ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test sportovního hatchbacku Hyundai i30 N
17. prosince 2018

Hyundai i30 N s pětidveřovou karoserií typu hatchback je prvním členem sportovního "týmu" značky Hyundai. Toto oddělení vzniklo pod vedením Alberta Biermanna, někdejšího šéfa divize M značky BMW. Na první pohled je německo-korejské spojení vidět na velmi povedeném designu a po prvním svezení si mou přízeň získaly i skvělé jízdní vlastnosti. To jsou hlavní výhody při porovnání s konkurencí - a platí zejména pro testovanou verzi Performance.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Hyundai i30 N se prostorově na místě řidiče nijak neliší od klasického hatchbacku. Díky užší přístrojové desce jsem zaznamenal o něco lepší sezení za volantem než u konkurentů. Výplně dveří vlevo ani přístrojový sloupek po pravé straně nepřekážejí řidičovým kolenům, takže si bez otlačení kolen sednou i ti šoféři, kteří jsou rádi těsně u volantu a přístrojové desky, což je velkou výhodou u sportovního auta.

Návrháři skvěle skloubili sportovní sezení s komfortním. Jakmile jsem usedl za volant a nastavil si sedačku, všechno mi krásně padlo do ruky a nemusel jsem se po ničem natahovat. Jinak tomu nebylo ani při dynamické jízdě s bližším nastavením sedačky k volantu.

Výhled z auta zhoršovaly široké sloupky, přesto jsem neměl problém, že bych něco přehlédl.

A to i díky standardně montovaným předním a zadním parkovacím senzorům nebo kameře.

Standardem je také asistent pro vedení vozu v jízdních pruzích (LKA), který fungoval perfektně. Autu se dařilo na dálnici udržovat pruh i při vysokých rychlostech a v docela ostrých poloměrech zatáček. Navíc příliš nespěchalo s varováním, ať znovu převezmeme řízení, když jsme si užívali funkce částečného autopilota.

Zato autonomní nouzové brzdění FCA a varováním před čelním nárazem (také standard) mne občas přivádělo k šílenství, jelikož při vjetí do užšího prostoru začalo auto ihned brzdit a ohrožovat tak provoz za mnou.

 Největší chválu v interiéru ode mne dostanou standardní anatomicky tvarovaná sedadla s látkovým čalouněním. Při rychlých průjezdech zatáčkou skvěle držela tělo. Zároveň byla velmi komfortní, a to i na rozbouraných pražských silnicích. Opravdu super!

Chválu si zaslouží i pohledný kožený volant s pěkným tvarováním a moderně řešenými tlačítky na ovládání audiosoustavy, tempomatu a omezovače rychlosti, nebo palubního počítače. K těmto funkcím ale mám i pár připomínek. V menu palubního počítače jsem vůbec nenašel měření průměrné rychlosti a u tempomatu se digitálně nezobrazuje udržovaná rychlost. Obojí jsem postrádal při měření průměrné spotřeby.

Volant na sobě nese také dvě kouzelná tlačítka. Tlačítko na pravé straně s logem závodní vlajky udělá po stisknutí z i30 N bestii. Jedná se totiž o závodní režim vyvinutý především na závodní okruh. Po stlačení tlačítka aktivujete ventily výfuku a auto začne budit okolí, dále se vypne stabilizační systém a kontrola trakce. Zajímavostí je automatický meziplyn, který se postará o optimální otáčky při podřazování, zároveň to zní velmi efektně.

Tlačítko na levé straně je měničem jízdních režimů mezi módy N (popisoval jsem o odstavec výše), Sport, ECO, či Comfort. Jednotlivé jízdní režimy mění charakter vozu.

Palubní přístroje se liší od těch z klasických vozů Hyundai i30. Písmeno N je umístěné na vrchní části otáčkoměru a kolem palubních budíků je šrafovaný vzor. Jako první z vozů Hyundai nese i30 N na rychloměru číslici 300. Uprostřed vrchní části se nachází pět podlouhlých diodových obdélníčků, které digitálně znázorňují výši otáček. Počínaje modrým světlem, konče rudým. 

Středovému panelu dominoval u Hyundaie i30 N moderně vyhlížející "tablet" s velkým osmipalcovým dotekovým displejem na ovládání zejména audiosoustavy, telefonu spárovaného přes bluetooth, a navigace (vše standard). Díky tomu, že je přilepený na vrchní části středového panelu, nemusí řidič při jeho ovládání klopit oči.

V hlavním menu multimediálního zařízení se lze proklikat na aplikaci N režim.

Po kliknutí na ikonu vyskočí menu, ve kterém můžete vybírat mezi Custom, což je nastavení vozu ( Např.podvozku, převodovky, řízení..) nebo mezi stopkami. Dále jsou v menu ukazatele zrychlení, tlaku turba, točivého momentu, či výkonu.

Rychlost odezvy displeje není špatná a potěší i parádní grafika s docela velkými ovládacími ploškami. Jednou spárovaný telefon se pak už připojuje automaticky. Na rozdíl od některých konkurentů se Hyundai nepokouší integrovat do displeje další prvky jako je třeba ovládání klimatizace, obsluhu stabilizačního systému a dalších elektronických pomocníků nebo osvětlení přístrojů, což je podle mě dobře. 

Řidič se k těmto funkcím dostane díky samostatným tlačítkům rychle. Navíc jsou v jeho okolí rozmístěna velmi intuitivně a logicky. 

Potěší i množství, velikost a chytré provedení odkládacích schránek jak na středovém panelu tak ve výplních dveří. Neměl jsem žádný problém s odložením mobilu, peněženky, klíčů a dalších věcí.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Vnější ani vnitřní rozměry modelu Hyundai i30 N se nijak neliší od základní i30 hatchback. Jde o typického představitele hatchbacku nižší střední třídy, tedy auta velikosti a tvarů VW Golf. 

Rozhodně se nenechte zmást reklamou, která o i30 tvrdí, že jde o liftback, tedy auto se splývavou zádí. Není tomu jinak ani ve variantě N.

Místo nad hlavou na zadních sedadlech je parametr, ve kterém nyní patří i30 N v rámci konkurence mezi nejlepší, ale u sportovního auta nejde o nic moc důležitého. Stejně jako fakt, že podélnou prostorností a místem na kolena se řadí spíše do podprůměru.

Přepravní schopnosti auta co se týče výšky osob jsou na sportovní hatchback dostačující. Na krajních sedadlech druhé řady nebudou trpět nedostatkem místa na hlavu ani kolena ani lidé s výškou lehce přes 180 cm, pokud se před ně pohodlně posadí stejně vysoký řidič a spolujezdec.

Prostřední místo ve druhé řadě paří mezi úplné nouzovky. Tvrdost opěradla je tu na úrovni vězeňské pryčny a opěrka cestujícímu s výškou 174 cm nepodpírala hlavu, ale krk.

Opěradla zadních sedadel jsou velmi snadno sklopná. Po položení zadních sedadel vznikne větší schod, který u verze Performance navazuje na zadní vzpěru umístěnou hned za sedačkami druhé řady. To není moc praktické, ale u sportovního auta ocením spíše tu vzpěru než možnost stěhovat ledničku.

Objem kufru 395 litrů patří k nadprůměru, ale podle našich měření vyniká pouze šířkou, a to tehdy, pokud je podlaha ve vyšší poloze a nákladu nepřekážejí segmenty na její upevnění. Délkou, a zejména hloubkou patří pod průměr.  

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Hyundai i30 N je poháněn přeplňovaným benzinovým motorem o objemu dva litry, který je k dispozici ve dvou výkonových stupních: standardní verze se prezentuje 250 koňmi pod kapotou (184 kW), zatímco …
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus