ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test pětidveřového Mini
14. března 2015

Mini spojuje stesk po dobách minulých s moderním stylem, technikou BMW a jízdními vlastnostmi motokáry s pohonem předních kol. Jde o malý hatchback velikosti Škody Fabia, které chytne za srdce nejen tím, jak vypadá, ale i tím, jak jezdí.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Mini spojuje stesk po dobách minulých s moderním stylem, technikou BMW a jízdními vlastnostmi motokáry s pohonem předních kol. Jde o malý hatchback velikosti Škody Fabia, které chytne za srdce nejen tím, jak vypadá, ale i tím, jak jezdí.

Miníky si pořizují hlavně jednotlivci a páry, pro které auto nepředstavuje pouze prostředek přepravy z bodu A do bodu B, ale slouží i jako elixír radosti a vyjádření povahy vlastníka. Rozhodně nepůjde o uzavřené melancholiky...

Pětidveřová verze Mini, která se objevila jako novinka v souvislosti s příjezdem druhé novodobé generace koncem roku 2014, rozšiřuje záběr vozu. Může oslovit i zájemce o praktičtější malá auta. Nejen, že disponuje dvěma páry dveří, ale je také výrazně větší a uvnitř prostornější než třídveřová varianta.

Kvůli tuhým pedálům a docela těžkému řízení nešlo v první novodobé generaci o holčičí auto. I to se částečně změnilo. Jakoby se vše související s řízením mezigeneračně "ochodilo". Auto je vůči ženám, kterým se obecně design Mini líbí, mnohem vstřícnější než předchůdce. Dospělo.

Kdo chce Mini, dobře ví, že bude muset zaplatit mnohem víc peněz než za běžná malá auta. V případě testovaného vozu Mini Cooper S se spoustou prvků příplatkové výbavy dokonce víc než za běžná manažerská auta. A to je také největší nevýhoda tohoto vozu.

reklama

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

Všechny výrobky značky Mini přinášejí na karoserii i v interiéru spousty přitažlivých, originálních a nápaditých řešení dost často s retro podtextem.

Mezigenerační změny zvenčí na první pohled pozná těžko i laik.

Líbily se mi třeba příplatkové LED světlomety s proužkem ve tvaru obráceného písmene U pro denní svícení. Fotku zvětšíte kliknutím na ni stejně jako všechny ostatní v testu.

Mini vypadá o něco dospělejší než dříve, což se ještě více projevuje v interiéru.

Přístrojová deska ztratila některé infantilní prvky. Například vršek středového panelu už na rozdíl od předchůdce nepřipomíná hlavu Mickey Mouse. Zato přibylo měkčených plastů a dalších kvalitních materiálů.

Přístrojovka testované verze by sice mohla hrát ve filmu Padesát odstínů šedi, přes naprostou dominanci této barvy ale zůstává zóna řidiče velmi zajímavá a z pohledu majitelů ostatních vozů netradiční.

Zajímavou vychytáku představují příplatkové barevné diody, které v interiéru osvětlují třeba kliky nebo úložné prostory. Jejich barvu a intenzitu svitu si řidič(ka) může měnit podle nálady tlačítkem před zpětným zrcátkem. 

Spokojen jsem byl se vzhledem, vůní i kvalitou materiálů v interiéru testovaného Mini Cooper S. Aby ne, když auto včetně příplatkové výbavy vyšlo bezmála na devět set tisíc...

Ani při jízdě po nerovnostech nic nedrnčelo a nerezonovalo. Třeba zavírání dveří by ale mohlo být tlumenější, připadalo mi hodně kovové. 

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Je veselá a hravá. Na rozdíl od předchůdce se snížil počet extravagantních řešení, což auto povýšilo z hlediska uživatelské přívětivosti. Interiér zkrátka dospěl. Řidič je vtažen do děje na silnic…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus