ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Nissanu Juke
24. března 2011

Křížence malého pětidveřového hatchbacku a terénního auta si kvůli ulítlému vzhledu karoserie a interiéru těžko koupí někdo, v kom nedřímá alespoň kus exhibicionisty.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

Řidičova zóna

přístrojová deska

Sice hodně extravagantní, ale dá se na ni rychle zvyknout. Cítil jsem se tu až na pár detailů dobře.

Ženám se určitě bude líbit vyšší poloha sedadla než u běžných malých hatchbacků, mužům naopak nižší než u vozů SUV.

Připadal jsem si dovnitř auta zapasovaný jako igráček, ale bylo mi to docela příjemné a poměrně rychle jsem si našel pohodovou polohu. Rozložitější řidiči by ale mohli mít strochu problém.

Prostorem v loktech patří Juke mezi malými auty v průměru, místem nad hlavou k rekordmanům. Mohou ho řídit i podkošoví hráči basketu.

Zaujaly mne křeslovitě měkké sedačky s překvapivě dobrým bočním vedením v zatáčkách a průměrnou podporu stehen. Ani tříhodinová cesta v nich neunavila.

Na to, že Juke vypadá jako malý tank, tak mne v prvních okamžicích příjemně překvapil výhled z něj. Ani orientace v zúžených prostorách vůbec není špatná. Opět dobrá zpráva hlavně pro ženy! Při delším testu jsem ale zjistil, že se za masivní přední sloupek skryje uprostřed serpentiny celé auto.

Některé ovládací prvky jako například navigace (standard nejvyšší výbavy Tekna) se shodují s těmi u sourozenců v barvách Nissanu, většina z nich má ale svůj nespoutaný styl.

Volant potažený kůží najdete v Jukeu od druhé výbavy Acenta. Dá se z něj ovládat rádio stejně jako tempomat a omezovač rychlosti (vše ve standardu od Acenty).

Tady by se měl alianční partner Nissanu Renault přiučit - jak to jde mít vše týkající se těchto dvou užitečných pomocníků na pár tlačítkách u sebe na jedné straně volantu a ne rozsypané po celé řidičově zóně. Paráda!

Ještě připomenu, že tempomat udržuje rychlost nastavenou řidičem, kdežto omezovač naopak stanovený limit nedovolí překročit. Pouze tehdy, když šofér sešlápne plynový pedál až na podlahu a prošlápne jemnou zarážku. Nastavené tempo se u Juku vždy zobrazuje na displeji, což také chválím.

Naopak kárám Jukea za ovládání palubního počítače tlačítkem až u přístrojů. Vidíte malé tlačítko vlevo dole vedle rychloměru? Řidič musí sundat ruku z volantu a prostrčit ji skrz věnec, aby se k němu dostal. Existují mnohem vhodnější místa a to nejen na volantu. Navíc mi chyběl v menu palubního počítače ukazatel průměrné rychlosti. A aby toho nebylo málo, údaje z tempomatu nebo omezovače rychlosti a palubního počítače se na displeji střídají, nikdy je nelze sledovat najednou. Takže když máte aktivovaný tempomat, nevíte třeba průměrnou spotřebu.

Středový panel obsahuje z ostatních nissanů starou známou navigaci (standard výbavy Tekna, na obrázku vlevo, vpravo verze bez ní), ale velmi netradiční provedení ventilační a klimatizační jednotky (klimatizace patří ke standardu až od druhé výbavy Acenta). Na první pohled se tu nacházejí jen běžné funkce automatické klimatizace (standard výbavy Tekna). Jenže stačí stisknout tlačítko D-MODE a začnou se dít věci. Najednou se na plochách umožňujících usměrnění proudu vzduchu objeví zcela jiné nápisy: Normal, Sport a Eco.

Jde o zařízení jménem Nissan Dynamic Control System (standard výbavy Tekna a vždy s motorem 1.6 DIG-T). Nabízí tři režimy jízdy: Ekonomický zaměřený na co nejnižší spotřebu paliva (na obrázku), normální a sportovní. Řidič si je může zvolit podle chuti a řídicí jednotka na základě volby upraví charakteristiku klimatizace, řízení a odezvy motoru na plynový pedál.

Šoférovi napíše, jak které zařízení právě funguje.

Systém se mi líbil už proto, že jsem okamžitě poznal rozdíly mezi jednotlivými režimy, které jsou opravdu citelné. Když si to svištíte na sportovní režim a dáte Eco, máte pocit, že auto úplně přestalo jet. Také změny ve strmosti řízení připomínají rozdíl ve stisku ruky souchotinářského vědce a boxera obhajujícího zlatý pás v kategorii bez rozdílu vah.

Atraktivní grafika vnitřního displeje ukazuje u sportovního režimu, nakolik využíváte potenciálu plynu a u běžného módu využití točivého momentu neboli síly motoru. Čím více plynu a síly, tím více dílků. U ekonomického režimu je to naopak - čím více dílků, tím lehčí noha.

Velmi netradiční polohu zaujímá pravý stěrač. Nejdřív jsem se lekl, že mi ho upravil nějaký vandal, ale zjistil jsem, že tak je to normální. Zkrátka obyčejný stěrač podle Juka...

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Někomu může chvíli trvat, než najde kliku zadních dveří.

I pak se na sedadla druhé řady Nissanu Juke dost těžko nastupuje a je tam málo místa hlavně do výšky. Dospělí se relativně pohodlně usadí jen na krajích a to nesmějí měřit více než 175 cm.

Šířka patří k průměrnu, podélná prostornost pod průměr, což zklame hlavně v porovnání s celkovou délkou auta, která je mezi malými hatchbacky rekordní.

Sezení na zadních křeslech je příjemně měkké. To platí i o prostředním místě, kde ale mohou bezpečně cestovat maximálně odrostlejší děti. Kolena míří dost vzhůru.

Žádná sláva to není ani v kufru. Udávaný objem 251 l sice nevypadá úplně nejhůř, ale mezi vysoko položenou podlahou a roletou jsme naměřili asi o třetinu méně.

Výrobce zřejmě počítá i s prostory po podlahou, kde se skrývá spousta místa na nejrůznější drobnosti.

Délka kufru ještě docela ujde, i když vzhledem k délce auta jde také o zklamání. Hloubka je mezi malými hatchbacky úplně nejhorší a šířkou patří Juke také na chvost. Když si představím, že verze s pohonem všech kol má zavazadlový prostor ještě podstatně menší...

Potěší alespoň to, že po sklopení opěradel druhé řady sedadel vznikne rovná plocha beze schodu navazující na podlahu zavazadlového prostoru. To je ale jediná možnost, jak přizpůsobit interiér Jukea potřebám posádky. Žádné vyklápění sedáků, polohování opěradel nebo posouvání zadních sedadel...

Alespoň, že už tak malou hloubku kufru ještě nesnižuje konstrukce roletky, která je vtipně zakomponovaná do pátých dveří.

Pokračovat na další kapitolu
Podvozek
Testovaný Juke dobře držel v zatáčkách. To není joke, ale fakt - pro mne poměrně překvapivý. Čekal jsem od malého kulturisty chování obtloustlého SUV, ale dočkal jsem se agilních jízdních vlastností…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus