ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test modernizovaného Peugeotu 208
15. června 2015

Malý hatchback Peugeot 208 sice patří mezi nejoblíbenější evropská auta ve své kategorii, ale na rozdíl od svých předchůdců s označením 206 a 207 se nestal číslem 1 mezi všemi modely. A jelikož jeho předchůdci oslňovali zejména designem, zaměřila se modernizace v roce 2015 nejvíce na tuto oblast.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Motory VTi a HDi se staly po roce 2015 historií. Nahradila je nová řada benzinových tříválců PureTech včetně variant dopovaných turbodmychadlem a čtyřválců BlueHDI splňujících nové emisní normy Euro 6.

Spotřeba základní verze tříválce 1.0 PureTech s 50 kW maximálního výkonu klesla proti verzi před modernizací o 0,2 l na 4,3 l benzinu na 100 km a řadí Peugeot 208 k nejúspornějším autům své kategorie. O dvě deci na 4,5 l si polepšila i silnější verze tohoto motoru s objemem 1,2 l a 60 kW. Ve spojení s automatizovanou převodovkou spotřebuje objemnější tříválec dokonce jen 4,1 l naturalu na každých 100 km. Příznivou spotřebou 4,5 l se chlubí i nový turbomotor 1.2 PureTech/81 kW. Ať tedy zvolíte jakoukoli variantu, dostanete papírově úsporné auto. Turbomotor navíc díky zrychlení z 0 na 100 km/h během 9,6 s najdeme mezi nadprůměrně dynamickými malými hatchbacky.

Nový naftový motor 1.6 BlueHDI/73 kW dostupný od listopadu 2015 dělá z Peugeotu 208 nejúspornější auto na českém trhu vyjma hybridů. Podle výrobce si řekne jen o tři litry nafty na každých sto kilometrů. Přitom nejde o žádného lenocha, stovky dosáhne z místa už za 10,7 s. Slabší verze s 55 kW konzumuje 3,5 l nafty na 100 km a patří mezi línější vozy, silnější s 88 kW spotřebuje stále velmi příznivých 3,6 l paliva a najdeme ji mezi nadprůměrně dynamickými malými auty s turbodiesely pod kapotou.

reklama

1.2 PureTech/60 kW S&S

Tento motor nebyl dosud testován.

1.2 PureTech/81 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 BlueHDi

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Stejně jako před modernizací nejslabší stránka Peugeotu 208.

Zatím jsem netestoval šestistupňovou manuální převodovku spojenou s nejsilnějším naftovým motorem, ze které jsem měl před modernizací nejlepší dojem.

Pětistupňové řazení u motorů 1.2 PureTech/81 kW a 1.6 BlueHDI/73 kW bylo příliš dlouhé a rozbředlé, se značnými vůlemi. Ne, že bych měl problém s přesností, ale nedá se měnit rychlostní stupně rychle a preciznost je to poslední slovo, které by mě v souvislosti s řazením u 208 napadlo. Konkurenti jsou na tom lépe.

Dramaticky lepší mi připadalo řazení nové šestistupňové automatické převodovky v kombinaci s benzinovým turbomotorem. Ta patří při porovnání se soupeři k nadprůměru. Řadí hladce, relativně rychle, nemá problémy při změně směru z couvání na jízdu vpřed. I ta kulisa je konečně precizní, bez bočních vůlí :-)

Převodovka v běžném režimu při jízdě lehkou nohou udržovala velmi nízké otáčky. Lze ale zvolit sportovní režim, který naopak drží motor v otáčkách vyšších. Sněhový režim pro změnu energii motoru výrazně tlumí.

Řízení

Výrazně lepší než řazení.

Sice i tady je znát drobná necitlivost kolem středové polohy, kterou však střídá prudké zatočení i relativně malým pohybem rukou. Sice to není moc plynulé, ale v kombinaci s malým volantem jsem si občas připadal jako v motokáře. Při vyšších rychlostech je řízení dost tuhé, neztratila se však ani lehkost při manipulaci ve stísněných prostorách, kterou oceňují hlavně ženy.

Jde o řízení, které výrazně přispívá k čipernosti a lehkosti Peugeotu 208 v zatáčkách.

Podvozek

Drastická dieta, kterou Peugeot 208 prošel v porovnání s předchozím modelem 207 (ve srovnatelných motorizacích zhubnul až 173 kg) přinesla ovoce.

Auto mi připadalo v zatáčkách dramaticky lehčí, obratnější a čipernější než předchůdce, v kombinaci se strmým řízením jsem si oblouky užíval. Zvlášť v těch táhlejších na kvalitním povrchu se Peugeot 208 blíží nejzábavnějším malým autům.

V ostřejších zatáčkách kazil dojem poměrně brzy a místy docela rezolutně zasahující stabilizační systém, který se dá deaktivovat pouze v nízkých rychlostech do 50 km/h. Pak se znovu sám zapne. Chování auta tady samozřejmě záleželo na motorizaci a obutí. Šestnáctipalcová kola držela o chviličku déle než patnáctipalcová a těžší naftové motorizace podléhaly smyku snáze než na předek lehčí auta s benzinovými motory. Rozhodně bych ale ani o Peugeotu 208 1.6 BlueHDI netvrdil, že se jedná o těžkopádné auto, které nezatáčí.

Po modernizaci jsem zkoušel i sedmnáctipalcová kola, která mi vyhovovala nejvíce. Drží v zatáčkách výrazně lépe než šestnáctky a komfort se nezhoršil nijak dramaticky.

Podvozek celkem dobře kombinuje pohodlí s radostí z jízdy. Zvlášť s menšími nerovnostmi si dokázal poradit na výbornou. Při projíždění těch hlubších se hlavně v kombinaci se šestnáctipalcovými (pneu 195/55 R16) a sedmnáctipalcovými (205/45 R17) koly ozývaly docela hlasité rázy. Auto se děravou silnicí nechá relativně snadno rozhodit v podobě odskočení v zatáčkách.

Před modernizací mi jako vhodnější obutí připadala při porovnání se šestnáctkami menší patnáctipalcová kola s užšími pneumatikami a vyšším profilem, které se postaraly o výrazně vyšší komfort a jejich vlastnosti v zatáčkách nebyly o tolik horší. Po modernizaci jsem zkoušel šestnáctky a sedmnáctky a dal bych pocit těm větším. Takže buď to chce základní verzi na patnáctkách, nebo rovnou vyšperkovanou na sedmnáctkách.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus