ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test nového Peugeotu 308 SW
29. dubna 2014

Málokteré auto zažilo tak velký mezigenerační skok jako Peugeot 308 SW. Zatímco předchůdce patřil mezi křížence kombíku a velkoprostorového vozu se všemi klady a zápory, které s tím souvisejí, novinka se zařadila mezi typická kombi nižší střední třídy. Přímo tak konkuruje třeba Škodě Octavia Combi.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej Běhal

Málokteré auto zažilo tak velký mezigenerační skok jako Peugeot 308 SW. Zatímco předchůdce patřil mezi křížence kombíku a velkoprostorového vozu se všemi klady a zápory, které s tím souvisejí, novinka se zařadila mezi typická kombi nižší střední třídy. Přímo tak konkuruje třeba Škodě Octavia Combi.

Porovnání s konkurenty vychází pro nový Peugeot 308 SW velmi lichotivě z hlediska rozměrů kufru i místa na nohy zejména za spolujezdcem. Vyčnívá také elegancí a moderním pojetím přístrojové desky. Motory patří k nejúspornějším.

Největším záporem je alespoň na začátku životní dráhy kombíku vysoká první cena. Zatímco předchůdce se řadil mezi nejdostupnější rodinná auta, novinka zvolila dost sebevědomou cenovou politiku.

Druhá generace Peugeotu 308 SW se dá v Česku objednávat od dubna 2014.

reklama

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

Mnohem méně kontroverzní, ale z mého pohledu také nudnější než u předchůdce. Trochu mi na úhledné, elegantní a moderně vyhlížející karoserii chybí hravost, originalita nebo překvapivé momenty.

To se ale rozhodně nedá napsat o interiéru auta kopírujícím hatchback s jeho i-cockpitem charakterizovaným malinkým motokárovým volantem, přístroji nad ním a u většiny verzí také gigantickým, téměř desetipalcovým displejem na středovém sloupku. Vnitřek Peugeotu 308 SW mne dostává nápaditostí spojenou s elegancí a někdy až luxusní kvalitou materiálů - velmi často měkkých plastů příjemných na pohled, čich i dotek.

Z minulé generace zůstala například tlačítka stahování oken nebo ucha na ovládání tempomatu a v nejnižší výbavě Access i rádia pod volantem. Ta trochu ubírají na prvotřídním dojmu. Fotku si zvětšíte kliknutím na ni stejně jako všechny ostatní v testu.

Přístrojovou desku nejvyšší výbavy Allure zkoukněte na velké fotce hned na začátku příští kapitoly, tady nabízíme pohled na základní výbavu Access bez středového displeje (je z hatchbacku, ale kombík se neliší). Ani ona rozhodně nevypadá jako nějaký laciný žebrák.

Většina kombíků, které jsem zatím testoval, měla příplatkovou skleněnou panoramatickou střechu s elektricky ovládanou roletou. Prosklená střecha prosvětluje a provzdušňuje interiér.

Při prvních testech ve Francii mne příjemně překvapilo, že ani verze se skleněnou střechou se nekroutily při přejíždění nerovností a tím nezavdávaly příčiny ke kritice ohledně zpracování. Na rozbitějších českých silnicích jsem ale u provedení s těžkým dvoulitrovým naftovým motorem mírné otřesy zaznamenal a skleněné střeše přičítám i některé hlasitější rázy při průjezdu dírami.

Palec nahoru dávám za odhlučnění kabiny. Jedinou vadu na kráse způsoboval nepříjemně hlasitý chod ventilace už od druhého stupně intenzity.

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Neliší se od hatchbacku. Už její označení i-cockpit napovídá, že se tu bude řídit trochu jako v kokpitu letadla - tedy v těsném obklopení většinou ovládacích prvků. Toto obklopení může u někoho …
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus