ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test druhé generace Mini Countryman
1. července 2017

Už o minulém Countrymanovi jsem psal, že jde o největší vůz Mini všech dob. Druhá generace ho na délku přerostla o více než dvacet centimetrů téměř na 4,3 m, čímž se posunula z kategorie malých aut mezi SUV nižší střední třídy, tedy plnohodnotná rodinná auta. A o dvě kategorie nad miniauta, na nichž značka Mini vyrostla.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Už o minulém Countrymanovi jsem psal, že jde o největší vůz Mini všech dob. Druhá generace ho na délku přerostla o více než dvacet centimetrů téměř na 4,3 m, čímž se posunula z kategorie malých aut mezi SUV nižší střední třídy, tedy plnohodnotná rodinná auta. A o dvě kategorie nad miniauta, na nichž značka Mini vyrostla.

I přesto si ale Countryman zachoval rysy vozů Mini nejen v designu, ale i z hlediska jízdních vlastností. Je radost ho řídit v zatáčkách, což není běžná vlastnost vozů SUV, z jeho karoserie sálá při svižnější jízdě tuhost a pevnost, řízení působí sportovně a agilně a odezva motoru na plyn je rychlá. Zatím tak ale soudím na základě zkoušek jediné verze, a navíc hodně netypické - první elektrické varianty označované SE. Jde o takzvaný plug-in hybrid, tedy auto, které lze dobíjet ze sítě, ale zároveň mu zůstal klasický benzinový motor.

Parametry poloelektrického Countrymana jsou skvělé - nejen co se týče spotřeby, ale i dynamiky. Svižností se mohou v porovnání s konkurenty chlubit všechny verze Countrymana až na základní benzinovou.

Podvozek testovaného Venkovana potěšil i zábavnými a zároveň velmi jistými jízdními vlastnostmi. I proto, že šlo o verzi s pohonem všech kol - každý motor se staral o jednu nápravu. Také všechny ostatní varianty mohou hrabat nejen předními koly, ale i všemi čtyřmi. Výborně k charakteristice auta ladí precizní a sportovně naladěné řízení.

Když k dosavadním pozitivům připočtu spoustu sex-appealu a radosti z designerských specialit, tak to částečně ospravedlní vyšší cenovou hladinu Venkovana proti konkurentům.

Mini Countryman druhé generace je plnohodnotným rodinným autem, ale budou si jej zřejmě houfně pořizovat i jednotlivci a páry, pro které značka, kvalita a vytříbený design znamenají více než prostředek pro přepravu z bodu A do bodu B s co nejmenšími náklady. Umím si ho představit i jako firemní auto u dynamicky laděných společností, které chtějí na první pohled zaujmout. Vzhledem k tomu, že se Countryman zvlášť s pohonem všech kol nezalekne ani lehčího terénu, může dobře fungovat i jako outdoorový služební vůz, nebo auto pro majitele horských nemovitostí.

Druhá generace Mini Countryman se na českém trhu prodává od jara 2017.

reklama

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

Vzhled vozů Mini patří od začátku znovuzrození značky k největším argumentům, které rozhodují o jejich pořízení, takže není divu, že se i mezigeneračně vyvíjí jen velmi opatrně, cestou jemné evoluce. A to platí beze zbytku i u Countrymana. Všechny základní rysy designu karoserie i interiéru zůstaly zachovány a mírně se posunují jen detaily.

Příklad? Například přední světlomety. Pořád mají tvar, který připomíná mírně zdeformovaný kruh. Na rozdíl od předchůdce už ale není jejich zašišatění vertikální, ale horizontální, takže auto opticky rozšiřuje, nikoli zvyšuje. Roztomile kulaté zůstaly přední mlhovky.

Vzhledem z zásadnímu nárůstu délky auta už ale není jeho karoserie tak roztomile kompaktní, jak bývala. Takže i když design novinky na mě působí modernějším dojmem, předchůdce jako celek podle mě oku lahodil víc.

V základní řadě fotek na začátku této kapitoly vidíte jak snímky klasického Countrymana - předoboční a zadoboční, tak testované verze SE - všechny ostatní.

Ta se liší v některých detailech, povedené je například logo žluté zásuvky.

Design přístrojové desky podle mne dospěl. Ubyla některá nápaditá řešení, které ale mohla připadat části zákazníků připadat infantilní. Středový sloupek už nepřipomíná hlavu Mickey Mouse s ušima, takový tvar už nemá ani klíček a parkovací brzda už není ve tvaru kniplu v letadle, ale dostala podobu klasického tlačítka na elektronické ovládání. Z interiéru už netryská takový ohňostroj nápadů, ale působí elegantněji a kvalitněji. Zvláště v námi testované nejdražší verzi se spoustou prvků příplatkové výbavy.

Soudě podle testované verze došlo k výraznému úbytku hluku v kabině. U plug-in hybridu byl benzinový motor odhlučněný tak, že jsem ve vyšších rychlostech vůbec nezaznamenal jeho spuštění. Částečně to ale měl na svědomí i relativně velký valivý hluk od pneumatik typu runflat, které umožňují dojezd do servisu i s defektem.

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Stejně jako u předchozí generace má řidič spoustu prostoru v loktech a subjektivně mi připadalo, že se zvýšil posez. Už v nejnižší poloze sedadla jsme viděl na kapotu, takže na rozdíl od prvního Cou…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus