ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Nissanu Qashqai 2018
23. října 2018

První generace Nissanu Qashqai, která přijela v roce 2010, se jako premiérový zástupce segmentu SUV prosadila mezi deset nejprodávanějších aut na evropském kontinentu. Druhá generace, která vešla do prodeje v roce 2014, na úspěch předchozího modelu navázala. I teď, kdy vzniká tento test, tedy v druhé polovině roku 2018, je model s nevyslovitelným jménem nomádského kmene nejoblíbenějším SUV v Evropě. A pátým nejprodávanějším bez ohledu na typ karoserie.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Na poli motorů se nic neměnilo při faceliftu v roce 2017. Zato o rok později došlo k hotové revoluci.

Základní motorizaci tvořil benzinový turbomotor 1.2 DIG-T/85 kW od Renaultu. Od poloviny října se pod kapotu nastěhovala nová pohonná jednotka. Motor 1.3 DIG-T/103 kW vznikl ve spolupráci aliančních značek Renault-Nissan-Mitsubishi a podílel se na něm i Daimler (koncern, pod který spadá i Mercedes-Benz). Proti dosavadní dvanáctistovce nabízí nejen výrazně vyšší výkon a točivý moment, ale tím pádem i lepší dynamiku měřenou zrychlením z 0 na 100 km/h, byť pouze o jednu desetinu sekundy. Novinka to zvládne za 10,5 s, což z ní dělá rodinné SUV s lehce podprůměrnou dynamikou, když bereme v potaz benzinové motory. Mnohem výrazněji se zlepšilo pružné zrychlení na šestý rychlostní stupeň. Například z 80 na 100 km/h zrychlí Nissan Qashqai 1.3 DIG-T s výkonem 140 koní za 4,5 s, zatímco dvanáctistovce to trvalo 5,7 s. Zároveň se o tři desetiny snížila spotřeba motoru, který si podle laboratorních údajů řekne o 5,3 l benzinu na 100 km. To z něj dělá jedno z nejúspornějších rodinných SUV na českém trhu.

Nový motor 1.3 DIG-T nenahradí pouze dvanáctistovku, ale i silnější šestnáctistovku. Vyrábí se ve dvou výkonových provedeních se 120 a 140 koňmi, tedy 103 a 117 kW maximálního výkonu.

Silnější verze zrychlí z 0 na 100 km/h během 8,9 s, tedy stejně jako starší šestnáctistovka. Qashqai 1.3 DIG-T/117 kW patří k nadprůměrně živým SUV nižší střední třídy. Spotřeba se přitom neliší od verze se 103 kW výkonu - zůstává podle automobilky na příznivých 5,3 l, což je o půl litru méně než u starší šestnáctistovky.

Nissan Qashqai 1.3 DIG-T se 160 koňmi, tedy silnější verze, se nabízí i s novou sedmistupňovou automatickou převodovkou. Tato kombinace rozjede rodinné SUV z místa na stovku za necelých deset vteřin a spokojí se podle výrobce s 5,4 l benzinu na 100 km.

V nabídce naftových motorů najdeme na podzim roku 2018 pouze patnáctistovku. Ta prošla také modernizací, která zvýšila její výkon o 4 kW, ale paradoxně se trochu zhoršila její dynamika měřená zrychlením z 0 na 100 km/h. Spotřeba zůstala na 3,8 l na 100 km, tedy na špičkové úrovni mezi rodinnými SUV.

Silnější šestnáctistovka se přestala nabízet a na přelomu let 2018 a 2019 ji nahradí nová sedmnáctistovka. S ní se do nabídky Nissanu Qashqai vrátí i verze s pohonem všech kol.

reklama

1.3 DIG-T/103 kW

Nová čtyřválecová třináctistovka mne od prvních metrů nadchla. Pryč je rozpačité cukání při rozjezdech z nižších otáček nebo po přeřazení, se kterým bojoval předchozí základní motor od Renaultu. Novinka, která vznikla pod dohledem konsorcia Renault-Nissan-Mitsubishi a koncernu Daimler zahrnujícího Mercedes-Benz má chod krásně plynulý a po všech stránkách kultivovaný a uživatelsky příjemný. Není to žádný trhač asfaltu, ale ani lenoch a pocitově je tady z hlediska dynamiky proti předchozí dvanáctistovce patrný jasný pokrok. Zkoušel jsem ho i v klikatých horských silničkách nad Barcelonou a docela mě to s ním bavilo a zvládli jsme ve dvoučlenném obsazení hodně svižnou jízdu. Líbila se mi i pružnost čtyřválcové pohonné jednotky. Zkoušel jsem zrychlovat už od 1250 otáček na šestku a i do mírného kopce se motor "sebral" bez vibrací. Musel jsem ho podtáčet až někam k tisíci otáčkám, aby se mu to nelíbilo. Největší zátah začíná kolem 1700 otáček. Z mého pohledu je 1.3 DIG-T ideální a všestranně použitelná základní pohonná jednotka pro rodinné SUV. 

Výrobcem udávané spotřeby 5,3 l se nám kolem Barcelony dosáhnout nepodařilo, mimo jiné i proto, že jsme jezdili na devatenáctipalcových kolech se širokými pneumatikami. Dokud jsme jeli podél pobřeží, ukazoval palubní počítač hodnoty nižší než šest litrů. Poté, co jsme vyrazili do kopců a přidali pár akceleračních zkoušek, zvýšila se konzumace na sedm litrů. Zpět v Barceloně jsme auto vraceli s průměrem 6,5 litru.

Auto má poměrně dlouhé převody. Na šestku motor točí při rychlosti 90 km/h jen 2000 otáček a dokáže i v tomto režimu celkem sympaticky zrychlovat, takže nebude nutné kvůli každému předjíždění podřazovat. Na dálnici při 130 km/h se otáčky zvyšují na 2900 za minutu.

1.3 DIG-T/117 kW

Chování silnější verze třináctistovky se v nízkých otáčkách z mého subjektivního pohledu nelišilo, vyšší výkon a dynamika jsou znát až při vytáčení motoru tak od tří tisíc otáček výš, tedy v méně často používaných sférách. Motor sice posádku o něco více zatlačí do sedadla, zato se ale trochu vytrácí ona plynulost základní pohonné jednotky, více se projevuje turboefekt. Osobně bych tedy i vzhledem k cenovým rozdílům koncem roku 2018 jednoznačně preferoval slabší variantu. Na druhou stranu jsme auto zkoušeli v dvoučlenném obsazení a prázdným kufrem, při plném naložení by se mi to mohlo jevit jinak.

Každopádně je sympatické, že silnější verze papírově i reálně nespotřebuje víc paliva než ta slabší. Při našich prvních jízdách kolem Barcelony jsme jezdili přibližně za 6,5 litru na 100 km. Motor je v kombinaci se šestistupňovou manuální převodovkou také stejně zpřevodovaný jako slabší provedení se 140 koňmi.

1.3 DIG-T/117 kW DCT

Kombinace silnější verze třináctistovky s novou dvouspojkovou sedmistupňovou automatickou převodovkou fungovala dobře. Motor byl velmi živý při rozjezdu, ale zase ne tak úplně jankovitý jako třeba patnáctistovka od VW v kombinaci s převodovkou DSG.

Sedmička je stejně dlouhá jako šestka u manuální převodovky, točí přibližně 2900 otáček při 130 km/h, takže Qashqai s ní na dálnici není úspornější. Na druhou stranu to znamená, že je sedm kvaltů odstupňováno relativně krátce, takže změny rychlostních stupňů probíhají opravdu neznatelně a plynule.

Řazení

Testoval jsem šestistupňovou manuální převodovku spojenou s novým motorem 1.3 DIG-T v obou výkonových verzích.

Řazení působí tlumeně a je docela přesné, i když s drobný i vůlemi, takové antistresové.

Kolegyně Eva podobně charakterizovala i pohyby řadicí páky u benzinové a naftové šestnáctistovky v roce 2017, přičemž testovaný dieselový kus měl tužší kulisu. To samé jsem psal před faceliftem.

