ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Renaultu Clio 5dv.
28. ledna 2010

Pětidveřové Clio patří v Česku mezi velké konkurenty Škody Fabia. Parametry obou aut se příliš neliší. Mezi výhody renaultu patří o něco lepší poměr ceny a výbavy a možnost převézt vzadu tři dospělé cestující, což škodovka nezvládne. Ta ale kontruje například lepší podélnou prostorností, o pár litrů objemnějším kufrem, přesnějším řazením a komunikativnějším řízením.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

1.2/55 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.2 TCE

Malý benzinový turbomotor jsem testoval ještě před modernizací Clia a vylepšením točivého momentu a spotřeby v roce 2010 i před dalším mírným snížením spotřeby a zvýšením výkonu v roce 2011. Na dojmech z něj by to ale nic zásadního nemělo měnit.

Chutí do života, pružností při zrychlování na pětku třeba z 80 na 120 km/h a ochotou táhnout od nízkých otáček se vyrovná většině šestnáctistovek bez turbodmychadla. V případě potřeby umožní bleskové předjetí.

Téměř jsem postrádal turboefekt. Clio 1.2 TCE zrychluje konstantně, bez nějakých skoků a změn, chová se velmi spořádaně.

Snad jen spotřebu jsem čekal o něco nižší, což ale mohly změnit modernizace. Motor je od roku 2011 papírově o 0,5 l na 100 km úspornější než v době testu.

Na dálnici by to chtělo šestku, ale pak by se zase zřejmě výrazně zvýšily příznivé pořizovací náklady. Je také nutné mít na paměti, že benzinové turbomotory s malým objemem reagují mnohem citlivěji na práci s plynovým pedálem. Plynulou jízdou jsem držel průměrnou spotřebu těsně nad šesti litry. Styl brzda plyn znamenal její vylétnutí až někam k desítce.

Každopádně jde podle mne o jeden z nejpovedenějších motorů mezi malými auty.

1.5 dCi/55 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 dCi/65 kW

Motor jsem testoval ještě v provedení s výkonem 63 kW a pro emisní limit Euro 4. Modernizace nejen zvýšila jeho výkon a dynamiku, ale také o 0,4 l (na 4,0 l) snížila udávanou spotřebu.

Každopádně už diesel v provedení 63 kW mě potěšil parádní chutí do života. Pod kapotou malého Clia neměl problém s nedostatkem síly v žádné situaci. Subjektivně mi připadal stejně živý jako silnější varianta s maximem 78 kW, kterou jsem testoval v provedení kombi (Grandtour).

Pětku jsem řadil už těsně nad tisícovkou otáček, přibližně při tachometrových 55 km/h. S přimhouřeným okem radaru se tak dalo vesnicí probručet s minimálními náklady na palivo. Motor si podtáčení nechal celkem ochotně líbit a poměrně rychle se sbíral odspodu.

Devadesátikilometrová rychlost znamenala přibližně 2200 otáček a skvělou spotřebu kolem 4,5 litru.

Další sešlápnutí na plyn = ještě ochotnější zrychlování. Už při dálniční sto třicítce jsem se ale vzdálil od spotřeby, kterou bych od naftového motoru očekával. Naměřených 7,5 litru je u malého auta více než dost. Pohled na otáčkoměr to vysvětluje – ručička se mazlila s číslicí 3000. Tady hodně chyběl šestý rychlostní stupeň, nebo delší zpřevodování, které by ale zase ubralo autu na živosti a dynamice. Clio 1.5 dCi/63 kW se zkrátka nevyplatilo těm, kdo jezdí dlouhé dálniční trasy.

Odhlučnění motoru patřilo k těm lepším, výrazně převyšovala třeba bývalé tříválce pod kapotou Škody Fabia.

Chod páky pětistupňové manuální převodovky sice nepatřil k absolutnímu ideálu, ale nestěžoval jsem si. Nejvíc se mi líbila možnost opravdu bleskových změn rychlostních stupňů. Někomu by kulisa řazení připadala příliš volná a lehká. Jiného by asi rušilo drobné zadrhávání při přechodu přes neutrál. Faktem je, že celý proces doprovázel ne právě libozvučný song. Ale celkově řazení plnilo svou primární funkci – a to umožnit rychlou a celkem přesnou změnu rychlostních stupňů.

Řízení mi přišlo při nízkých rychlostech lehké jak záclona, ale s vyššími údaji na rychloměru přiměřeně tuhlo. Zdálo se mi trochu odtažité, neměl jsem od něj příliš informací od předních kol. Dojem z Clia coby živého autíčka, s nímž se příjemně jezdí, ale nezkazilo.

Řízení

Snad až příliš lehké v nízkých rychlostech, progresivně tuhnoucí s pohybem ručičky na rychloměru směrem vzhůru.

Práce s volantem není úplnou radostí pro ty, kteří chtějí vědět o každém kamínku na silnici. Většině běžných řidičů ale jeho slabší komunikativnost vadit nebude. Netrpí necitlivostí, a i když se nehodí na úplně závodní tempo, rozhodně nepatří mezi zabijáky svižné jízdy.

Podvozek

Vytváří iluzi svezení ve větším voze než malém.

Připadal mi stabilní a sebejistý ve vysokých rychlostech i při průjezdu zatáčkami.

Trvalo dlouho, než jsem ho v extrému dostal na hranici smyku, pak v testovaných exemplářích poměrně citlivě zasáhlo ESP (za příplatek u Advantage). Když už si stabilizační systém pořídíte, tak se smiřte s tím, že ho nemůžete úplně deaktivovat. Pouze v rychlostech do 50 km/h.

Komfortem bych Clio řadil mezi lepší průměr. Rozhodně se nechová tvrdě a uskákaně, ale ani příliš měkce a polštářovitě. Řekl bych, že někteří konkurenti, třeba VW Polo, mají ještě o něco tužší karoserii. Clio dává průjezd hlubšími nerovnostmi posádce trochu sežrat. Na druhou stranu si dobře poradí třeba s dlažebními kostkami.

reklama
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus