ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test modernizovaného rodinného SUV Hyundai Tucson
6. listopadu 2018

Tucson je u automobilky Hyundai známým jménem. Označovala tak své první kompaktní SUV, které se ještě do Česka dováželo z Koreje. Jeho nástupce vyráběný v Nošovicích se sice v Evropě prodával jako ix35, ale na ostatních trzích se stále jmenoval Tucson. Třetí pokračování prodávané na našem trhu od poloviny roku 2015 se tedy vrátilo ke kořenům, sjíždí ale z pásů slezské fabriky. Hyundai s ním slaví velké úspěchy v českém, evropském i celosvětovém měřítku. Není tedy divu, že modernizace v roce 2018 změnila tvář i charakter rodinného SUV jen lehce.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Kombinuje se tu prostornost s obestavěností, což dodává řidiči příjemný pocit volnosti a zároveň zakomponovanosti do auta.

Kdo vyhledává SUV kvůli vyššímu sezení, nebude u Tucsona zklamán, přesto výhled z auta není optimální.

Do předoboku v serpentinách překáží soustava sloupku, zrcátka a jeho uchycení, štěrbina směrem vzad má více společného s tankem než osobním vozem. Na druhou stranu, potěšila velká zpětná zrcátka, která řidiči dodávají jistotu při jízdě v hustém provozu.

Od druhé výbavy Trikolor pomáhají řidiči s orientací zadní parkovací senzory a kamera, za příplatek lze mít celý kamerový systém s možností pohledu na vůz z ptačí perspektivy, což při parkování opravdu oceňuji. Ve třetí výbavě Style je k dispozici armáda pomocníků, kteří dále usnadňují řízení.

Jde například o hlídání mrtvého úhlu pomocí varovné diody ve zpětných zrcátkách a hlasitého pípání, pokud zapnete blinkr a chcete do obsazeného pruhu odbočit, a také monitorování prostoru za autem při vycouvávání z parkovacího místa s akustickou i vizuální výstrahou. 

Když už jsme u těch elektronických pomocníků, tak jsem podrobně otestoval zejména asistenta monitorujícího jízdní pruh. Ten se dá nastavit do různých režimů aktivity.

První mód pouze varuje, pokud pruh přejedete. Druhý už umí auto udržovat v jízdním pruhu sám, navíc to zvládá uprostřed pruhu. Testovanému autu docela dlouho trvalo, než zjistilo, že jsem pustil volant a začalo blikat a křičet, abych ho znovu uchopil. Asistent zvládal vybírat i prudké zatáčky na dálnici D1 při rychlosti 140 km/h. Moje nadšení trochu povadlo, když v jedné z nich byly pruhy trochu hůře viditelné, asistent uprostřed oblouku přestal fungovat a dříve, než jsem skočil po volantu, byl jsem o půl pruhu vedle, kde naštěstí nic nejelo...

Každopádně v kombinaci s adaptivním tempomatem (standard výbavy Style), který udržuje nejen řidičem nastavenou rychlost, ale i vzdálenost od nejbližšího auta, máte k dispozici nějakých patnáct vteřin celkem spolehlivého autopilota. Adaptivní tempomat funguje v kombinaci s automatickou převodovkou až do úplného zastavení, a pokud zastávka trvá jen krátce, dokáže se i sám rozjet. Líbila se mi jeho plynulost, ale nechával si i v nejkratší vzdálenosti od auta vpředu zbytečně velký odstup a na můj vkus nutil automatickou převodovku docela často a výrazně podřazovat, což zvyšovalo spotřebu.

Od výbavy Style dostanete také asistenta rozpoznávání dopravních značek týkajících se omezení rychlosti. Pokud tedy nestíháte vnímat, kolik v daném úseku máte jet, Tucson vám to napoví. Ne vždy ale zcela přesně, třeba na pražském okruhu, kde je 130 km/h, mě chvíli nutil jet sedmdesátkou.

Měl jsem tu čest také se systémem varování před srážkou do vpředu jedoucího auta (standard od výbavy Style). Také ten se dá nastavit na tři různé úrovně fungování podle včasnosti upozornění. Pokud na jeho akustickou i vizuální výstrahu neberete zřetel, začne sám brzdit, aby zmírnil následky nehody, nebo zcela zastavil. Ve městě do rychlosti 70 km/h a mimo město do 80 km/h používá plný brzdný výkon a snaží se Tucsona zastavit (ve městě reaguje nejen na auto, ale také chodce), nad touto rychlostí se snaží spíše připravit stabilizační systém na krizový vyhýbací manévr. Asistent fungoval opravdu dobře a sebekriticky musím říct, že i docela často.

Když tak píšu o tom, co všechno nový Hyndai Tucson udělá za řidiče, musím zmínit, že sezení si musí pán vozu nastavit sám. I když středový sloupek a opěrky ve výplních dveří nepatří mezi nejmenší, necítil jsem se se svými 174 cm výšky necítil moc omezovaný a případné dotekové plochy mi připadaly hladké. Testmen Radek si před modernizací se svými 186 cm výšky trochu stěžoval na otlačené pravé koleno o tvrdý plast na hraně středového panelu.

Jedničku zaslouží parádní sedadla s dlouhými sedáky a výrazným tvarováním.

Po faceliftu jsme zatím k recenzi dostali pouze příplatková kožená sedadla s perforací a ventilací (prohlédnout si je můžete v hlavní sadě fotek). Vypadají efektně a funkce ventilování v době panujících vysokých teplot přišla vhod stejně jako vyhřívání sedadla a volantu v zimě (obojí standard výbavy Style).

Před modernizací jsme testovali i standardní sedadla pro výbavu Style, kde se sedí na čalounění s příjemně hrbolatou tkaninou uprostřed sedáku i opěradla. Základní látková sedadla jsme zatím nezkoušeli.

Aktivní opěrky zachytávající hlavu při nárazu zezadu se dají nastavit nejen výškově, ale ve čtyřech polohách také podélně, takže mi ani moc nevadilo, že jsou vytrčené dopředu.

Po pravé ruce má řidič příjemně masivní opěrku s velkým odkládacím prostorem.

Nechybí ani spousta dalších možností, kam odložit telefony, klíče, brýle, peněženku nebo láhev s pitím.

Na SUV příjemně malý volant je od druhé výbavy Trikolor potažený kůží. Díky tvarování v místech úchopu se příjemně drží. Z jeho ramen se dá standardně tlačítky lehce a srozumitelně ovládat palubní počítač, audiosoustava, telefon spárovaný přes bluetooth handsfree nebo tempomat s omezovačem rychlosti (ten patří k výbavě až od stupně Trikolor.

Základní plastové kormidlo jsem zatím v ruce nedržel.

Přístroje jsou od výbavy Style prakticky celé digitální (Tucson je má v ceníku označené jako Supervision), i když na první pohled kombinují digitální zobrazení s analogovým. Jakmile se však auto vypne, téměř zcela oslepnou. U nejvyšší výbavy však takto jednoduše orámované ukazatele vypadaly trošku chudě.

Velký barevný displej mezi nimi zobrazuje spoustu údajů týkajících se nejen jízdních dat, ale také navigace nebo nastavení asistentů. Spousta věcí se ale nedá nastavovat a měnit při jízdě, ale pouze po zastavení.

Základní verzi přístrojů s menším displejem a analogovými ciferníky jsem zatím nezkoušel.

Tento osmipalcový barevný dotekový displej se standardně montovanou navigací najdete u Tucsonu Style. Na rozdíl od verze od faceliftem už není integrovaný do středového sloupku, ale v duchu moderních trendů "přilepený" na něj jako tablet. Rychlost jeho odezvy i grafika se proti už dříve slušnému displeji před faceliftem ještě zlepšila. Líbila se mi i přehlednost menu s ikonami, do kterých se není problém strefit.

Velmi rychle, snadno a intuitivně se dá pracovat i s navigací, jejíž grafiku chválím. 

Základní provedení obsahuje klasickou audiosoustavu, zatím jsem ho netestoval. Ve druhé výbavě Trikolor je sedmipalcový dotekový displej bez navigace, který jsem zatím také nezkoušel.

Stejně tak nejlevnější Tucson chladí posádku pouze klasickou manuální klimatizací, ale od druhé výbavy Trikolor už je k dispozici dvouzónová automatická s příjemně srozumitelnou obsluhou.

Součástí nejdražšího příplatkového paketu Premium je i veliká panoramatická střecha, která interiér rozjasní a ještě více provzdušní.

Když to shrnu, tak testovanému Tucsonu Style prakticky není co vyčíst z hlediska rozložení ovládacích prvků a srozumitelnosti jejich obsluhy. Z předmětu jménem ergonomie mu píšu jedničku. Některé funkce se však dají nastavovat pouze tehdy, když auto stojí.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Hyundai Tucson vyrostl proti ix35 do délky o 6,5 cm na 4,48 m a při uvedení na trh v roce 2015 šlo o nejdelší SUV nižší střední třídy na trhu. Od té doby se ale objevilo několik delších konkurentů.

O tři centimetry se proti ix35 prodloužilo také místo na nohy a v porovnání s konkurenty patří k nejlepším.

Dalším špičkovým parametrem je místo nad hlavou na zadních sedadlech, které se proti ix35 také zlepšilo o 3 cm. Zadní sedadla Tucsona mohou hostit i cestující s výškou kolem 190 cm s tím, že podobně velký člověk bude sedět i vpředu a žádný z nich si neodře hlavu ani kolena.

A aby toho nebylo málo, naměřili jsme vynikající prostornost i z hlediska šířky, která se proti ix35 také mírně zlepšila. Když to shrneme, tak nový Hyundai Tucson neměl při uvedení na trh, co se týká prostornosti, ve své kategorii konkurenci. A to platí i při testu modernizované verze v roce 2018.

Sezení na krajních zadních sedadlech navazuje na příjemné poměry ze sedadel předních, což znamená alespoň pro mne s výškou 174 cm dostatečně dlouhé sedáky na podporu stehen a příjemné tvarování.

V testovaném provedení s koženým čalouněním byla kůže i zde příjemně nadýchaná a perforovaná, ale sedadla se dala na rozdíl od těch předních pouze vyhřívat nikoli ventilovat.

Uprostřed je sezení mnohem méně pohodlné, ale opěrka hlavy poslouží dobře i osobám s výškou kolem 175 cm, takže můžu Tucson označit jako plně pětimístné auto, i když sezení na vyvýšeném prostředku bude na delších cestách za trest.

Opěradla zadních sedadel se dají polohovat, ale ve vzpřímených polohách lze těžko dá psát o komfortu.

Podélně posouvat sedadla ve druhé řadě nelze.

Opěradlo asymetricky rozdělené na dva díly se sklápí přímo na sedák a v nejnižší poloze se zaklapne. Vzniká tak rovná plocha navazující na podlahu zavazadlového prostoru. Když jsem z pětimístného Tucsonu udělal dvoumístný, vešlo se mi dovnitř bez problémů horské kolo, aniž bych ho musel jakkoli demontovat.

Podle výrobce se proti ix35 zvětšil objem kufru a to o 48 l na špičkových 513 l. Tato hodnota ale platí pouze pro verzi s motorem 1.6 GDi s lepicí sadou a zahrnuje i prostory pod sedadlem.

Naše měření skutečné základní verze kufru, tedy mezi podlahou a roletou, prozradila, že se délka kufru o 2 cm zhoršila, hloubka a maximální šířka narostly. Při porovnání dílčích parametrů je Tucson nadprůměrný, ale ne tak vynikající jako z hlediska místa pro posádku.

Stejně tak bych v kufru uvítal chytrá řešení k upevnění menších předmětů. Bohužel to začíná i končí nepříliš praktickými háčky na pověšení malých nákupních tašek.

Menší předměty jsem tak ukládal pod podlahu. Zde se nachází buď lepicí sada (s motorem 1.6 GDi) a tudíž nejvíce prostoru pro zavazadla, nebo dojezdová rezerva (pro většinu ostatních provedení. 

U testované specifikace 2.0 CRDi MHEV 48V, tedy mild hybridu, je sice také lepicí sada, ale pod podlahou lze využít prostor pouze v malé části u pátých dveří. Zbytek vyplňují baterie. Podle výrobce činí objem kufru této varianty 459 litrů. Přitom zavazadlový prostor mezi podlahou a roletou je stejný jako u všech ostatních tucsonů. Jeho skutečný objem tak podle mého odhadu nedosahuje ani 450 litrů.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Na poli pohonných jednotek došlo při faceliftu v roce 2018 k výraznějším změnám. V nabídce již nejsou motory 1.7 CRDi 85 kW a 2.0 CRDi 100 kW. Ty byly nahrazeny objemově menší naftovou šestnáctistov…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus