ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test hatchbacku Kia Ceed
5. července 2019

Nejoblíbenější vůz značky Kia v Česku už se nejmenuje cee´d, ale Ceed. Tato změna, na první pohled nevelká, ale logická, charakterizuje celkový mezigenerační posun hatchbacku nižší střední třídy.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Konzervativní, ale zároveň antistresová a pohodlná. Řidič se ve třetí generaci hatchbacku Kia Ceed nesetká s ničím, co by ho mátlo nebo mu komplikovalo život.

Sedí se tu relativně vysoko, což způsobuje docela dobrý výhled. 

Přesto však v tomto ohledu došlo k mezigeneračnímu zhoršení. Předchůdce měl totiž dělený čelní sloupek, kdežto aktuální Kia Ceed disponuje standardním řešením.

Přesto jsem neměl problém s parkováním a věděl dobře, kde auto začíná a končí. Asi bych se obešel i bez parkovacích senzorů (standard u Exclusive).

Za příplatek dostanete i kameru.

Zato z hlediska vzdušnosti jsem zaznamenal mezigenerační zlepšení. Šířka v loktech se na předních sedadlech zlepšila o tři centimetry a patří k nejlepším. Na rozdíl od cee´du jsem také neměl v Ceedu problém s tím řídit nalepený na přístrojovou desku, která mi připadala subtilnější. Potěší natočení všech důležitých přístrojů a ukazatelů směrem k řidiči.

Sedadla mají kratší sedák než u předchozího modelu, přesto jsem neměl téměř žádné důvody je kritizovat. Vadila mi pouze tvrdší hlavová opěrka. 

U kombíku jsem zkoušel příplatkové polokožené čalounění, které je o něco pohodlnější. V zimě také potěšilo příplatkové vyhřívání sedadel vpředu i vzadu, nebo věnce volantu.

Ten patří ke zlatým hřebům auta. Tedy alespoň v testované výbavě Exclusive. V základním provedení totiž nemá kožený potah, ale disponuje některými funkčními tlačítky.

Ten zkoušený se parádně držel a vzhled i funkčnost ovladačů na něm patří mezi nejlepší nejen v kompaktní třídě.

V době digitálních přístrojových štítů nepůsobí ten klasický v nové Kie Ceed příliš high-tech, ale zároveň nejde ani o žádný návrat do minulého desetiletí. Nejvíc mi vadilo, že se na malém displeji nezobrazovaly celé názvy asistenčních systémů při jejich nastavování. Podle zkratek jsem bez návodu neměl tušení, o kterém je řeč.

Když už jsme u těch řidičových pomocníků, tak z těch, které jsou ve standardní výbavě, nejvíce oceňuji automatické přepínání mezi tlumenými a dálkovými světlomety. Tahle funkce je u většiny aut včetně těch luxusních za příplatek, a tady navíc fungovala výborně.

Velmi zajímavý je také standardně montovaný aktivní systém pro jízdu v pruzích. Ten se dá nastavit buď jako pouhé akustické varování při přejetí pruhu, nebo včetně zásahu do řízení, který auto do pruhu vrací. Tento systém fungoval velmi dobře i na dálnici při vyšších rychlostech v zatáčkách, a navíc se nevypínal, ani když řidič neuposlechl příkazu, aby chytil volant. Je to tedy takový částečný autopilot bez záruky a s trochu strachu, protože "pinkání" auta mezi kraji jízdního pruhu není úplně příjemné. Za příplatek lze mít i funkci, která vůz udržuje uprostřed pruhu.

Funkci upozorňování na přejetí pruhu lze vypnout i tlačítkem, což oceňuji. Zvlášť na klikatých silnicích nižších tříd při dynamičtější jízdě a zkracování zatáček je totiž věčné pípání otravné.

Vzhledem k některým zajímavým standardním bezpečnostním funkcím naopak zarazí, že u jiných aut už celkem běžný "front assist" s funkcí automatického brzdění před překážkou je pouze za příplatek v paketu u nejvyšší výbavy.

Za příplatek lze mít také full LED světlomety, naopak LED denní svícení patří ke standardu.

Vrchol středového sloupku standardně okupuje pouze pětipalcový černobílý displej. Opět nejde o žádné high-tech řešení, na druhou stranu i díky hezké grafice plní většinu funkcí na jedničku - a to včetně spojení s mobilním telefonem prostřednictvím bluetooth handsfree.

Koho by to přesto uráželo, může si připlatit za osmipalcový barevný dotekový displej se standardně montovanou navigací. Líbila se mi její grafika stejně jako rychlá odezva displeje a jasná orientace v menu.

Jedničku si Kia Ceed zaslouží za praktičnost okolí řidiče.

Loketní opěrka s velkým prostorem na odkládání uvnitř patří ke standardu.

Do otvorů na nápoje ve středovém panelu se výborně odkládá i mobilní telefon tak, aby se na něm dala sledovat online navigace.

Odkládací prostory jsou nejen objemné, ale také vystlané gumovými podložkami, aby v nich třeba klíče nedělaly hluk.

Pochvalu si zaslouží také standardně montovaná dvojice USB vstupů - jeden na propojení s multimediálním systémem a druhý výhradně na nabíjení.

Za příplatek lze mít i bezdrátové nabíjení mobilních telefonů, které takovou funkci umožňují.

V kombíku jsem na rozdíl od hatchbacku neměl klasickou ruční brzdu, což mě při jízdě na sněhu štvalo. Tlačítko příplatkové parkovací brzdy sice vypadá efektně a šetří prostor, ale auto na kluzkém povrchu do zatáčky nezatočí. Zato měla elektronická parkovací brzda zajímavou funkci. Dokud se řidič nepřipoutal, odmítala se deaktivovat. Dost mě to sice rozčilovalo, ale z hlediska bezpečnosti to asi bude dobré.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Kia Ceed měří na délku 4,31 m, což zůstalo navlas stejné jako u předchozí generace. Patří mezi kratší zástupce nižší střední třídy.

Přesto se chlubí nadprůměrně prostornou kabinou. O lepší šířce v loktech už jsme psali u řidičovy zóny. Naměřili jsme ale také o tři centimetry delší místo na nohy na straně spolujezdce. Výška nad hlavou zůstala i přes snížení vozu stejná, ve všech třech mírách patří Kia Ceed k nadprůměru při porovnání s ostatními hatchbacky nižší střední třídy.

Přesto v kabině došlo k jednomu poměrně důležitému zhoršení. A to se týká počtu cestujících. Zatímco u minulé generace se mohli na zadní sedadla cee´du posadit tři dospělí, u novinky tomu prostřednímu opěrka nepodpírá hlavu. Měřím 174 cm a cítil jsem ji i při maximálním vytažení v krku. Škoda, prostřední místo je prostě po všech stránkách nouzovka. Zato na krajích mohou sedět i cestující s výškou kolem 190 cm za podobně vysokými pasažéry vpředu. Úplně pohodlné to ale nebude, protože zadní sedáky ani na kraji téměř nepodpírají stehna.

Kufr se podle výrobce meigeneračně nafoukl o patnáct litrů. Naše měření prozradila o 2 cm lepší délku, ale naopak mělčí prostor mezi podlahou a dnem. Při porovnání dílčích parametrů s konkurenty souhlasíme s tím, že je prostor pro zavazadla nadprůměrně objemný.

Testovaný hatchback byl vybaven polohovací podlahou, se kterou se dá pohodlně manipulovat i jednou rukou. Ve vrchní poloze lícovala beze schodu se sklopenými opěradly zadních sedadel.

Dala by se i vyjmout, ale to nedává smysl, protože se pod ní nachází standardně montovaná dojezdová rezerva.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Mezigeneračně se změnila nabídka motorů. U těch benzinových vypadl atmosférický 1.6 GDI/99 kW, který byl nahrazen turbomotorem 1.4 T-GDI/103 kW. Základní pohonnou jednotkou zůstává i nadále atmosfér…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus