ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Opelu Grandland X
22. března 2020

Opel Grandland X vychází z technických základů Peugeotu 3008. Patří tedy mezi rodinná SUV, do nižší střední třídy. Využívá jeho šasi, motory i převodovky. Designéři však odvedli svou práci tak, že to na první pohled zvenčí ani v kabině rozhodně nepoznáte.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Opel Grandland X se na českém trhu nabízí hned s pěti motorizacemi. Dvě jsou zážehové, dvě vznětové a ta pátá je plug-in hybridní verze kombinující spalovací motor s elektrickým.

Základní pohonnou jednotku tvoří u největšího SUV od automobilky s bleskem ve znaku benzinový agregát 1.2 Turbo s výkonem 130 koní. Pojí se jak se šestistupňovou manuální převodovkou, tak i s 8stupňovým automatem. Ostřejší zážehovou variantou je pak motor 1.6 Turbo se 180 koňmi. Ten spolupracuje výhradně s automatickým řazením.

Komu nevoní benzin může sáhnou po naftě. Lacinější, ale úspornější je pohonné ústrojí s ozančením 1.5 CDTI s kombinovanou spotřebou okolo 4 l/100 km. O něco žravější, zato dynamičtější je pak motorizace 2.0 CDTI. Zkonzumuje okolo 4,5 l/100 km. Disponuje maximálním výkonem 177 koní. Hospodárnější dieselový agregát se prodává jak s manuálem, tak i s automatem. Dvoulitr jen s automatem.

Novinkou je plug-in hybrid, který do Česka dorazil teprve nedávno. Králem je tu zážehová motorizace 1.6 Turbo, přičemž elektromotor ji dělá sluhu. Ohromující je pak výkon celého pohonného systému, který činí 300 koní. Překvapí i zrychlení z nuly na sto za 6,1 sekund. A jak jsem již zmiňoval v úvodu disponuje náhonem na všechna čtyři kola.

reklama

1.2 Turbo

Benzinový tříválec se téměř po všech stránkách podařil, však také několikrát zvítězil v anketě o motor roku. Pohonná jednotka je pocitově velmi živá, někde na úrovni osmnáctistovky bez turba. Platí to zejména při rozjezdech z nižších rychlostních stupňů. Třeba na šestku z dvou tisíc otáček už se jí tolik zrychlovat nechce.

Příjemně se s ní jezdí ve všech režimech. Nevadí jí ani otáčky těsně nad 1000/min., ochotně se z nich vzpamatovává. Tím pádem se dá šestka v extrému používat i při průjezdech obcemi. Už od 2000 otáček začíná být plynule narůstající zátah zajímavý. Přesně takové hodnoty dosáhnete, když jedete rychlostí 90 km/h na šestku, pro rychlé předjetí je ale lepší podřadit až na trojku a užít si sytého a překvapivě adrenalinového chrapláku vytočeného tříválce.

Zvuk motoru je ale příjemný ve všech otáčkách, navíc jsem necítil skoro žádné vibrace. Tříválcovou náchylnost k neurvalostem se podařilo skvěle potlačit. Nejvíc se mi líbí, jak hbitě motor reaguje na pokyny plynu. Je z něj cítit ochota zrychlovat a vytáčet se. Trochu plynulejší by mohla být souhra se spojkovým pedálem.

Spotřeba se více než u jiných motorů dramaticky liší podle stylu jízdy. Jednoduše řečeno mi můžete buď užívat nízké spotřeby, ale škrtit motor v nejnižších otáčkách, nebo jeho pocitové živosti, ale pak počítejte s úplně jinými hodnotami, než je laboratorních 5,1 l. Při testech v Německu jsem při jízdě podle tamních pravidel po všech typech komunikací jezdil s lehkou nohou za šest litrů. Stejnou trasu také podle předpisů. ale s častějším vytáčením motoru jsem absolvoval za 8,5 l.

Při ustálené rychlosti 90 km/h jsem naměřil spotřebu pouze 4,7 l na 100 km. Na dálnici při 130 km/h se blížila k sedmi litrům. To motor točí na šestku necelé tři tisíce otáček a jeho projev zůstává sympaticky tichý.

 

1.2 Turbo AT

Tento motor nebyl dosud testován.

1.6 Turbo AT

Verze s benzinovým čtyřválcem 1.6 Turbo byla v době testu nejsilnější jednotkou z nabídky. Chlubí se výkonem 133 kW (180 koní) a točivým momentem 250 Nm. Nejde ale jen o papírové údaje, velmi příjemná je také dynamika vozu ve vyšších rychlostech. Tu využijete při předjíždění na okreskách nebo na dálnici, kde se Grandland X může s tímto motorem pohybovat velmi sebevědomě.

Naopak v nižších rychlostech nám vadila lehká „turbodíra“, tedy fakt, že motor je ve velmi nízkých otáčkách spíš lenivější a aktivněji zabírá až poté, co se probudí turbodmychadlo. Jde ale o typický projev benzinových turbomotorů.

Tuto verzi bychom doporučili všem, kteří chtějí jezdit dynamicky a naftový dvoulitr jim nevyhovuje, ať už nemají rádi toto palivo, nebo jim vadí oproti benzinové jednotce vyšší hlučnost. Motor 1.6 Turbo je totiž pěkně tichý a ve vyšších otáčkách dokonce vytváří poměrně příjemný sportovní zvuk. Jeho údělem je ovšem jízda s vyšší spotřebou. Pokud využijete dynamického potenciálu, řekne si bez váhání o 9,5 litru benzinu na 100 km, může se přehoupnout i k 10. Klidná jízda s lehkou nohou na plynu ovšem znamená konzumaci okolo 7 litrů. Průměrný odběr tedy silně záleží na jízdním stylu řidiče.  

1.5 CDTI/96 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 CDTI/96 kW AT

Tento motor nebyl dosud testován.

2.0 CDTI AT

Tento motor nebyl dosud testován.

1.6 Turbo Plug In Hybrid

Tento motor nebyl dosud testován.

1.6 Turbo Plug In Hybrid4

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Šestistupňová manuální převodovka od Peugeotu spojená s benzinovým turbomotorem mě moc nepotěšila.

Na delší dráhy a vůle v řazení jsme u francouzských aut zvyklí a nemusí to být nutně nepříjemné, tady mi ale nejvíc vadilo, že řazení není samozřejmé a páka zřetelně nedopadá k jednotlivým rychlostním stupňům. Několikrát mě "vyskočila" trojka, jednou i čtyřka. Páka zadrhává při přechodu přes středovou polohu, což je nejen cítit v ruce, ale i slyšet.

Pro oba motory je v nabídce i šestistupňová automatická převodovka, kterou jsme zatím nezkoušeli.

Osmistupňový automat fungoval velmi hladce, má ale možná dost dlouhé zpřevodování, to však lze zlepšit zvolením sportovního režimu. Celkově šlo s motorem 1.6 Turbo o vyladěnou kombinaci  

Řízení

Lidé od Opelu se dali slyšet, že si ho naladili sami, ale k mému překvapení na to šli ještě francouzštěji než Francouzi - tedy směrem k maximálnímu komfortu, ale minimální snaze zpříjemnit řidiči svižnou jízdu.

Při pomalých rychlostech je pohyb volantu tak snadný, že ho utáhne i malíček na levé ruce anorektické modelky. Takže se s Grandlandem X parkuje opravdu snadno. To není důvod ke kritice.

Se zvyšující se rychlostí ale řízení nepřirozeně tuhne. Zůstává velká vůle kolem středové polohy a teprve "vedle ní" se zvyšuje odpor. Působí to neplynule, gumově a odtažitě. Zvlášť při rychlejší jízdě po okreskách jsem řízení vnímal jako faktor, který vyloženě zabíjí agilitu auta.

Podvozek

Také podvozek si Opel mírně tunil sám a opět se soustředil na maximální komfort. I s osmnáctipalcovými koly a pneumatikami s rozměrem 225/55 R18 (standard pro verzi Innovation, základ vyjíždí na šestnáctkách, nejvyšší Ultimate na devatenáctkách) Grandland X skvěle tlumí většinu nerovností.

Na druhou stranu se při prudce projížděných zatáčkách dost naklání. Pokud je silnice kvalitní, neztrácí ani při tomto náklonu stopu a grip, nerovnosti uprostřed oblouku ho ale trochu rozhodí.

Jízdní vlastnosti na limitu nejsou úplně špatné, ale auto naladěním podvozku i řízení od svižné jízdy vyloženě odrazuje.

Rozhodně nejde o auto do terénu, ale o vůz určený na asfalt a kvalitní nezpevněné cesty. Za příplatek si lze pořídit nastavení stabilizačního systému na různé typy povrchu IntelliGrip.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus