ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Opelu Insignia Sports Tourer
24. března 2015

Nejdelší kombi střední třídy (k březnu 2015, kdy tento test píšu) není ani zdaleka nejprostornější. Víc než na velkém kufru a spoustě místa pro cestující mu totiž záleží na designu. Někdy se takové kombíky označují jako lifestylové či sportwagony - název Sports Tourer hovoří jasnou řečí, kam Opel velký kombík směřuje.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Nejdelší kombi střední třídy (k březnu 2015, kdy tento test píšu) není ani zdaleka nejprostornější. Víc než na velkém kufru a spoustě místa pro cestující mu totiž záleží na designu. Někdy se takové kombíky označují jako lifestylové či sportwagony - název Sports Tourer hovoří jasnou řečí, kam Opel velký kombík směřuje.

Sportovnějšímu projevu ale brání vysoká hmotnost a oteklost auta. I přesto jízdní vlastnosti nejsou špatné.

Od vizáže a parametrů interiéru a kufru se odvíjí množina potenciálních zákazníků. Ta bude rozhodně zahrnovat více manažery a rozmazlované zaměstnance než rodiny. Stejně jako sedan a liftback tak bude podle mne nejvíc Insignií kombi v Česku jezdit jako služebních, případně v kombinaci firemní auto přes týden a rodinné o víkendu.

Příjemná je možnost zvolit z nabídky verzí s pohonem všech kol. Existuje i verze Country Tourer s ochrannými prvky typickými pro vozy SUV, kterou vedeme jako samostatný model

Nástupce Vectry Caravan přijel na český trh na jaře 2009, koncem roku 2013 prodělal modernizaci.

reklama

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

O tom, jaký posun nastal v designu Insignie Sports Tourer, se nejlépe přesvědčíte srovnáním přídě před faceliftem (vlevo) a po něm.

Modernizace podle mne Insignii kombi prospěla, působí výraznějším a dynamičtějším dojmem. Fotky zvětšíte kliknutím na ně stejně jako všechny ostatní v testu.

Insignia Sports Tourer patří k designersky nejodvážnějším kombíkům střední třídy a přináší řadu velmi netradičních řešení.

Zadní dveře připomínají nějaký pohádkový klobouk a z některých úhlů pohledu se klenou nad vchodem do kufru až hrozivě.

Po otevření pátých dveří se objeví skrytá druhá sada zadních světlometů, které dodávají vstupu do kufru nepříliš líbivý, ale zajímavý retro nádech.

Zvenčí i uvnitř se na spoustě míst objevuje motiv, který někomu připomíná bumerang, jinému trochu zdeformovanou podkovu.

Auto vypadá zejména z přední části robustně a zavalitě, ale abnormální délku celkem umně skrývá.

Celkově bych design karoserie hodnotil jako zajímavý, ale ne krásný.

Uvnitř mi auto připadá pohlednější. Zvlášť přístrojová deska se opravdu povedla včetně detailů typu dokonalé grafiky příplatkové navigace.

Přístrojová deska se povedla u nejlépe vybavených verzí, kde působí luxusně a díky modernizaci v roce 2013 i moderně, u těch základních to taková sláva není. Rozdíl mezi "chudobkou" a "plnou palbou" je větší než u jiných manažerských aut.

Za kvalitu bych dal Insignii 1-. Líbí se mi tlumené zavírání dveří i chod většiny ovladačů. Většina materiálů je příjemná na dotek. Připadalo mi, že se díky modernizaci zlepšilo odhlučnění kombíku. V tomto ohledu patří auto na špičku.

Akustika tvrdšího podvozku zvlášť s velkými koly a nízkoprofilovými pneumatikami ale nebyla při přejezdu nerovností pokaždé dokonalá.

Nejvíc mě naštvalo, že jsem si při testu Insignie opět skřípl prst. Před modernizací to bylo u zarážky řadicí páky při volbě zpátečky, kde už naštěstí teď není pružina tak silná. Tentokrát jsem si bebí vyrobil u vnitřní kliky...

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Člověka za volantem obklopí, obejme. Vytváří to trochu dojem stísněnosti, ale ve skutečnosti jde spíše o útulnou a sportovně laděnou obestavěnost. Horší je to s výhledem z auta. Být pojišťovákem…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus