ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Renaultu Clio 5dv.
28. ledna 2010

Pětidveřové Clio patří v Česku mezi velké konkurenty Škody Fabia. Parametry obou aut se příliš neliší. Mezi výhody renaultu patří o něco lepší poměr ceny a výbavy a možnost převézt vzadu tři dospělé cestující, což škodovka nezvládne. Ta ale kontruje například lepší podélnou prostorností, o pár litrů objemnějším kufrem, přesnějším řazením a komunikativnějším řízením.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

Řidičova zóna

přístrojová deska

Nejvyšší výbava Dynamique vytvářela dojem útulnosti. Pracoviště řidiče nabízí řadu ergonomicky příjemných řešení, ale i několik takových, u nichž potřebuji pokaždé delší dobu na zorientování.

Pojďme nejdříve k prostorovým parametrům.

Šířka nijak nevybočuje z průměru.

Tím, že ve výbavě chybí podélné nastavení volantu, nutí to sedět blíž k němu i řidiče, kteří jsou běžně zvyklí nacházet se dál a kormidlo si přitáhnout.

Blízkost u volantu znamená při řízení roztažené nohy, kterým na první pohled překáží velké madlo vlevo a středový panel uprostřed. Ve skutečnosti to ale jsou příjemná místa bez jakýchkoli hran a výstupků a nohy jsem si na ně rád odkládal.

Vertikálně se dá ve standardu seřizovat volant i sedadlo řidiče. Výška nad hlavou patří v základním provedení k průměru.

Celkově vzato jsem neměl problém s nalezením optimální polohy za volantem. Přední sedadla by mohla mít o něco delší sedáky, ale tvarově i tvrdostí mi naprosto vyhovovala.

Líbilo se mi vysunování opěrek hlavy po stisknutí tlačítka místo mačkání čelistí.

Volant má v koženém provedení (standard vyšší výbavy Advantage) příjemný tvar, povrch i tloušťku. Přímo na něm se i v "plné palbě" ovládá pouze tempomat a omezovač rychlosti (standard LS Night & Day). Už to, že je na každém kraji jedno tlačítko, mi připadá jako zbytečné plýtvání místem.

Trvalo mi ale skoro celý poslední test, než jsem přišel na to, že se hlavní tlačítko, které celý systém aktivuje, nachází u zapalovače mezi řidičem a spolujezdcem. A to jsem předtím už Cliem několikrát jel. Ovládání jedné funkce na třech různých místech mi hlava nebere. Jinak jsou ale tempomat a omezovač moc šikovní pomocníci.

První z nich udržuje rychlost, kterou si řidič nastaví a může vidět na malém displeji před sebou mezi ciferníky.

Zmáčknutím tlačítka R na volantu se nastavená rychlost zvýší o 2 km/h, podržením naskakuje o 4 km/h. Tlačítko O funguje stejně, ale rychlosti snižuje. Dobrý systém! 

Omezovač rychlosti funguje podobně jako tempomat, ale na jiném principu. Řidič může šlapat na plyn, jak chce, ale elektronika ho prostě nepustí přes nastavenou rychlost. To je v časech bodového systému k nezaplacení! V případě nutnosti ale lze silou prošlápnout pedál plynu až na podlahu přes zarážku, systém se deaktivuje a šofér může upalovat pryč třeba z nějaké ošemetné situace.

Rádio a telefon se příjemně ovládají kombinací malých "oušek", roleru a tlačítek (rádio standard výbavy Advantage, handsfree u LS Night & Day). Vypadá to elegantněji než velké "uši" u konkurentů a po krátkém nácviku funguje skvěle.

Údaje palubního počítače (standard) se přepínají na konci tlačítka stěračů. K vidění jsou na stejném displeji jako tempomat a omezovač rychlosti. Ani tady nemám připomínek. Naopak! Líbí se mi, že průměrná rychlost se zobrazuje na desetiny kilometrů v hodině, nikoli na celé jednotky jako u většiny konkurentů. Alespoň má řidič šanci se při nudné dálniční jízdě podle předpisů něčím zabavit...

Ciferníky mají jednoduchou grafiku a dobře se čtou. Tradičně u Renaultu jsou cejchovány podle lichých rychlostí, což vzhledem k českým rychlostním limitům potěší.

Mezi ergonomicky příjemná řešení patří i nastavování sklonu zrcátek natočené k řidiči (standard u Advantage).

Spolujezdec nemusí závidět. Ten má stejně pěkně a prakticky vyřešené stahování okna (bez příplatku).

S tlačítky na středovém panelu jsem pár problémů měl. Výstražné blikání bych přemístil výš a zámek dveří někam ke klice.

Vestavěný navigační systém TomTom (za příplatek) okupuje vrchní část středového panelu. Budí dojem, že by se dal nějak sklápět, ale není tomu tak.

Ovládá se pouze na dálku. Renault tím zamezuje, aby si řidič s navigací mohl hrát při jízdě. Spoustu šoférů to ale spíš od pořízení odradí. Dálkové ovládání má ale tu výhodu, že navigaci mohou nastavit třeba děti ze zadních sedadel. Jde to lehce a srozumitelně.

Množstvím, velikostí a praktičností odkládacích prostor Clio nijak neexceluje ani nepropadá. Schránka ve dveřích by mohla být o něco větší, ale velká plastová láhev s pitím se hodí spíš na palubu dálničních křižníků, což není hlavní role malého auta.

Dvojice střešních oken (aktuálně se nanabízí) příjemně prosvěcovala interiér.

Chlubí se praktickým čtyřpolohovým elektrickým ovládáním.

Přední okno se může buď pootevřít, otevřít napůl, nebo úplně. Jeho součástí je i malý deflektor umravňující proud vzduchu. Zadní okno zůstává pevné. Obě kryjí roletky, s nimiž se lehce manipuluje.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Zadní sedadla Clia mají proti konkurentům jednu velkou výhodu. Konstrukce prostřední hlavové opěrky umožňuje, aby se vzadu bezpečně usadili i tři dospělí lidé.

Limitujícím faktorem je vzdálenost mezi sedadlem a stropem. Se svými 174 cm jsem se ani po napřímení hlavou střechy nedotýkal, ale bylo to o chlup.

Dalším limitem je místo na nohy, hlavně kolena. Prostorově náročná přední deska výrazně zmenšuje podélný prostor zejména na straně spolujezdce. Naměřili jsme jednu z nejmenších hodnot mezi malými auty, což je vzhledem k vnějším rozměrům renaultu velké zklamání. Naštěstí tady ale existuje poměrně značný rozdíl mezi prostorem za spolujezdcem a za řidičem. Vzhledem k tomu, že šofér musí sedět kvůli nevýsuvnému volantu blízko u palubní desky, je za ním mnohem více místa než za spolujezdcem.

Zadní místo za šoférem ale skrývá jinou zradu - úchyt pásu pro prostředního cestujícího. Ten nepatrně snižuje místo na hlavu a působí trochu rušivým dojmem.

V praxi to znamená, že Clio není autem pro základní basketbalovou sestavu, ale pět dospělých drobnějších postav bezpečně a pohodlně odveze. Znovu zdůrazňuji, že ve většině konkurentů včetně Škody Fabia pět dospělých kvůli nízko výsuvné prostřední opěrce bezpečně cestovat nemůže.

Výplně zadních sedadel patří k těm nejpříjemnějším. Stejně jako vpředu by to sice chtělo o něco delší sedáky, ale tím by se ještě zmenšilo místo na kolena.

Prostřední místo potěší nejen vysoko výsuvnou opěrkou, ale i komfortem blížícím se posezení na kraji. To je u většiny aut také výjimka.

Místo na odkládání drobností nechybí ani ve výplni zadních dveří.

Konstrukce zadních sedadel vychází vstříc rozšiřování prostoru pro zavazadla. Opěradla i sedáky jsou ve vyšší výbavě Advantage dělené, v základní Authentique vcelku.

Sedáky se dají vyklopit.

Komu to nestačí, může je z auta úplně vyjmout.

Na jejich místo se sklopí opěradla, která vytvoří rovnou plochu.

Mezi ní a podlahou kufru vzniká vysoký schod.

Samotný zavazadelník patří mezi malými auty k těm objemnějším. Délka ve výši podlahy a hloubka kufru se sice řadí mezi podprůměr, ale vše zachraňuje výrazně nadprůměrná šířka a krásně pravidelné tvary kufru, do kterých nezasahují rušivé elementy. Výjimkou jsou uvnitř vyboulené páté dveře, které zkracují délku pod roletkou.  

Pokračovat na další kapitolu
Podvozek
Vytváří iluzi svezení ve větším voze než malém. Připadal mi stabilní a sebejistý ve vysokých rychlostech i při průjezdu zatáčkami. Trvalo dlouho, než jsem ho v extrému dostal na hranici smyku, p…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus