud budou všude fungovat jako u Volva XC90, klidně je za klasická tlačítka a otočné ovladače vyměním. Už proto, že přístrojová deska bez nich vypadá opravdu čistě.

Snad jen češtin někdy trochu skřípe :-)

Testované auto disponovalo příplatkovým multimediálním systémem s prémiovou audiosoustavou Bowers a Wilkins, jejíchž devatenáct reproduktorů udělalo z XC90 koncertní sál. Mojí pubertální synové a jejich čtyři kamarádi řičeli blahem, volvu vibrovala zpětná zrcátka a mě lemy kalhot nacházející se poblíž repráků.

Spokojen jsem byl i s množstvím a provedením odkládacích ploch. 

Zajímavostí je otvírání objemného kaslíku před spolujezdcem pomocí malého tlačítka na středovém panelu. Důvodem bude zřejmě touha po co nejčistší přístrojové desce.

Příplatková panoramatická střecha udělá z Volva XC90 efektní skleník a neměl jsem pocit, že by se kvůli ní auto víc otřásalo.

Zaujala mě tichá a dokonalá práce stěračů s integrovanými ostřikovači, které ale zároveň kvůli své masivnosti trochu víc překážejí ve výhledu, než bývá obvyklé.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální
sedadla třetí řadakufr za třetí řadou sedadel

Volvo XC90 patří mezi nejprostornější čistě osobní auta na českém trhu.

S příplatkovou třetí řadou uveze v pohodě sedm dospělých cestujících, což jsem v praxi vyzkoušel, když jsem transportoval kromě sebe i šest členů juniorského florbalového týmu a žádný z nich včetně dvoumetrového Matěje (není na místě spolujezdce moc vidět) si nestěžoval na nedostatek prostoru.

Druhou řadu tvoří tři samostatná sedadla, všechna podélně posuvná a s možností polohování opěradel.

Na těch krajních se v testované verzi sedělo v podobně příjemně perforované kůži jako vpředu, uprostřed je sezení hladké, vyvýšené a tvrdší, přesto díky vysoko výsuvné a příjemně měkké hlavové opěrce umožňuje relativně pohodlné cestování na dlouhé vzdálenosti i dospělému.

Za příplatek obsahuje šikovný integrovaný dětský podsedák.

Cestující druhé řady mají za příplatek k dispozici své vlastní klimatizační zóny s privátním ovládáním a ti krajní za příplatek také vyhřívání.

Krajní sedadla druhé řady se dají jedním tahem sklopit a odtáhnout, což umožňuje relativně snadný přístup na dvě sedadla řady třetí.

Ta se velmi snadno vztyčují ze své složené polohy.

Vzadu jsem se svými 175 cm výšky po napřímení a položení hlavy do opěrky dřel o strop a při poloze sedadel druhé řady zcela vzad měl kolena namáčknutá na opěradlo přede mnou. Stačilo ale o pár centimetrů posunout řadu druhou a v pohodě jsem se tu uvelebil. Sezení je tady nečekaně pohodlné, na rozdíl od většiny ostatních SUV nemíří kolena ve třetí řadě vzhůru a nesedíte jen „na hrášku“.

Zkrátka, jak už jsem uvedl na začátku této kapitoly, jde o auto použitelné pro přepravu sedmi dospělých i na delší cesty a děti to tady ve třetí řadě daleko od rodičů budou milovat. Ani tady nechybí příjemné opěrky pro lokty a dostatek odkládacích prostor na kelímky s pitím a další drobnosti.

Sedadla druhé i třetí řady se dají velmi snadno sklápět a vztyčovat, během pár vteřin můžete ze sedmimístného SUVbusu udělat dvoumístnosu SUVdodávku s ideálně rovnou zavazadlovou plochou.

V našem případě nechyběla díky příplatkovému vzduchovému pérování ani možnost snížit si tlačítky ze zavazadlového prostoru nákladovou hranu.

Příjemně mě překvapilo, kolik prostoru pro zavazadla zbývá i za třetí řadou sedadel, vešlo se nám tam několik sportovních tašek naskládaných na sebe.

V pětimístném provedení zase potěší možnost upevnit tašky a kufry častí zvedací podlahy tak, aby necestovaly o zavazadelníku.

Výrobcem udávaný základní objem zavazadlového prostoru 705 litrů se těžko týká místa mezi podlahou a roletou. Tam je ho podle našich odhadů tak o třetinu méně.

Přesto si Volvo XC90 za parametry zavazadelníku pochvalu zaslouží. Koncem roku 2015 má podle našich měření nejdelší kufr ze všech SUV a zároveň jeden z nejširších v místě mezi podběhy. Mezi podlahou a roletou je ale mělko.

Spokojeni budou i majitelé psů, nechybí možnost pořídit si síť oddělující přepravní prostor od posádky a to jak za první tak druhou řadou sedadel.

Když to shrnu, tak Volvo XC90 patří nejen mezi nejpraktičtější vozy kategorie SUV, ale svými parametry konkuruje i mnoha MPV.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Nové Volvo XC90 už pohánějí pouze dvoulitrové čtyřválce dopované turbem. Při porovnání papírových hodnot vycházejí při porovnání s konkurenty jako nejúspornější, dynamika osciluje mezi nadprůměrnou …
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus