ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test vozu Kia Sorento
20. ledna 2010

Terénní vůz, který v roce 2002 změnil image značky Kia – takovou charakteristiku má ve svém životopisu model Sorento.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Terénní vůz, který v roce 2002 změnil image značky Kia – takovou charakteristiku má ve svém životopisu model Sorento.

Stal se prvním korejským autem, které si začali pořizovat zámožní podnikatelé. Ti samí podnikatelé, pro něž byla pár let předtím Kia pouze symbolem kultury „socek“.

Druhé vydání Sorenta, které do Česka přijelo na začátku roku 2010, však proti předchůdci zásadně změnilo filozofii. Karoserie už neleží na pevném a těžkém žebřinovém rámu, ale je jako u většiny aut samonosná. V praxi to znamená, že se nové Sorento neřadí ke klasickým terénním vozům. Stalo se typickým příslušníkem mnohem populárnější kategorie SUV (Sport Utility Vehicles). Tak se označují auta, která patří hlavně na silnici, ale poradí si i s lehčím terénem, například rozbitějšími polními cestami.

Změna koncepce umožnila autu zhubnout až 215 kg, což se příznivě projevuje na dynamice, spotřebě a pocitové lehkosti při řízení.

Nové Sorento se na silnici chová víc jako velký kombík než terénní auto. Potěšil mne jeho skvostný turbodiesel s vynikajícím výkonem. Interiér nabízí velmi slušný prostor a variabilitu. Na výběr je z pěti nebo sedmimístné verze. U té druhá a třetí řada sedadel zajíždějí do podlahy, takže posádka může volit mezi dvěma až sedmi místy, nebo 111 až 1525 litry pro zavazadla.

Poměr ceny a výbavy patří mezi nejlepší, k tomu přičtěme unikátní tovární sedmiletou záruku na celé auto omezenou pouze od čtvrtého roku ujetými kilometry. Jejich počet nesmí přesáhnout 150 000. Kia by tak mohla oslovit nejen podnikatele, ale i větší rodiny.

Kritika míří omezenému komfortu při přejíždění některých nerovností a lacinějšímu pojetí některých detailů.

Auto se pro český trh vyrábí v Koreji (jinak také v USA). Zájemce si může vybrat mezi pohonem pouze přední nápravy, nebo všech kol.

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

První Sorento slavilo úspěch právě kvůli designu. Jako jedno z mála totiž přišlo mezi drsňácká terénní auta s uhlazeným kabátkem - a světe div se, byl z toho úspěch jako hrom!

Aktuální generace kombinuje líbivou a celkem výraznou příď s konzervativní zádí. Odvrácená strana vozu trochu připomíná starší terénní toyoty. Design druhé generace Sorenta mě nenadchl ani neurazil. A to je po úspěchu prvního vydání možná trochu málo.

Ani vzhled interiéru podle mě nebude patří k hlavním prodejním argumentům. Hlavně plasty na mě působily proti většině konkurentů trochu lacinějším dojmem. Zabouchnutí dveří nebo zavření schránky u spolujezdce jsou ale příjemně tlumené, takže jde spíš o vizuální problém. Při prvních jízdách jsem nezaznamenal žádné důkazy o horší kvalitě zpracování. Když jsem se ale ke stejnému vozu vrátil po třech měsících novinářských testů a téměř patnácti tisícovkách najetých kilometrů, už se při jízdě po dlažbě povrzávání ze zadní části auta ozývalo.

Zjistil jsem také, který díl bude první na výměnu - lem otvoru v předních kobercích, jemuž dává zabrat ostrý háček.

Zatím jsem neseděl v Sorentu se základní výbavou Active. Ta postrádá uvnitř řadu ozdobných prvků z vyšších provedení. Například třírozměrný přístrojový štít, chromování, hliníkové pedály, kůži na volantu a řadicí páce, metalické dekory nebo ozdobné lišty prahů. Přední deska tak asi bude vypadat trochu ponuře.

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Těžko ji jednoznačně charakterizovat. Našel jsem spoustu pozitiv i negativ. Takže postupně. První, co mě doslova a do písmene udeřilo do hlavy, byly tvrdé opěrky hlavy vystrčené hodně dopředu. Mus…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus