ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Kia Rio
28. ledna 2021

V pořadí již čtvrtá generace modelu Kia Rio brázdí české silnice od roku 2017 a od té doby si vydobyla poměrně slušnou pozici. Nejen na tuzemském trhu se řadí mezi nejoblíbenější malé hatchbacky a není se čemu divit. Cenově dostupný vůz velikosti Fabie nabízí solidní prostornost i zavazadelník a ani ve vybavenosti nijak výrazně nestrádá.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Při uvedení čtvrté generace do prodeje dostalo Rio jen dva benzinové motory - 1.25 MPI a 1.0 T-GDI/88 kW. Později přibyla ještě čtrnáctistovka. Ta po modernizaci zmizela úplně a jediným zástupcem atmosférických motorů se stala dvanáctistovka s označením DPI.

Oproti předchůdci se objemově snížila o 51 ccm na 1 197 ccm. Výkon zůstal shodných 62 kW, ale v dynamice mírně zaostává a patří mezi konkurenty k podprůměru.

Přeplňovaný litrový tříválec se nově nabízí ve dvou výkonnostních verzích 77 kW a 88 kW. Silnější varianta navíc využívá mild-hybridní technologii, což se příznivě odrazilo ve spotřebě. Tam se zlepšila o půl litru paliva a na stokilometrové trase spálí 4,5 litru benzínu. V kombinaci s automatickou převodovkou je rozdíl o dvě desetiny nižší.

Zatímco přeplňovaný agregát se 120 koňmi na palubě patří mezi nadprůměrně úsporné motory, slabší verze spadá spíše do průměru. I tak se nemá za co stydět. Dle technických údajů se nejedná o žádného žíznivce.

V nabídce je i sedmistupňová dvouspojková automatická převodovka, která je dostupná pouze pro litrový tříválec. Rozdíl v ceně oproti manuálu je 25 tisíc korun.

reklama

1.0 T-GDI MHEV

Výkonnější varianta přeplňovaného tříválce potěšila svojí dynamikou a především spotřebou. Stádo sto dvaceti koní spolu s maximálním točivým momentem 172 Nm jsou vzhledem k nízké hmotnosti dostačujícími společníky, slibující zábavnou jízdu. Nemluvě o stabilním podvozku. Ano, nejedná se o žádného dragstera a zrychlení z nuly na sto za 10,2 vteřin není zrovna dechberoucí hodnota, ale i tak jde o nadprůměrně živý agregát.

To jsme se přesvědčili na klikatých cestách za Prahou, kde malý hatchback svištěl a hltal jednu zatáčku za druhou. Po celou dobu se choval zcela čitelně a pokud se dostal do úzkých, asistenční systémy zafungovaly ve správnou chvíli, ovšem ne nijak razantně.

Za takových podmínek nelze mluvit o kultivované pohonné jednotce. Typický jadrný projev tříválce se při sportovní jízdě ještě více umocňuje a zvuk to není zrovna příjemný. Ani při běžné jízdě není odhlučnění úplně bezchybné, ale to je i u konkurenčních modelů s obdobným motorem běžně.

Pásmo otáček, kdy se 1.0 T-GDI mění ve vrnící koťátko, je díky šestistupňové manuální převodovce snadné udržet, a to až do nějakých 110 km/h, pak se opět bouří. Dbát rad ukazatele optimálního převodového stupně je opravdu zbytečné. Ve většině případech navrhuje zařadit vyšší stupeň než motor v danou chvíli utáhne.

Jak je to ale se spotřebou? To je disciplína, kterou malé Rio zvládá více než dobře. Ve městě má dle technických údajů požadovat na každých sto kilometrů necelých pět litrů paliva. Naše jízda po Praze to překvapivě potvrdila a měření se zastavilo na hodnotě 4,9 l/100 km. Lepšího výsledku jsme dosáhli při jízdě okolo 90 km/h. Motor v té chvíli točil 2 000 otáček a konzumace paliva klesla na 4 litry. O něco žíznivější je pak na dálnici, kde při nejvyšší povolené rychlosti hřmí přeplňovaný tříválec s ručičkou otáčkoměru na rovných 3 tisících. Spotřeba přitom stoupne na necelých šest litrů.

Na konci testování, kdy jsme obsáhli dálnice, město a mimo město, ukázal palubní počítač velmi dobrý výsledek 5,2 l, což je o sedm desetin litru více, než uvádí výrobce.

1.0 T-GDI MHEV DCT

Tento motor nebyl dosud testován.

1.2 DPI

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 T-GDI

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 T-GDI DCT

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Zde téměř platí, co motor, to jiná převodovka. Zatímco nejslabší benzínový agregát je k dostání s pětistupňovým ručním řazením, slabší verze přeplňovaného litru má k dispozici převodů šest. Navíc je, stejně jako u 1.0 T-GDI 88 kW, k dostání i s dvouspojkovým automatem DCT.

Novinkou je zcela nová inteligentní manuální převodovka bez mechanické vazby. To v praxi znamená, že ve spolupráci s generátorem mild-hybridního systému vypíná spalovací motor při dojíždění na volnoběh a zároveň umožňuje „plachtění“ při vyšlápnutí plynového pedálu, aniž by docházelo k brzdění motorem. Jde však o krátkodobý efekt, fungující do 125 km/h. Měli jsme možnost to během testování na našich trasách mnohokrát vyzkoušet a fungovalo to bezvadně.

Výhrady nemáme ani k ovládání. Řadící páka se po krátkých drahách pohybuje rychle a přesně bez jakéhokoli zasekávání při přechodu přes středovou polohu. Jen ta spolupráce se silnějším tříválcem nebyla úplně bez poskvrny. Plynulý a zároveň svižný rozjezd byl takřka nemožný. Chtělo to velké soustředění, aby vůz zbytečně nehrknul při přeřazení z jedničky na dvojku. To je ovšem maličkostí na jinak velmi povedené kooperaci převodovky a litrového motoru.

Řízení

Velmi příjemné, ničím neuráží. Líbí se nám, jak řízení progresivně tuhne při vyšších rychlostech.

Nesetkali jsme se s žádnou vůlí ve středové pozici a na běžnou jízdu tato kalibrace vyhovuje více než dobře. Ve městě je Rio velmi obratné, a to zejména díky skvělému rejdu.

Brzdy

Brzdy nevykazují žádnou anomálii, pedál má běžný lineární chod.

Podvozek

Konstruktéři Ria vyzdvihují úpravy na podvozku, ke kterým mezigenerační změnou došlo. Podvozek má být tužší než dříve, bylo použito více vysokopevnostní oceli. Jedná se o podvozek, který podpírá současný Hyundai i20, údajně však byl ještě o něco vylepšen a má být tužší než Hyundai.

Potvrdit to lze velmi obtížně, jelikož bychom museli přesednout z jednoho vozu do druhého, je však znát, že Rio má skutečně o něco tužší pérování, než je obvyklé.

Na českých silnicích jsme jezdili se základními patnáctipalcovými koly obutými do pneumatik 185/55 R15. Tlumení nerovností sice není dokonalé, ale na malý hatchback slušné - a to i na rozbitých okreskách. Na nich je podvozek Ria trochu uhopsaný, ale spíše než nebezpečné je to zábavné.

Na dálnici podvozek působí i na základních kolech velmi dospěle. Ani tachometrových 190 km/h na německé dálnici se nejeví jako žádný problém.

Ani v prudkých zatáčkách projížděných pod plynem se auto příliš nenaklání a jeho elektronika nemá na suchu tendenci k výrazným zásahům. Vždy se vůz choval čitelně a nezkoušel nás nachytat.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus