ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Volkswagenu Caddy Maxi
25. března 2016

Prodloužená verze Volkswagenu Caddy se vymyká všem automobilovým kategoriím. Je to takový jezevčík. Vychází z krátkého Caddyho, tedy kompaktního MPV odvozeného od dodávky, a sdílí s ním většinu rozměrů i motorů. Prodloužení téměř o půl metru však znamená, že délkou 4,9 m konkuruje autům patřícím minimálně o třídu výš.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Prodloužená verze Volkswagenu Caddy se vymyká všem automobilovým kategoriím. Je to takový jezevčík. Vychází z krátkého Caddyho, tedy kompaktního MPV odvozeného od dodávky, a sdílí s ním většinu rozměrů i motorů. Prodloužení téměř o půl metru však znamená, že délkou 4,9 m konkuruje autům patřícím minimálně o třídu výš.

Proti kompaktním MPV odvozeným z dodávek nabízí o půl metru delší kufr. Spoustou prostorových parametrů překonává Caddy Maxi i velké čistokrevné osobní víceúčelové vozy typu Fordu Galaxy nebo svého sourozence VW Sharan. Nabízí i lepší poměr ceny a výbavy, ale musíte se smířit s horším komfortem a jízdní dynamikou.

Caddyho Maxi bych doporučil hlavně živnostníkům, kteří potřebují převážet dost velké náklady nebo víc lidí, ale přesto chtějí pouze jediné auto pro práci i rodinu. Dobře poslouží i početnějším famíliím, což jsem si ověřil při cestě k moři do Chorvatska a zpátky. Jako největší plus Caddyho Maxi vidím, že se za tři řady sedadel a tedy sedm (i dospělých) pasažérů ještě vejde dost místa pro zavazadla.

Příjemně mne překvapily i jízdní vlastnosti v zatáčkách, které převyšují ostatní MPV vzniklá z dodávek. Naopak jsem čekal pohodlnější podvozek. U testovaného auta mne zklamalo hlasité drnčení přístrojové desky při akceleraci v některých otáčkách, zlepšil bych také odstupňování manuální převodovky.

Prodloužený Caddy pobral ještě méně sex appealu než základní verze, což platí zejména o testovaném nejlevnějším provedení Trendline. Nelakované nárazníky sice někomu mohou připomínat módní kategorii SUV, ale hlavně vytvářejí dojem, že jde o auto na práci nikoli na krásu.

Řidičova zóna ani poměry ve druhé řadě sedadel se prakticky neliší od krátké verze, jejíž podrobný test si můžete přečíst zde. Rozdíly objevíme v zadní části vozu. I krátká varianta Caddyho může disponovat třemi řadami sedadel a až sedmimístnou kapacitou, půl metru navíc u "Maxíka" se ale projevuje blahodárně.

Vzhledem ke standardně dodávaným posuvným zadním dveřím na obou stranách vozu a možnosti sklopení opěradla a překlopení celého sedadla druhé řady směrem vpřed se na zadní místa docela dobře nastupuje. Snímky zvětšíte kliknutím na ně stejně jako všechny ostatní v testu.

Vzhledem k tomu, že se sedadla druhé řady nedají posouvat a nelze ani nestavovat sklon jejich opěradel, je místo ve třetí řadě pevně dané. Pro člověka mé výšky 175 cm to ale nepředstavuje žádný problém.

I když jsem se napřímil, zbývala spousta prostoru mezi hlavou a stropem. Připomínku mám pouze k hlavové opěrce, jejíž spodní část mě trochu dloubala do lopatek. Naštěstí jsem měl před sebou i dost místa na kolena, takže jsem to mohl řešit mírným sesunutím se.

Resumé tedy zní, že Caddy Maxi pohodlně odveze i na delší vzdálenosti sedm dospělých lidí. Zároveň za sedadly třetí řady zbývá zavazadlový prostor jako v běžném kombíku.

Vyjmutí dvousedadla ve třetí řadě simuluje návštěvu posilovny stejně jako podobná manipulace s dvěma díly řady druhé. Ideální je to provádět ve dvou. Alespoň, že mechanismus zacvakávání a odjištění sedadla patří k těm nejjednodušším.

Pokud Caddyho Maxi "vykostíte" o sedadla třetí řady, vytvoříte zavazadlový prostor, do které jsem nacpal horské kolo, silničku a ještě batožinu na dvoutýdenní dovolenou pro čtyřčlennou rodinu.

Jakmile necháte v autě jen přední sedadla, máte k dispozici něco jako malou garsonku.

Paleta motorů u Caddyho Maxi se podobá krátké verzi až na to, že nejsou k dispozici nejslabší benzinové motory (1.0 TSI a 1.2 TSI) ani nejlínější verze naftového 2.0 TDI s nejvyšším výkonem 55 kW. A to je dobře. Testovaná varianta 2.0 TDI/75 kW, která představuje pro jezevčíka naftový základ, rozhodně není žádný dynamit. Zvlášť po naložení. Nejvíce mi chyběla schopnost akcelerovat při předjíždění. 

Pouze pětistupňová převodovka znamená, že jsou mezi rychlostními stupni docela velké rozestupy, takže musíte před přeřazením na vyšší kvalt motor vytáčet více, než jste zvyklí, aby nespadl do moc nízkých otáček. Nechutnají mu otáčky přibližně od 1300/min. níže, protestuje proti nim znatelnými vibracemi. Ještě víc mě ale u testovaného kusu vadilo hlasité rezonování v přístrojové desce, které se ozvalo pokaždé při akceleraci kolem dvou tisíc otáček a s přibývajícími kilometry nabývalo na počtu decibelů.

Výrobce udává u testované verze spotřebu pod pět litrů nafty na sto kilometrů, které se mi nepodařilo dosáhnout ani s prázdným autem při jízdě lehkou nohou. Cesta do Chorvatska a zpět s plně naloženým vozem znamenala při dodržování rychlostních limitů spotřebu kolem šesti litrů nafty na každých sto kilometrů, což také není k zahození.

Podvozkově patří Volkswagen Caddy k nejschopnějším velkoprostorovým autům odvozeným od dodávek, což platí i o verzi Maxi. Není příliš neohrabaný, naklání se jen minimálně a parádně drží stopu i při rychlých průjezdech. Daní za to je tvrdší naladění, což se zlepšuje při naložení na limit nosnosti. Pak mi překonávání silničních nerovností připadalo důstojnější.

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá
přístrojová deska
sedadla přednísedadla zadníkufr základníkufr maximálnísedadla třetí řadakufr za třetí řadou sedadel
reklama
Pokračovat na další kapitolu
Podvozek
Podvozek
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus