ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test nového Mercedesu třídy C
30. ledna 2016

Posun značky vyrábějící převážně konzervativně laděná auta pro bohaté německé důchodce k producentovi agresivně a moderně vyhlížejících vozů završuje u Mercedesu nová generace manažerského sedanu třídy C.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Čím dál více moderny a méně konzervativních prvků tradičních jen pro mercedesy a nepochopitelných pro majitele ostatních vozů - tak se generačně posunulo řidičovo pracoviště u nové třídy C.

Ještě stále však z některých prvků jasně poznáte, že sedíte v mercedesu.

Uprostřed středového panelu jsem objevil analogové hodiny, ale jsou pouze za příplatek.

Automatická převodovka se ovládá malou páčkou za volantem, kde u jiných aut najdete obsluhu stěračů. Takže začalo pršet a já místo stírání okamžitě řadil neutrál...

Stěrače a blinkry se obsluhují na jediné páčce vlevo, pod ní se ještě nachází ovladač tempomatu a omezovače rychlosti. Podle mě nejde o moc šikovné řešení, ale majitelé mercedesů si asi zvyknou...

Céčko rozhodně není ideálním služebním vozem pro ramenatou ochranku. Šířka interiéru se mezigeneračně moc nezvětšila a zůstává mezi manažerskými auty silně podprůměrná.

Se svými 174 cm jsem se utlačovaný necítil. Stejně tak neměl problém ani o dvanáct centimetrů vyšší kolega, který testoval hybridní verzi. A to ani ze strany masivního středového sloupku. Připadal jsem si spíš příjemně obklopený. Místa, kde se dotýkají lokty a kolena interiéru auta, jsou příjemně hladká a měkká.

Výhled z nového Mercedesu třídy C patří kvůli nižší poloze sezení, vysoké přístrojové desce a tradičnímu nedělenému řešení předního sloupku i uchycení zrcátka k těm horším.

Za parkovací senzory, kamery a asistenty se musí připlácet.

Standardně se do auta montuje prevence před kolizí, což je moc šikovný pomocník, který dokáže sám od sebe zabrzdit před překážkou, když řidič nedává pozor, nebo náraz alespoň zmírnit. V hybridní variantě kolega objevil ještě jednu zajímavou funkci. Pokud se člověk takzvaně nelepí na dálnici na auto před sebou a nechává si odstup, lze do kolony za kamionem dojet za použití rekuperace bez nutnosti sešlápnutí brzdového pedálu. Určitě se to projeví na životnosti brzdových destiček a kotoučů.  

Z příplatkových asistentů jsem vyzkoušel například hlídání mrtvého úhlu. V okamžiku, kdy řidič začne přejíždět do vedlejšího pruhu a v mrtvém úhlu se nachází auto, rozsvítí se viditelný výstražný trojúhelník na vnějším okraji zpětného zrcátka. Pokud v takovém okamžiku ještě zapnete blinkr, ozve se hlasité pípání. Moc užitečná věc na frekventovaných komunikacích s více pruhy typu pražské Jižní spojky!

Asistent jízdy v pruzích dokáže řidiče, který bez blinkru přejíždí pruh oddělující krajnici, upozornit zabrněním do volantu a ještě pohybem kormidla nasměrovat auto zpět. Asistent řízení udržuje pruh samostatně. Řidič může klidně pustit volant a auto se drží uprostřed pruhu i v docela prudkých zatáčkách. Pocitu autopilota si můžete užívat tak deset vteřin, pak vás systém vyzve, abyste převzali řízení.

Pokud tyto asistenty zkombinujete s adaptivním tempomatem, který udržuje nejen řidičem nastavenou rychlost, ale i vzdálenost od předchozího vozidla a to až do zastavení, můžete si za volantem skoro zdřímnout. Samozřejmě nejde o žádnou novinku, umí to i spousta levnějších konkurentů, ale u nového "céčka" funguje "autopilot" na jedničku.

Povinně by měli mít všichni čeští řidiči v autech systém nejprve vizuálně, a pak i akusticky upozorňující na nebezpečné lepení se k autu před sebou.

Parádní vychytávkou jsou i příplatkové světlomety LED Intelligent Light System. Automaticky se přizpůsobují světelným podmínkám a nabízejí dobře fungující asistent dálkových světel. Řidiči stačí mít ve tmě pořád puštěná "dálkáče" a elektronika už si sama poradí tak, aby neoslňovala ostatní. U Mercedesu tahle funkce na rozdíl od většiny ostatních značek opravdu funguje.

Zarazilo mě, že u testovaného auta s příplatkovou výbavou téměř za půl milionu chybělo u koženého sedadla řidiče elektrické posouvání v podélném směru. Seřizovat tlačítky jsem mohl pouze výšku sedáku a sklon opěradla. Rozměry sedadla ale byly v pořádku stejně jako míra komfortu nebo držení těla při rychlých průjezdech zatáčkami.

Každý Mercedes třídy C má ve standardní výbavě sportovně vyhlížející kožený volant s funkčními tlačítky. Nejen, že dobře vypadá, ale také se parádně drží. Pomocí příjemně velkých a dobře popsaných tlačítek jsem ovládal například palubní počítač, audiosoustavu nebo telefon, který se dá standardně připojit k autu pomocí bluetooth handsfree a lze tak legálně volat za jízdy.

Mezi jinak klasickými přístroji vyniká obrovský barevný displej s parádní grafikou.

Jeho velikost umožňuje například v pohodě zobrazit všechny údaje z palubního počítače bez nutnosti přepínání.

Proti minulé generaci se změnil i design programu napovídajícího, jak jezdit co nejúsporněji. Předchozí procenta mi ale připadala přehlednější.

Hybridní verze samozřejmě přináší i informace o stavu baterie, dojezdu a použitém jízdním režimu. 

Jestli displej mezi přístroji připomíná chytrý telefon, tak jeho větší bráška na středovém panelu tablet.

Snad ještě více high-tech působí jeho ovládání prostřednictvím myši s touchpadem, kolečkem, rolery a tlačítky. Orientace v něm mi nedělala velké problémy.

Pokud si přikoupíte multimediální Comand Online systém s navigací, dočkáte se i takových specialitek jako psaní jednotlivých písmenek vyhlédnutého cíle prstem na vrchní plochu touchpadu, který se systém dokáže převést do své paměti. Nic takového jsem zatím u jiného auta nezažil. A pozor! Můžete psát opravdu česky včetně háčků a čárek.

Festival moderny pokračuje přímo před očima řidiče, pokud si připlatí za head-up systém. Barevně, ale nevtíravě se mu v zorném poli zobrazují nejdůležitější informace.

Podtrženou jedničku si v testovaném autě zasloužil parádní zvuk audiosoustavy, jemuž pomáhalo téměř dokonalé odhlučnění kabiny.

Řidičovu pohodu příjemně ovlivňuje i velké množství chytrých a objemných odkládacích prostor na telefony, peněženku, láhve s pitím a další nezbytnosti na kratší i delší trasy. Většina z nich je přitom důmyslně ukrytých tak, aby nerušily dojem jednolitosti a monolitičnosti interiéru. Komfort poskytuje i široká loketní opěrka, o kterou se řidič i spolujezdec v klidu podělí.

Kvalitu potvrzují detaily typu tří ostřikovačů předního skla místo dvou u většiny ostatních aut. To jsou věci, díky nimž se Mercedes třídy C může právem označovat za prémiové auto.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Nový Mercedes třídy C se proti předchůdci protáhl o více než 10 cm a rozšířil o 4 cm. Tím pádem už není nejmenším sedanem střední třídy, i když stále patří mezi kompaktnější.

Nárůst vnějších rozměrů ale bohužel zužitkovali hlavně designéři, na prostorových parametrech interiéru se moc nezměnilo.

Naměřili jsme o 2 cm více z hlediska místa na nohy, což je parametr, kterým se "céčko" řadí mezi sedany a liftbacky střední třídy k průměru.

Ani šířka kabiny se nezlepšila o celé čtyři centimetry, takže Mercedes třídy C stále patří mezi "užovky".

Přes snížení auta o půl centimetru se nezhoršilo místo nad hlavou na zadních sedadlech, takže se tam cestující s výškou do 180 cm mohou posadit vzpřímeně bez otlačení hlavy a za stejně vysokým cestujícím na předních sedadlech si neudělají ani modřiny na kolenou.

Ve druhé řadě se sedí vyvýšeně jako v kině, což se mi líbilo. Testovaná kožená sedadla navíc poskytovala opravdu hodně pohodlí.

Pochvalu si Mercedes C zaslouží za vysoko výsuvnou prostřední opěrku hlovy, která tak na rozdíl od většiny konkurentů umožňuje bezpečný převoz tří dospělých na zadních místech. Vzhledem k malé šířce interiéru ale stejně půjde jen o nouzovku nikoli o běžné řešení na delší cesty. Podklad je navíc na prostředním místě tvrdý a nepohodlný.

Ani mezigenerační zvětšení kufru zdaleka neodpovídá potenciálu, který bychom předpokládali vzhledem k prodloužení a rozšíření karoserie. Nárůst objemu o 5 l na 480 l je symbolický a z hlediska objemu zavazadelníku patří céčko i nadále do podprůměru. Kufr zůstává i nadále podprůměrně dlouhý, docela slušně široký, ale velmi mělký.

Potěší ale praktické drobnosti typu sítěk na zadržení drobností nebo háčků na tašky.

Pod podlahou jsme objevili složenou praktickou a bytelnou přepravku na nákupy.

Opěradla zadních sedadel se standardně dělí v praktickém poměru 40:20:40 na tři díly, takže není problém s převozem delších věcí typu lyží, aniž byste přišli o více jak jedno místo k sezení.

Sklopená opěradla zadních sedadel navíc vytvářejí vzorně rovnou plochu a dokonale navazují na podlahu kufru.

Sklápět se dají přímo z kufru.

Hybridní verze má baterie uložené za zadními opěradly, což samozřejmě zmenšuje objem zavazadlového prostoru. Z původních 480 na 335 litrů. V kufru je navíc poměrně nepraktický schod. Zmenšil se také průchozí otvor do kabiny po sklopení opěradel zadních sedaček.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Nabídku motorů na českém trhu tvoří koncem roku 2014 deset kousků - z toho šest naftových včetně jedné hybridní verze, kde se diesel kombinuje s elektromotorem, a čtyři benzinové. Začněme motory n…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus