ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test druhé generace Toyoty Aygo
4. srpna 2016

Nová generace minivozu vyráběného u Kolína navazuje na předchůdce tím, že zůstává nejkratším autem s dvěma řadami sedadel na českém trhu. Rozhodně ale nejde o vůz s nejnižší úrovní základní výbavy, čemuž odpovídá i základní cena, kvůli níž nová Toyota Aygo zdaleka nepatří mezi nejlevnější nové vozy v Česku.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Došlo tu k velkému generačnímu posunu a to nejen vizuálnímu.

Podle údajů výrobce sedí řidič o centimetr níž než dosud, subjektivně mi rozdíl připadal ještě větší. Zhoršil se tím výhled z auta zejména pro menší šoféry, kteří by si měli pořídit auto minimálně v druhé výbavě s výškově stavitelným sedadlem.

Široké ukotvení čelního sloupku spolu s držákem zrcátka a zrcátkem samotným vytváří velikou neprůhlednou plochu, za kterou se v zatáčce schová i náklaďák. Viditelnost do předoboku není dobrá.

Úzký interiér způsobuje, že dvě průměrně rostlé osoby absolvují v průběhu společné jízdy spoustu nechtěných doteků. Na druhou stranu Aygo může pomoci s navázáním nových vztahů :-)

Také sedadla s integrovanými hlavovými opěrkami vyhoví spíše menším postavám.

Kolega s výškou necelých 175 cm si ale nestěžoval a vyhovovala mu i poloha za volantem.

Sedák dobře podepře průměrně vysokým osobám stehna, lepší by mohla být opora těla při jízdě v zatáčkách.

Zkoušel jsem i kožené čalounění, které se dalo do roku 2015 pořídit za příplatek. Sice působí luxusněji, ale potila se mi záda a to nebylo při testovacích jízdách v Nizozemí žádné vedro.

Polokožené čalounění speciální edice x-wave, která se ale také přestala v roce 2015 nabízet, působilo příjemněji.

Zato kůži coby potažení volantu jednoznačně vítám stejně jako fakt, že patří ke standardu už od druhé výbavy X-Play. Základní plastovou verzi jsem zatím v rukách nedržel. Kožený volant se i díky zesílením v místech úchopu parádně drží, nechybí tlačítka na ovládání audiosoustavy nebo bluetooth hansdfree (od X-Play).

Škoda, že se na věnec nevešly i ovladače palubního počítače (standard). Mezi jeho hodnotami se přepíná tyčinkami na přístrojovém panelu. Ruka k nim ale nemusí daleko, přístroje se nacházejí hned za volantem. Jsou připevněny ke středovém sloupku a pohybují se, pokud chcete nastavit výšku volantu, což není ideální, ale u Ayga mi to moc nevadilo.

Omezovač rychlosti patří ke standardu u verzí s manuálním řazením od druhé výbavy X-Play a ovládá se samostatnou páčkou u volantu. Funguje tak, že auto nepřekročí nastavenou rychlost. Pokud ho ale chcete rychle deaktivovat, stačí sešlápnout plynový pedál až na podlahu před zarážku. Bohužel nelze mít funkci tempomatu, tedy samočinné udržování rychlosti nastavené řidičem.

Jednoduchým "motocyklovým" přístrojům dominuje rychloměr.

Otáčkoměr patří k výbavě až od druhé výbavy X-Play. Majitelé základního Ayga ale o moc nepřijdou, protože jeho stupnice je tak nepřehledná a špatně čitelná, že poskytuje pouze velmi orientační údaje.

Zato potěší USB přípojka, která patří stejně jako základní rádio ke standardu každého Ayga.

Středovým sloupkům všech dosud testovaných aut dominoval velký dotekový barevný displej multimediálního systému X-Touch (standard od druhé výbavy X-Play).

Potěšila mne rychlost jeho odezvy, přehlednost, úroveň grafiky i množství informací. Kam se hrabe spousta větších a dražších aut!

Příjemně překvapí také rychlost propojení chytrého telefonu s bluetooth handsfree stejně jako kvalita zvuku audiosoustavy, která se zlepšila proti předchůdci asi jako když porovnáváte první přenosné kazeťáky se současnými domácími kiny... Na miniauto hraje Aygo X-Play opravdu famózně.

Připraveny jsou i aplikace na zrcadlení mobilního telefonu Mirror Link, mělo by fungovat i přijímání a zasílání SMS zpráv, to jsem ale zatím neměl čas vyzkoušet.

Ke standardu Ayga X-Play patří i parkovací kamera, která se ale snadno zašpiní.

Středový sloupek nejvyšší výbavy X-Wave (nabízela se do roku 2015) obsahuje standardně luxusněji vyhlížející ovladače lepší klimatizace udržující teplotu v interiéru automaticky, nechybí efektní leskle černé lakování sloupku.

U nejvyšší výbavy jste také mohli nechat klíček v kapse při odemykání auta a startování. Stačilo zmáčknout tlačítko.

Stejně jako u předchůdce maká na předním skle pouze jediný stěrač a svou práci zvládá v prostoru před řidičem na jedničku. U spolujezdce je to trochu horší.

Nedostatkem odkládacích prostor jsem netrpěl.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Tady mezigeneračně k žádné revoluci nedošlo. K dispozici jsou čtyři místa a na první pohled miniaturní prostor pro zavazadla.

Potěší nárůst prostoru nad hlavou na zadních sedadlech o 4 cm proti předchůdci. Zatímco původní Aygo patřilo v tomto ukazateli na "ocas", novinka se řadí k průměru a se 174 cm výšky jsem neměl na rozdíl od minulé generace problém usadit se vzpřímeně.

Na obrázku vidíte kolegu s podobnou výškou.

Zato místo na nohy se podle našich měření o 3 cm zhoršilo a patří ke slabšímu průměru. Osobně jsem neměl problém si za "sebe" sednout, ale dva lidé s výškou 180 cm už by si otlačili kolena i hlavu. U miniauta ale nejde o nic výjimečného...

Vadí mi, že se okna vedle zadních míst stejně jako u předchůdce nebo třeba u Škody Citigo nedají stahovat, ale pouze nepatrně vyklápět.

Testované verze disponovaly možností sklápění opěradla děleného půl na půl (standard od výbavy X-Play, v základní verzi X se sklápí celá nedělená lavice).

Opěradlo se nedá odjistit z kabiny, ale neprakticky pouze z kufru, kde se nachází plastové poutko, za které se musí zatáhnout. Po sklopení opěradel na pevné sedáky vznikne schod mezi nimi a podlahou kufru.

Velikost zavazadlového prostoru je i na poměry minivozů miniaturní. Sice jeho objem vzrostl proti předchůdci o 30 l na 168 l, ale pouze díky tomu, že se kryt zavazadelníku posunul trochu výš.

Na druhou stranu, jakmile jsme roletu vyndali z auta úplně, dostali jsme za zadní sedadla čtyři velké tašky, brusle, tenisové rakety a spoustu dalších věcí na víkendový rodinný pobyt. Byl jsem docela překvapený, kolik toho kufr mrňouse spolkl.

Když u jsme u krytu zavazadlového prostoru, tak ten je opravdu symbolický a neváží o moc víc než dobře vykrmená masařka. Tím lépe se s ním manipuluje.

Místo jedné vzpěry kufru jsou dvě a překážejí ve vstupu do zavazadelníku o něco méně než ta jedna v předchozí generaci.

Psát o pátých dveřích je trochu nepřesné. Vyklápí se totiž pouze jejich skleněná část, takže jde spíše o okno.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Jedinou motorizaci Toyoty Aygo tvoří litrový tříválec polykající benzin. Proti minulé generaci prošel modernizací. Jeho spotřeba klesla v porovnání s předchůdcem o 0,3 l na každých 100 km a 4,1 l u …
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus