ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Škody Yeti
26. srpna 2011

Yeti patří mezi auta, která nelze okamžitě zařadit do běžných škatulek. Délkou stojí na pomezí malých hatchbacků s terénní výbavou (např. Suzuki SX4) a kompaktních vozů SUV (např. Toyota RAV4). Jeho vnitřní prostornost, motorizace, výbava, terénní schopnosti, ale i cena jej však řadí spíš do druhé kategorie.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Yeti patří mezi auta, která nelze okamžitě zařadit do běžných škatulek. Délkou stojí na pomezí malých hatchbacků s terénní výbavou (např. Suzuki SX4) a kompaktních vozů SUV (např. Toyota RAV4). Jeho vnitřní prostornost, motorizace, výbava, terénní schopnosti, ale i cena jej však řadí spíš do druhé kategorie.

Z kompaktních SUV tedy vyčnívá extrémně krátkou karoserií, maloobjemovým motorem 1.2 TSI a neuvěřitelně variabilním vnitřním prostorem převzatým ze Škody Roomster, který mu mohou závidět i malé rodinné vozy třídy MPV.

K dispozici je s pohonem pouze přední nápravy, nebo všech kol. Jízdní vlastnosti dvoukolky a čtyřkolky se dost liší.

Yeti je tedy auto, které lze využívat jako rodinný vůz, pomocníka do lehčího terénu i malou dodávku.

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

Yetiho považuji po Octavii Scout za druhou nejhezčí škodovku. Také mezi konkurenty určitě nezapadne, protože má osobitý styl přídě i zádě.

Jediné, co většině lidí vzhledově dost vadí, jsou velké díry mezi koly a podběhy. I proto bych řekl, že existují pohlednější vozy SUV, například BMW X1 nebo Ford Kuga. Kliknutím na fotku ji můžete zvětšit stejně jako všechny ostatní v testu.

Samostatnou kapitolu tvoří verze GreenLine zaměřená na nízkou spotřebu snížená o 2,5 cm, která mi zvlášť v bílé barvě přišla vzhledově nejpřitažlivější.

Vnitřek Yetiho se nijak výrazně neliší od ostatních škodovek, ale jeho interiér mi připadá vzhledově nejnápaditější. Líbí se mi třeba hluboké tubusy přístrojů s chromovaným orámováním.

Naopak nemusím dekor ve stylu imitace dřeva, do auta mladého duchem se podle mě vůbec nehodí. Mnohem lépe na mě působila kombinace černých plastů a napodobeniny hliníku z druhé výbavy Ambition (hlavní foto na začátku kapitoly Řidičova zóna), autu sluší také kryty pedálů z ušlechtilé oceli (standard výbavy Ambition).

Přístrojová deska základní výbavy Active mne nezklamala. Je sice prakticky celočerná a výrazně skromnější než u Ambition nebo Elegance, ale k autu se hodí a připadala mi elegantní.

V základních výbavách neobjevíte ani chrom na vnitřních klikách. I bez něj se dá žít.

Z interiéru Yetiho dýchala ve všech testovaných specifikacích kvalita a útulnost. Pouze na dlažbě se občas ozve rezonování z přístrojové desky. U jediného auta ze všech testovaných jsem se setkal s významnějšími příznaky horšího dílenského zpracování – protáčela se mu hlavice řadicí páky a nefungoval mechanismus vyjímání jednoho z krajních sedadel. Je ale otázka, jestli to nepřipsat spíše vandalství některého z předchozích testmenů.

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
První, co mě napadlo po usednutí za volant (v základu čtyřramenný, za příplatek tříramenný) byl fakt, že sedím mnohem výš než v ostatních škodovkách. Díky tomu na rozdíl od nich dohlédnu i na k…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus