ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test modernizovaného Mercedesu třídy B
1. dubna 2016

Mladistvější rysy převzaté od třídy A, úspornější motory, více výbavy a mírné zdražení - to jsou hlavní body modernizace Mercedesu třídy B, k níž došlo po třech letech výroby koncem roku 2014.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
Test modernizovaného Mercedesu třídy B
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Mladistvější rysy převzaté od třídy A, úspornější motory, více výbavy a mírné zdražení - to jsou hlavní body modernizace Mercedesu třídy B, k níž došlo po třech letech výroby koncem roku 2014.

I nadále jde o nejlevnější rodinný mercedes. Řadíme ho mezi víceúčelové vozy kategorie MPV, ale většinu z funkcí, jimiž MPV běžně disponují, jako jsou například posuvná zadní sedadla, nabízí pouze za příplatek. Jde tak spíše o křížence s hatchbackem nebo kombíkem. Filosofií jsou Mercedesu třídy B nejblíž BMW 2 Active Tourer a VW Golf Sportsvan.

Béčko by měly vzít v potaz menší rodiny. Poměr ceny a výbavy se příliš neliší od běžných "lidových" MPV. Podle mne půjde rovněž o častou volbu manželek manažerů, kteří používají některý reprezentativní vůz s hvězdou ve znaku. Verzi na zemní plyn by si mohli oblíbit třeba taxikáři nebo další řidiči, kteří najezdí velké množství kilometrů.

Podrobný test Mercedesu třídy B před modernizací si můžete přečíst zde, tentokrát jsme se soustředili na změny, které přinesl facelift.

Modernizovanou třídu B (vpravo) poznáte od verze před faceliftem díky tvarovanější agresivnější přídě včetně užších světlometů. Fotky si zvětšíte kliknutím na ně stejně jako všechny ostatní v testu.

Novinku po modernizaci představují výbavové linie, které si lze pořídit nad rámec základního modelu. Testovaný vůz byl ve specifikaci Urban, tedy městské. Zvenčí ji charakterizují například litá kola a spousta chromovaných doplňků, interiér designéři vyšperkovali chromováním, kůží a kontrastním prošíváním. Testované Béčko tak mělo při porovnání s konkurenty šmrnc, ale jeho cena se i kvůli dalším příplatkovým položkám vyšplhala nad devět set tisíc, což už je na běžné MPV nižší střední třídy pořádný ranec (základní verze přišla v době testu na 555 tisíc korun).

Modernizace přinesla nová tlačítka na volantu, která se ovládají snáz než předchozí provedení.

Změnily se i přístroje, které vypadají mnohem moderněji než před faceliftem. Testoval jsem příplatkovou verzi s barevným displejem mezi nimi, v základním provedení je černobílý.

Příplatkové položky se promítly i na středový displej, kde byla v testované verzi osmipalcová barevná obrazovka s navigací. Základní béčko má o něco menší sedmipalcový tablet.

Bezpečnostní asistenti už se nacházeli v béčku před modernizací, tentokrát jsem se ale na ně stihl více soustředit.

Hodně často se ozývalo varování před čelní kolizí s autem přede mnou. Někdy mi připadalo zbytečné, ale je asi nastavené na nesoustředěnou dámu, která se více než řízení věnuje mobilní komunikaci s přítelkyněmi. Auto dokáže v takových situacích i samo zabrzdit a zabránit kolizi, zvlášť v městském provozu jde o užitečného pomocníka.

Varování před neúmyslným přejetím jízdního pruhu (za příplatek) funguje tak, že začne brnět volant, což jako prevenci proti mikrospánku považuji za dostačující.

Modernizací prošla paleta motorů. Ve většině případů se snížila jejich spotřeba.

Oblíbenější jsou v případě třídy B naftové varianty. Základ tvoří patnáctistovka od Renaultu označovaná 160 CDI a 180 CDI. Konzumace nejúspornější verze 180 CDI BlueEfficiency o dvě deci zlepšila na 3,6 l, díky čemuž ji i na jaře 2016 patřil primát nejúspornějšího MPV nižší střední třídy na trhu. Mírně se snížila i konzumace verzí 200 CDI a 220 CDI, které pohání turbodiesel Mercedesu s objemem 2,1 l. Také ony dělají z béčka nadprůměrně úsporné kompaktní MPV. Zároveň se řadí na špičku z hlediska dynamiky, což se o patnáctistovce napsat nedá. Verze 200 CDI a 220 CDI nově dostaly pohon všech kol, kterým se z konkurence může chlubit pouze BMW 2 Active Tourer.

Benzinové turbomotory disponují objemem 1,6 l (označení 180 a 200) nebo 2,0 l (220 a 250). Také ony jsou nyní méně žravé - a to až o čtyři desetiny. Ani nejúspornější verze 180 AT se spotřebou 5,4 benzinu na 100 l ale mezi absolutní špičku nepatří. Rovněž benzinová varianta 250 nově dostala pohon všech kol 4MATIC. Zároveň toto provedení patří mezi nejdynamičtější auta své kategorie.

Tím ale výčet možností pohonu nekončí. I po modernizaci Mercedes u Béčka nabízí verzí na zemní plyn CNG a nově ji označuje jako 200 c. Jde o nejdynamičtější a zároveň jedno z nejúspornějších MPV na zemní plyn. Novinku představuje verze na elektřinu 250 e s výkonem až 132 kW, zrychlením z místa na stovku během 7,9 s a spotřebou 16,6 kWh na 100 km při kapacitě baterií 28 kWh. Dojezd auta na jedno nabití by tak měl činit necelých 170 km.

Zkoušel jsem provedení 200 CDI spojené se sedmistupňovou automatickou převodovkou.

Ta se u mercedesů typicky, ale vzhledem k ostatním vozům velmi netypicky ovládá páčkou za volantem. Řidič tak má vpravo ovládání automatu a vlevo páčky na tempomat a sdružený ovladač na světla a stěrače. Pro "prvničky" za volantem mercedesu je to peklo a zvyknout si není jednoduché ani pro lidi, kteří čas od času mercedesy jezdí, ale používají i jiné vozy.

Naftový čtyřválec ve spojení se sedmistupňovým automatem funguje dobře, ale deklarovaná úspornost se dostavuje pouze při plynulé jízdě. Po městě jsem jezdil za osm litrů. Při ustálené rychlosti tempem 90 km/h ale konzumace vozu klesla na velmi příjemné 4,2 l nafty na každých 100 km, což je hodnota, kterou výrobce deklaruje v kombinovaném režimu provozu. Já jsem jezdil v průměru s asi o litr a půl horším údajem, i proto, že na dálnici při 130 km/h ukazoval palubní počítač 6,3 l/100 km.

Nízkou spotřebu v ustáleném tempu má na svědomí dlouhý sedmý rychlostní stupeň. Při jeho zařazení a rychlosti 90 km/h točí motor asi 1500 otáček a při 130 km/h asi 2200 otáček. 

Testovaná verze tedy poslouží spíše lidem, kteří cestují na delší vzdálenosti mimo město.

Dynamika soustavy motoru a převodovky je slušná stejně jako rychlost odezvy na pokyn plynu. O motoru je více slyšet pouze ve vyšších otáčkách. V těch běžných a po zahřátí jde o tichošlápka.

Testované auto bylo vybavenou komfortním podvozkem, ale zároveň sedmnáctipalcovými koly obutými do sportovnějšího rozměru pneumatik 225/45 R17, což jsou věci, které jdou proti sobě. Výsledkem bylo, že na mě auto s komfortním podvozkem působilo mnohem méně pohodlně než běžná varianta s pneumatikami 205/55 R16 (základ tvoří 195/65 R15) zkoušená před faceliftem. Zvlášť na rozbitých pražských ulicích jsem vnímal hlasité rány a to nejen sluchem, ale i prostřednictvím nervových zakončení v sedací soustavě.

Na druhou stranu i s "komfortními tlumiči" mělo testované auto na MPV vynikající jízdní vlastnosti v zatáčkách. Ty ale typická zákaznice podle mě moc často nevyužije.

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá
přístrojová deska
sedadla přednísedadla zadníkufr základníkufr maximální
reklama
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus