ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Fiatu Tipo kombi
11. dubna 2017

Relativně levný rodinný kombík v pozitivních i negativních významech slova "lacinost" - to je Fiat Tipo kombi.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Relativně levný rodinný kombík v pozitivních i negativních významech slova "lacinost" - to je Fiat Tipo kombi.

Pokud byste vybírali auto jen podle nejnižší ceny a designu karoserie, pak by určitě Fiat Tipo kombi patřil k největším favoritům. Na jaře roku 2017 se totiž prodával od 329 900 korun a zvenčí zvlášť v testované nejvyšší výbavě Lounge vypadá opravdu velmi dobře.

Jenže při druhém pohledu a delším testování jsme zjistili několik laciných řešení, které dojem z auta kazí. Když se k tomu přidá málo místa na nohy, podprůměrné parametry atmosférických benzinových motorů nebo podvozek odskakující na nerovnostech v zatáčkách, nabízí se rčení "za málo peněz málo muziky". Nejbližším konkurentem Fiatu Tipo kombi je podle mne Dacia Logan MCV, která se prodává ještě za výrazně nižší ceny.

O Fiatu Tipo kombi by mohly uvažovat rodiny a starší páry, které nemají na nové auto vysoký rozpočet, a z nějakého důvodu jim Dacia Logan připadá nepřijatelná.

Fiat Tipo kombi se na českém trhu prodává od roku 2017. Vyrábí se v Turecku.

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

Silná zbraň Fiatu Tipo kombi. Zvlášť v testované nejvyšší výbavě Lounge a z čelního pohledu vypadá opravdu skvostně. Z bočního a zadního pohledu tak uchvácený nejsem, ale celkově bych Tipo kombi označil za nadprůměrně líbivé rodinné kombi.

Dojem z povedeného kabátku karoserie trochu kazí interiér. Ne, že by přístrojová deska byla ošklivá, "tablet" multimediálního systému u testované verze se mi dokonce hodně líbil. Jenže s designem přístrojů je to horší a vyloženě lacině působí například plasty ve vrchní části výplní dveří. Textura jak ze starých japonských aut nebo hlasitě klapající páčky blinkrů a stěračů s velmi těžkým a neplynulým chodem kazí známku za design interiéru minimálně o dva stupně.

Nepotěší ani odhlučnění kabiny. Pozitivně jsem hodnotil alespoň to, že u testovaných aut nikde nic nevrzalo a ušetřen jsem zůstal i typického zlozvyku italských aut - nesmyslně svítících kontrolek.

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Mám rád, když můžu sedět co nejblíže přístrojové desce, což mi Tipo kombi úplně neumožňuje, protože její tvar omezuje shora kolena. Stejně tak mě při řízení v kraťasech nepříjemně ryl do kolena stře…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus