ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test modernizovaného Range Roveru Evoque
25. února 2016

Čtyři roky po svém uvedení na český trh prodělal Range Rover Evoque koncem roku 2015 modernizaci. Navenek ji poznají jen opravdoví znalci nových aut, což ale vůbec nevadí, protože design zůstává i nadále největším trumfem Baby Range Roveru.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
Test modernizovaného Range Roveru Evoque
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Čtyři roky po svém uvedení na český trh prodělal Range Rover Evoque koncem roku 2015 modernizaci. Navenek ji poznají jen opravdoví znalci nových aut, což ale vůbec nevadí, protože design zůstává i nadále největším trumfem Baby Range Roveru.

Vlevo vidíte původní verzi, vpravo tu novou, obě ve vyšperkovaném provedení. To uvádím proto, že u novinky se vzhled mřížky chladiče podle stupně výbavy trochu mění. Fotky zvětšíte kliknutím na ně stejně jako všechny ostatní v testu.

Nový je i tvar světlometů a jejich LED podpis (standard od verze SE Dynamic). Za příplatek lze mít i plnohodnotná adaptivní LED světla, což je také novinka po faceliftu.

Údajně se změnila i sedadla, což nemohu posoudit, protože před modernizací jsem testoval jejich sportovní verzi s integrovanými opěrkami hlavu a nyní klasické provedení s opěrkami zvlášť, ale v příplatkové variantě s masivní, nadýchanou a zároveň jemňounkou kůží a elektrickým nastavením. Každopádně se v nich sedělo i řídilo skvěle.

Drobných změn doznaly i palubní přístroje. Cejchování rychloměru je přesnější a vnitřní displej propracovanější.

Nové funkce a grafiku dostal i multimediální systém, jehož výstupním médiem je velký dotekový displej na středovém panelu. Celé to vypadá v základním nastavení moderněji, ale třeba v mapových podkladech navigace jsem se orientoval velmi špatně a působily na mě zastarale.

Zaujala mě možnost, kterou jsem u žádného jiného auta zatím neviděl - zapnutí přední kamery (standard nejvyšší výbavy Autobiography) při jízdě. Nesměl jsem se ale na obraz moc koukat, protože se mi z toho dělalo špatně. Z pohledu kamery těsně nad vozovkou vypadala i jízda padesátkou po městě jako velká divočina...

Stejně tak mě pobavilo, že když byl Evoque s něčím nespokojený, třeba kvůli zapomenuté deaktivaci světel, zatroubil. Spíš bych ale od tak drahého auta očekával, že prostě po zamknutí auta světla vypne...

Zásadní změna se udála pod kapotou, kde původní čtyřválec 2,2 l s výkonovými verzemi 110 a 140 kW nahradil dvoulitr se 110 a 132 kW maximálního výkonu. Silnější verze si o něco pohoršila v dynamice, obě ale výrazně polepšily ve spotřebě udávané výrobcem. Nejlepší hodnota pro verzi s pohonem předních kol 4,2 l patří v roce 2016 mezi výborná čísla i v rámci všech kompaktních SUV.

Testoval jsem variantu 132 kW v kombinaci s novou devítistupňovou automatickou převodovkou. Jejich spolupráce patří mezi to nejlepší, co jsem zažil a hladkostí i logikou konkuruje automatům od BMW, které považuji za nejlepší.

Velké zklamání ale přineslo měření spotřeby. I když je devítka jedním z nejdelších kvaltů, které jsem kdy v autě zažil (dá se řadit až kolem 90 km/h, to točí asi 1300 otáček, při 130 km/h kolem 1850 otáček), v praxi se to příznivě neprojevilo. Už na začátku testu mě vyděsil dojezd na plnou nádrž necelých 600 kilometrů, což nakonec odpovídalo skutečnosti. Vzhledem k objemu nádrže 54 litrů konzumoval Evoque asi devět litrů nafty na sto, přičemž výrobce udává pro tuto verzi 5,1 l. Beru v potaz syrový motor, široké pneumatiky na devatenáctipalcových ráfcích i zimní období, ale stejně to je velký rozdíl.

Hodnoty při rychlosti 90 km/h navíc odpovídaly staršímu motoru před modernizací se šestistupňovým automatem a dvacetipalcovými koly, jen na dálnici se žízeň o litr snížila.

Při ustálené rychlosti 90 km/h si auto řeklo přibližně šest litrů nafty a na dálnici při 130 km/h konzumovalo osm litrů. V Praze jsem se stěží dostával pod deset.

Alespoň, že zůstaly i příjemné vlastnosti předchozího motoru, tedy tichost, měkkost a silný plynulý zátah.

Před modernizací jsem si stěžoval na nepohodlný podvozek, tentokrát to bylo o poznání lepší. Komfort byl sice pořád německy tuhý, ale ani hodně rozbité železniční přejezdy nevyvolaly na rozdíl od verze před faceliftem hlasité rány.

V zatáčkách existují i hbitější kompaktní SUV, ale držení stopy má Evoque s pohonem všech kol velmi dobré na suchu i mokru.

Neměl jsem to srdce brát ho v zimních plískanicích do většího terénu, takže jsem si nemohl vyzkoušet třeba novou funkci plazení nastavitelnou na tempomatu, ale na polních cestách se mi Evoque opět líbil ze všeho nejvíc.

Když to shrnu, tak modernizace mírně snížila spotřebu a trochu zastavila stárnutí přístrojové desky. Celkově nic nezměnila na tom, že pětidveřový Evoque zůstane stejně jako méně praktická třídveřová verze Coupe, stylovkou, ve kterou nejčastěji uvidíme atraktivní ženy, někdy i s dětmi.

největší nevýhodou auta zůstává astronomická cena, za kterou se dají stejně velcí konkurenti pořídit několikrát. Testovaná verze stála děsivý 1 719 410 korun.

Podrobný test Range Roveru Evoque před modernizací čtěte zde.

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá
přístrojová deska
sedadla přednísedadla zadníkufr základníkufr maximální
reklama
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus