
Test Opelu Crossland X
3. září 2017

Opel Crossland X se stal predátorem ve vlastním stádu. Jde o novinku mezi módními malými poloterénními auty kategorie SUV, která nahradila model Meriva - tedy v Česku velmi oblíbený multifunkční vůz kategorie MPV.
Zatímco Meriva patřila už díky svým protisměrně otvíraným dveřím k velmi originálním vozům, Crossland X mezi malými SUV nějak nevyčnívá. Nejzajímavější na něm je, že jde o první produkt spolupráce Opelu s francouzskou skupinou PSA zahrnující značky Citroën, DS a Peugeot. Tato kooperace vznikla ještě předtím, než Opel skončil pod křídly společnosti PSA. Zejména technikou tak jde více o francouzské než německé auto.
Od toho se odvíjejí i jeho výhody a nevýhody. Při porovnání s ostatními malými SUV potěší zejména objemný zavazadlový prostor s možností dalšího zvětšování prostřednictvím posuvu zadních sedadel, úspornost většiny motorů a kultivovanost silnějšího testovaného dieselu. Za slabinu naopak považuji zejména jízdní vlastnosti na nerovném povrchu v zatáčkách a u testované verze i kostrbaté řazení.
Stejně jako drtivá většina ostatních malých SUV neslouží Opel Crossland X k jízdě v terénu. Vždyť ani nemůže mít pohon všech kol, což je v této kategorii spíše standardem než výjimkou. Kupovat si ho budou zejména jednotlivci a páry na začátku a konci řidičské kariéry, dobře však poslouží i menším rodinám.
Opel Crossland X se vyrábí ve španělské Zaragoze a na českém trhu se prodává od června 2017.
Design
Konstruktérům se podařilo francouzské auto zabalit do designu Opelu téměř dokonale - a to jak zvenčí tak zevnitř.
Karoserie nese většinu znaků typických pro opely, auto vypadalo zvlášť v testované zlaté barvě se spoustou kontrastních doplňků výrazně. Že by se mi ale jeho vzhled vyloženě líbil, to nemohu říct. Něco mi na něm připadalo nesouladné a bachraté, zejména ze zadního pohledu.
Každopádně budí Opel Crossland X dojem výrazně většího auta, než ve skutečnosti je.
Přístrojová deska, sedačky i ovladače, to vše se nese v duchu značky s bleskem ve znaku. Jen občas se objeví páčka či tlačítko, u něhož člověku z branže bleskne hlavou, že už ho viděl v některém citroënu nebo peugeotu. Uvnitř není auto z mého pohledu tak výrazné, zato na mě působí sympatičtějším a líbivějším dojmem.
Zajímavým prvkem interiéru je například netradiční tvar parkovací brzdy.
Kvalita materiálů i jejich zpracování mi u vyšperkované testované verze připadala na malé SUV nadprůměrně vysoká. Míra hluku v kabině běžná. Nelíbil se mi pouze trhavý chod stěračů v některých případech.