V roce 2018 jsem zkoušel i nový sedmistupňový dvouspojkový automat v kombinaci s motorem 1.3 DIG-T/117 kW. Nenašel jsem zásadní problém. I při manévrování ve stísněných prostorech, které bývá s podobným typem převodovky náročnější, fungovala převodovka dobře, jen je nutné být citlivější na plynu.

Řízení

Dříve, tedy u vozu před faceliftem, se mi zdálo zejména u benzinových motorů snad až příliš lehké. Ve městě bych to ještě skousl, na parkovišti u nákupního centra nebo při parkování dokonce pochválil. Jenže ženský charakter točení s volantem zůstával u těchto motorů i ve vyšších rychlostech, což se mi nelíbilo tam, kde je potřeba cítit jistotu. V sériích zatáček jsem zase postrádal tendenci vracet se do středové polohy. Řízení mi při sportovnější jízdě připadalo pomalé.

Zrovna na tyto detaily se technici v rámci faceliftu v roce 2017 zaměřili. Vůz má od té doby tužší řízení, posilovač nižší účinek. Volant se snáz navrací do středové polohy. Qashqai se tedy řídí příjemně. Kolegyně Eva měla možnost v roce 2017 řídit jak benzinovou tak naftovou verzi a zdálo se ji, že ta benzinová byla lepší, agilnější.

Brzdy

Brzdy

Podvozek

Nissan v rámci faceliftu zapracoval i na podvozku, což není úplně obvyklé, když jde pouze o mezigenerační modernizaci. Vůz má nyní jiné tlumiče a také tužší stabilizátor na přední nápravě. Proto se podvozek chová jistěji, avšak ve velmi ostré zatáčce jsme zaznamenali, že má větší tendenci k nedotáčivosti.

Od prvních momentů za volantem vystupuje do popředí vynikající komfort, který vynikne na hladké dálnici, když má Qashqai obuté osmnáctky 215/55 R18. Propadlé kanály nebo větší příčné nerovnosti sice testovaný Qashqai přejížděl tiše, ale drncání bylo trochu cítit v zádech. Na krátery pak zadní náprava reaguje tlumeným bouchnutím.

Přes menší hrboly nebo dálniční spáry se Nissan plavně přenášel, ale rolety v pravém pruhu ho dokázaly rozvibrovat a rozezvučet. Nejvíc se mi na podvozku líbila právě jeho tlumivost. Přes terénní zlomy, které spoustu aut vykopnou, měkce a klidně proplouval. Tím hodně připomíná novou podvozkovou platformu středně velkých vozů Citroën a Peugeot. Varianty s pohonem předních kol nemají terénní ambice, ale komfort z asfaltek přenášejí i na polní cestu.

V roce 2018 jsem zkoušel kolem Barcelony verzi s novým motorem 1.3 DIG-T na devatenáctipalcových kolech o rozměru 225/45 ZR19. I s nízkoprofilovými pneumatikami se vůz choval až překvapivě pohodlně - a to nejen ve městě a na dálnici, ale i při krátké zkoušce na šotolině proložené většími terénními zlomy.

zejména v kombinaci s devatenáctipalcovými koly Qashqai umožňuje i hodně svižnou jízdu v zatáčkách, ale rozhodně z něj nechci dělat sportovně laděné SUV. Kvůli mírným náklonům a vrozené nedotáčivosti je právě svižná jízda horní hranicí řádění s ním.

Základní kola jsou šestnáctipalcová osazená pneumatikami 215/65 R16. S nimi jsem zatím auto netestoval, ale očekávám opět výrazné naladění směrem ke komfortu.

Celkově se Nissan Qashqai řadí k nejpohodlnějším kompaktním SUV.

Qashqai má pouze jednoduchou zadní nápravu, pokud jde o verzi s nejslabším benzinovým i naftovým motorem v kombinaci s manuální převodovkou, víceprvkovou má vyhrazenou pouze pro verzi s pohonem všech kol. Ta samozřejmě funguje lépe.

Obecně ale pohon všech kol ocení spíše majitelé nemovitostí na horách a u hůře sjízdných cest. 

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus