ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test modernizované Toyoty Corolla
18. října 2016

Toyota Corolla je nejprodávanějším autem na planetě Zemi. Na podzim roku 2016, kdy se do prodeje dostal facelift generace z roku 2013, japonský výrobce slaví padesáté výročí od prvního představení tohoto modelu.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
Test modernizované Toyoty Corolla
reklama

Toyota Corolla je nejprodávanějším autem na planetě Zemi. Na podzim roku 2016, kdy se do prodeje dostal facelift generace z roku 2013, japonský výrobce slaví padesáté výročí od prvního představení tohoto modelu.

Modernizace se poměrně výrazně projevila na vzhledu automobilu, který se i nadále prodává pouze v karosářské verzi sedan. Hatchback i kombi se nabízí pod obchodním jménem Auris. Tento vůz má na rozdí od corolly o něco sofistikovanější techniku, nabízí se s modernějšími motory, a rovněž jako hybrid.

Corolla je automobil, který se hodí zejména pro starší páry, může také plnit roli firemního vozu pro níže postavené manažery. Umím si ho představit rovněž jako taxík.  

Přední světlomety corolly v roce 2016 zeštíhlely, spodní část předního nárazníku naopak roztáhla. Výraz auta je teď agresivnější a připomíná i ty nejfuturističtější vozy značky jako je třeba vodíkový model Mirai.

Vzadu jsou světlomety s novou grafikou a změny lze zaznamenat rovněž v interiéru.

Například po stranách palubní desky teď výrobce montuje kruhové výdechy klimatizace.

Nová je rovněž centrální část s mutlimediálním systémem, a mezi přístrojovými ukazateli je teď barevný displej palubního počítače.

Facelift samozřejmě přinesl nabídku nových barev a nových prvků výbavy. Například balíček bezpečnostních systémů Toyota Safety Sense, který je ve standardu od druhého stupně výbavy Active. Jeho součástí je varování před kolizí (PCS), varování před opuštěním jízdního pruhu (LDA), rozpoznávání dopravních značek (RSA) nebo automatické přepínání tlumených a dálkových světel (AHB).

Naopak ke změnám nedošlo v nabídce pohonných jednotek. Základem zůstává zážehový šestnáctiventilový čtyřválec 1.33 Dual VVT-i/73 kW, silnější alternativu představuje rovněž šestnáctiventilový čtyřválec 1.6 Valvematic/97 kW. Zájemce o turbodiesel má k dispozici pouze slabší čtyřválec 1.4 D-4D/66 kW, který má stejné dynamické parametry jako základní motor 1.3 Dual VVT-i (0-100 km/h za 12,5 s, nejvyšší rychlost 180 km/h), ale výrazně nižší spotřebu (kombinovaná 3,8 l/100 km). Všechny motory spolupracují s moderní šestistupňovou převodovkou, u motoru 1.6 Valvematic/97 kW lze mít za příplatek 35 000 Kč i samočinnou převodovku CVT, které u Toyoty říkají Multidrive S.

Výbavové stupně jsou k dispozici tři - Live, Active a Executive. Už v základní verzi je výškově nastavitelné sedadlo řidiče, palubní počítač s ovládáním na volantu, mauální klimatizace, elektricky ovládaná přední okna, rádio s CD přehrávačem, asistent rozjezdu do kopce, dálkově ovládané centrální zamykání a sedm airbagů.

K testu jsem získal exemplář v nejvyšší výbavě Executive. Ten má navíc například dvouzónovou klimatizaci, startovací tlačítko, navigaci, inteligentní parkovací asistent s couvací kamerou a přední světlomety kompletně sestavené z LED diod.

Auto rovněž mělo vyhřívané přední sedačky, ovšem zapínání jsem objevil až po několika dnech, když jsem otevřel přihrádku na středovém tunelu.

Pod kapotou byl umístěný nejsilnější motor v nabídce, což je zážehový čtyřválec 1,6 s výkonem 97 kW.

Byl spojený s šestistupňovou manuální převodovkou. Už dlouho jsem neměl k dispozici auto s tak příjemným řazením. Dráhy jsou dlouhé tak akorát, kulisa nedovoluje omyl, a odpory jsou přesně takové, jaké mají být. Někomu může vadit drobné cvakání při pohybu páky, ale pokud motor běží, slyšet to prakticky nelze.

Interiér je vůbec velmi dobře akusticky odizolován. Jízdní vlastnosti jsou příjemně komfortní, se sportovnější jízdou se tak nějak nepočítá. Například i proto, že zadní náprava je pouze vlečená s torrzní příčkou.

Komfort nezhoršovaly ani největší nabízené sedmnáctipalcové pneumatiky.

Podle technických údajů by kombinovaná spotřeba tohoto vozu měla činit 5,6 litru, já jsem při týdenním testu dosáhl dlouhodobé spotřeby 6,8 litru.

Ve městě ukazoval palubní počítač obvykle hodnoty mezi 8-9 litry. Na dálnici, kde při stotřicetikilometrové rychlosti a zařazení "šestce", motor točí 3200 otáček za minutu, ubývá z nádrže každých sto kilometrů 6,9 litru. velmi obdobně se jevil apetit vozu také při jízdě na okresních silnicích v nerovinatém terénu.

Podrobný test verze před faceliftem si můžete přečíst zde.    

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá
přístrojová deska
sedadla přednísedadla zadníkufr základníkufr maximální
reklama
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus