ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test kombíku Kia Ceed SW
28. února 2019

Kia Ceed SW dostala proti předchůdci s mírně odlišným označením cee´d SW k dobru na délku téměř deset centimetrů, které se projevily v zavazadlovém prostoru. Z pozice "třídního otloukánka" se tak dostala mezi rodinné kombíky s nejdelším a nejobjemnějším místem pro náklad. Značná část z úctyhodných 625 litrů v kufru se však nachází pod podlahou.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Mezigeneračně se podobně jako u hatchbacku změnila nabídka motorů. U těch benzinových vypadl atmosférický 1.6 GDI/99 kW, který byl nahrazen turbomotorem 1.4 T-GDI/103 kW. Základní pohonnou jednotkou zůstává i nadále atmosférická 1.4 CVVT s výkonem 73 kW, která patří mezi podprůměr z hlediska úspornosti a dělá z nového Ceedu SW i jeden z nejlínějších kombíků nižší střední třídy.

Vyšším výkonem disponuje tříválec 1.0 T-GDI (88 kW). V rámci konkurence jde stále o podprůměrně dynamické auto s relativně příznivou laboratorní spotřebou.

Nová čtrnáctistovka s turbem nevyčnívá mezi konkurenty živostí ani žízní jen o pár deci vyšší než u tříválce.

Z nabídky naftových motorů vypadla dříve základní pohonná jednotka 1.4 CRDi a nahradila ji šestnáctistovka s výkonem 85 kW. Stejně jako u předchozí generace je v nabídce i silnější verze se 100 kW. Verze s manuálními převodovkami patří mezi nadprůměrně úsporné. Slabší turbodiesel nejdeme spíše mezi loudy, silnější nevybočuje z průměru typického pro naftové rodinné kombíky.

reklama

1.4 CVVT

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 T-GDI

Tento motor byl testován v jiném autě. Naleznete jej v článku Test třetí generace hatchbacku Kia Ceed.

1.4 T-GDI

Čtyřválcová čtrnáctistovka s turbem, to byl balzám na duši po testu hatchbacku s litrovým tříválcem. Od prvního okamžiku je znát obrovský rozdíl v kultivovanosti, tichosti a pružnosti mezi oběma motory. O čtrnáctistovce není téměř slyšet, její chod je plynulý a klidný, v porovnání s hrubým vrčením tříválce doslova sametový. Řidič musí mnohem méně řadit, protože motor si poradí i s nízkými otáčkami. Nebyl problém ani projíždět vesnice na šestý rychlostní stupeň, kdy si motor broukal jen lehce nad tisíc otáček, a přesto se bez větších protestů a vibrací po šlápnutí na plyn rozjížděl. Pružnost motoru je parádní i v porovnání s konkurencí.

Přesto, že kultivovanost a plynulost je dojmem převládajícím, nechybí ani dostatek dynamiky ve většině jízdních situací. Je ale fakt, že jsem auto testoval v maximálně dvoučlenném obsazení. Motor točí při 90 km/h se zařazenou šestkou přibližně 2000 otáček, na dálnici při 130 km/h se otáčky vyšplhají na 2900/min.

Kdo by si chtěl pořizovat litrový motor kvůli spotřebě, ať si to rozmyslí. Na papíře je sice motor 1.0 T-GDI o dvě desetiny litru na sto kilometrů úspornější, ale v reálu pila Kia Ceed SW 1.4 T-GDI o půl litru benzinu na každých sto litrů méně než kratší hatchback s litrovým motorem a na užších pneumatikách. Spotřeba se mi v zimních podmínkách ustálila po testu zahrnujícím všechny typy komunikací na sedmi litrech, v příznivějším počasí a se základním obutím asi nebude problém přiblížit se výrobcem udávaným hodnotám od pěti a půl litru.

Tuto pohonnou jednotku považuji za univerzální a vhodnou pro všechny typy řidičů. Škoda, že se koncem roku 2018 byla k dostání pouze s dražší výbavou Exclusive.

1.4 T-GDI DCT

Tento motor nebyl dosud testován.

1.6 CRDi/85 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.6 CRDi/100 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.6 CRDi/100 kW DCT

Naftová šestnáctistovka potěší zejména při rozjíždění z místa měkkostí a kultivovaností chodu. Při vyšších rychlostech motor nevydává žádný nepříjemný zvuk a je takřka neslyšitelný.

Z hlediska dynamiky jsem od 100 kW maximálního výkonu čekal víc. Ne, že by byl agregát vyloženě líný, ale do trhače asfaltu má také daleko.

V nejnižších otáčkách se čtyřválec skoro neklepe. Kolem 1500/min. přichází úplné uklidnění a začátek zátahu. Vzhledem k tomu, že při rychlosti 90 km/h na sedmičku točí motor 1700 otáček, nemusel jsem tedy při rychlém předjíždění z tohoto tempa podřazovat do otáček, ve kterých motor funguje nejlépe.

Dlouhá sedmička bude jednou z příčin nízké spotřeby. Ta nás příjemně překvapila. Po svižné jízdě s relativně novým autem ukázal palubní počítač průměr jen 5,6 l/100km. Umím si představit, že s lehkou nohou a po záběhu nebude problém atakovat výrobcem udávanou spotřebu 4,2 l/100 km. Motor poslouží nejlépe jezdcům na dlouhé trati, doporučím ho ale všem zájemcům o Ceed SW, kteří najezdí hodně kilometrů.

Řazení

Už minulou generaci s manuální převodovkou jsem chválil, u nového Ceedu SW došlo ještě k jeho vylepšení. Připadalo mi o něco tlumenější a s menším zadrháváním kolem středové polohy.

Řazení je velmi přesné, precizní a s dobře vymezenými drahami. Ani jednou se mi nestalo, že bych nezařadil na první pokus, a to i při volbě zpátečky, nebo dynamické jízdě.

Automatická sedmistupňová dvouspojková převodovka DCT je spjata pouze s nejsilnější benzínovou a naftovou motorizací. Řazení je většinou plynulé, hladké, rychle a logické. Pouze změny směru při parkování nebyly ideální, auto vždy popojelo ještě kousek směrem původním, zvláště v kopci. K dispozici je také polomanuální řazení. Díky kombinaci automatické převodovky společně s dieselovým agregátem je auto nadprůměrně úsporné.

 

Řízení

O něco plynulejší a sportovnější než u předchůdce, ale i nadále platí, že ničím nezaujme v pozitivním ani negativním smyslu. Zkrátka dobrý standard.

Podvozek

Stejně jako hatchback mne i nový kombík Kia Ceed Sportwagon velmi potěšil jízdními vlastnostmi. Na začátek je nutné napsat, že auto bylo osazeno sedmnácti palcovými koly s pneumatikami 225/45 R17, standardní provedení má podstatně balónovější rozměr 195/65 R15.

Kombík v tomto obutí mi připadal v zatáčkách stejně hbitý a agilní jako hatchback na pneumatikách 205/55 R16. Dlouhá záď jako by ani v prudkých obloucích vůbec nebyla znát. Auto s přehledem drželo stopu a to i na rozbitém povrchu. Nedotáčivost se dostavovala pomalu a čitelně, připadalo mi, že elektronika do jízdy téměř nezasahuje. A to jsem většinu času strávil na mokré, nebo dokonce sněhem pokryté silnici.

Tam samozřejmě bylo ovládání testovaného kusu trochu obtížnější, ale stále velmi čitelné.

Kolega Bart později zkoušel kombík na šestnáctipalcových kolech a jeho jízdní vlastnosti se téměř nelišily od těch sedmnáctipalcových.

U základní verze očekávám přece jen trochu houpavější a kymácivější projev, testované auto bylo ale naprosto suverénní a označil bych ho za jeden z nejlépe jezdících rodinných kombíků.

Užíval jsem si jízdu na rozbitých okreskách v sériích rychlých zatáček a s terénními zlomy. Kia Ceed Sportwagon parádně kopíruje povrch vozovky, neskáče, funguje velmi elasticky.

Testovaná Kia Ceed SW mne nadchla i dokonalým tlumením všech typů nerovností a to nejen haptickým, ale i akustickým. Podvozek testovaného auta zkrátka obstál na jedničku.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus