ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Renault Mégane Grandtour 2020
30. července 2021

Renault Mégane Grandtour prodělal facelift, který na první pohled není tak úplně vidět. Na ten druhý se ale z upravených detailů složí obrázek povedeného kombíku nižší střední třídy, které ocení rodiny toužící po komfortním svezení.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Facelift přinesl zatím zjednodušenou nabídku pohonů pod přední kapotou Renaultu Mégane Grandtour. Ta zahrnuje jeden turbodiesel, jeden benzinový tříválec se dvěma výkony nový plug-in hybridní motor.

Benzinový tříválec bude zřejmě patřit mezi nejoblíbenější motory, prodává se ve verzích Tce 140 a 160. Základní se páruje s manuální šestistupňovou převodovkou i automatem, pro silnější má Renault jen automat. Vznětový BluedCi 115 je taktéž možné pojit s manuálem i automatem. Specialitou je pak plug-in hybrid E-Tech 160 o výkonu 117 kW, jenž se díky spotřebě jen 1,3 litru benzinu na 100 km nominuje na ekologickou značku EL. Auto má vždy jen pohon předních kol.

reklama

1.6 E-TECH Plug-in

Tento motor nebyl dosud testován.

1.3 TCe/103 kW EDC

Tento motor nebyl dosud testován.

1.3 TCe/103 kW

Tohle, že je základ? Podle nás jde o ideální motor pro Renault Mégane Grandtour. S výkonem 103 kW je polně dostačující na běžné cestování a nabízí i poměrně solidní dynamiku. S manuální převodovkou stovka přichází za 9,7 sekundy, což je sice jen o tři desetiny dříve než s automatem, ale i kvůli jeho rozvážnějšímu přístupu bychom v tomto případě doporučovali právě manuál.

Není se potřeba obávat vibrací a hlučnosti, kterými trpěly první přeplňované tříválce před lety. Naopak – motor je v základních otáčkách tichý, od středních pak nabírá na zvuku, který je ale příjemně vrnivý. Jako by se mu ve vytočených číslech líbilo. Při stání na semaforech nechvěje ani pákou, ani pedály nebo sedačkou. Zkrátka a dobře o něm nebudete vědět, pokud to nebudete chtít.

I se spotřebou je na tom velmi dobře. Tabulky hovoří o průměru 5,4 až 5,6 litru benzinu na 100 km podle zvolené výbavy. My jsme testovací týden využili nejen k dlouhému výletu do Pece pod Snězkou, který zahrnoval velkou část dálniční trati, ale i k dalším cestám po okreskách. Při vysoké rychlosti si řekl o 6,9 litru benzinu na 100 km, při klidném cestování pak zvládl jezdit u za 5,5 litru. Nakonec jsme týden končili s 6,1 litry, což je velmi dobrý výsledek.

1.3 TCe/117 kW EDC

Nejvýkonnější benzinový motor navíc vždy spojený s automatickou převodovkou. Jde o velmi dobrou volbu pro ty, kteří si se svým kombi chtějí užít něco sportovního svezení. Třeba v kombinaci se sportovní výbavou R.S. Line.

Jednotka je velmi tichá a ani ve vyšších otáčkách o ní příliš nebudete vědět. Pokud ale vyzkoušíte akceleraci pod plným plynem, může se začít ozývat příjemným zvukem. Nejde ale o nic výrazně sportovního.

I když nabízí dobrou dynamiku, z hlediska akcelerace se zdá, že se příplatek za silnější jednotku proti TCe 140 úplně nevyplatí. Zvládá zrychlit z nuly na 100 km/h za 9,3 sekundy, což je sice o sedm desetin dříve než TCe 140 s automatem, ale jen o čtyři deseti dříve než u jeho varianty s manuální převodovkou.

Navíc jsme během testu naměřili vyšší spotřebu. Celkem jsme s autem najeli okolo 700 kilometrů, podstatnou část po okresních silnicích nebo na dálnici. Nakonec jsme se dostali na 7,5 litru benzinu na 100 km. To je o dost víc než u TCe 140 s manuální převodovkou. Pokud bychom ale neměli srovnání, určitě bychom si na tento motor nestěžovali. Je po všech stránkách povedenou moderní jednotkou.
 

1.5 Blue dCi

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi EDC

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Přijde nám, že facelift prospěl i řazení. To nebylo na začátku čtvrté generace úplně přesné. Nyní je to ale obráceně. Jasně, dráhy jsou poněkud delší než třeba u koncernových vozů, ale Mégane řadí svižně a lehce. Je radost s ním pracovat. To platí nejen pro šestistupňový manuál, který jsme zkoušeli jako první.

Totéž se dá říct i o dvouspojkové sedmistupňové automatické převodovce, kterou jsme zkoušeli v kombinaci s nejsilnějším benzinovým motorem TCe 160. Řazení je rychlé, často o něm nevíte, takže i hladké. Za celou dobu jsme se nesetkali s cukáním. Jen tu a tam byly vlažnější reakce při zařazení zpátečky. Automat je spojen se systémem automatické brzdy, který lze aktivovat a tak po zastavení není nutné mít nohu neustále na brzdovém pedálu. Naopak jsme u něj postrádali možnost manuálního řazení pádly pod volantem. Alespoň že nabízí manuální sekvenční řazení a to ve správném uspořádání, tedy pohyb pákou k sobě je plus, od sebe minus.

Řízení

Elektricky posílené řízení je pro normální každodenní jízdu příjemné, i když existují i plynulejší. V nastavení Multi-Sense lze v mezích možností měnit jeho tuhost, odpor a odezvu. Rozdíly mezi jednotlivými režimy ale nejsou nijak zásadní, a tak zřejmě stejně jako my časem zjistíte, že optimum je v režimu Comfort. Zejména v tom sportovním se totiž zesiluje rozdíl mezi drobnou vůlí kolem středové polohy a prudkým ztuhnutím řízení kousek od ní. Což není ideální.

Podvozek

Zatím jsme testovali Renault Mégane Grandtour po faceliftu jen s provedení Tce 140. Jenže právě kombinace lehkého benzinového motoru s manuální převodovkou a podvozkem nastaveným na dobrou kombinaci tuhosti a komfortu z vozu vykouzlila zřejmě ideální model pro každodenní cestování. Pomohla i přiléhavá 17palocová kola.

Jistě, Mégane má samozřejmě jednoduchou zadní nápravu s torzní příčkou, ale rozhodně se od něj nedočkáte většího bouchání na nepěkných nerovnostech. Měli jsme pocit, že proti verzi před faceliftem je navíc podvozek velmi dobře odhlučněný. Je to potřeba, motor je totiž poměrně tichý – pokud hovoříme o benzinovém tříválci.

Mégane Grandtour nemá nastavitelný podvozek, nicméně od střední výbavy dostupný volič jízdních režimů Multi-Sence umožní nastavení chování vozu. To ale nemá žádný vliv na jeho chování v zatáčkách, jako spíš jako ovládání řízení a reakce plynového pedálu. Obešli bychom se bez něj.

Auto je sice měkčí, ale v zatáčkách se naklání s relativním rozumem. Je očekávatelné, že to ale bude víc než u hatchbacku, na jehož jízdní vlastnosti nemá vliv zadní převis kombíku. Zadní tlumiče jsou navíc očividně nastavené na větší náklad, jízda se tedy mění i podle naložení vozu.

Renault Mégane Grandtour nicméně jezdí přesně tak, jak od něj očekáváte. Je nezáludný, příjemně ovladatelný, tichý. Na druhou stranu vás nevtáhne do hry a lidé zaměřeni na jízdní zážitek z něj do extáze neupadnou. Podtrženo sečteno jde o solidní rodinný vůz pro ty, kterým SUV nevoní.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus