ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test vozu Hyundai i30 Fastback
28. června 2019

Třetí karosářská verze modelu Hyundai i30 vyráběná v Nošovicích vzbudila při svém příjezdu na trh v listopadu 2017 velké očekávání. Tvarem karoserie se totiž velmi podobá Škodě Octavia., a tak se logicky nabízí, že půjde o přímou konkurenci tuzemskému bestselleru.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Za volantem i30 Fastback jsem si připadal trochu stísněně - jako ve sportovním kupé. Může za to nízká střecha, od které se pozvolna láme čelní sklo.

Na druhou stranu výplně dveří vlevo ani přístrojový sloupek po pravé straně nijak nepřekážejí řidičovým kolenům, takže si bez jejich otlačení sednou i ti šoféři, kteří jsou rádi těsně u volantu a přístrojové desky.

Výhled z místa řidiče není dobrý. Držák zpětného zrcátka vyplňuje ostrý úhel mezi sloupkem a spodní linií okna dveří.

Směrem vzad je to ještě horší. Fastbacky a kupé obecně mívají výhled směrem vzad komplikovaný a i30 je typickým příkladem. Řidič vůbec nemá tušení, kde se nachází záď auta.

Ve výbavě testovaného auta ale nechyběla spousta pomocníků, kteří tento problém eliminovali.

Šlo například o parkovací senzory a kameru (obojí standard nejvyšší výbavy Style).

Ke standardní výbavě patří asistent akusticky varující před možností nárazu do auta před vámi, a to až do 180 km/h. Na rozdíl od jiných aut tady při týdenním testu vždy fungoval pouze tehdy, když bylo potřeba, a několikrát mě vrátil do plného soustředění a zachránil před ošemetnou situací.

Každý Hyundai i30 fastback se chlubí automatickým udržováním jízdního pruhu a varováním před jeho přejetím bez blinkru. To je v této cenové kategorii chvályhodná výjimka.

Autu se dařilo na dálnici udržovat pruh i při vysokých rychlostech a v docela ostrých poloměrech zatáček. Navíc příliš nespěchalo s varováním, ať znovu převezmeme řízení, když jsme si užívali funkce částečného autopilota. Podle našeho měření to trvalo celých třináct vteřin.

U testované verze jsem měl k dispozici standardní látková sedadla. Jsou spíše tvrdší, ale pohodlná i na dlouhých cestách, příjemně rozměrná, dobře držící tělo a s opěrkami nastavitelnými jak výškově tak podélně.

Jedničku si zaslouží i pohledný kožený vyhřívaný volant (standard výbavy Style, v nižších stupních plastový bez vyhřívání) s pěkným tvarováním.

Moderně řešená tlačítka ovládají audiosoustavu, tempomat a omezovače rychlosti nebo palubního počítače.

K těmto standardně montovaným funkcím ale mám pár připomínek. V menu palubního počítače jsem vůbec nenašel měření průměrné rychlosti a u tempomatu se digitálně nezobrazuje udržovaná rychlost. Obojí jsem postrádal při měření průměrné spotřeby. Rychlost stejně jako nastavená vzdálenost od nejbližšího vozidla vpředu se zobrazovala až u příplatkového inteligentního adaptivního tempomatu, který jsem zkoušel u kombíku.

Středovému panelu dominoval u testované verze moderně vyhlížející příplatkový "tablet" s velkým osmipalcovým dotekovým dotekovým displejem na ovládání zejména audiosoustavy, telefonu spárovanému přes bluetooth a navigace.

Díky tomu, že je přilepený na vrchní části středového panelu, nemusí řidič při jeho ovládání klopit oči.

Odezva displeje by mohla být o něco rychlejší, a potěší i parádní grafika s docela velkými ovládacími ploškami. Jednou spárovaný telefon se pak už připojuje automaticky.

Na rozdíl od některých konkurentů se Hyundai nepokouší přidávat do velkého osmipalcového displeje další prvky jako je třeba ovládání klimatizace, ale také třeba obsluhu stabilizačního systému a dalších elektronických pomocníků nebo osvětlení přístrojů, což je podle mě dobře.

Řidič se ke všem funkcím dostane díky samostatným tlačítkům rychle. Navíc jsou v jeho okolí rozmístěna velmi intuitivně a logicky.

Výbava Style disponuje pětipalcovým displejem multimediálního systému, který jsem zatím nezkoušel. V základní verzi Trikolor je pouze standardní rádio, ale s ovládáním na volantu, u první jmenované patří ke standardu bluetooth handsfree.

Potěší i množství, velikost a chytré provedení odkládacích schránek jak na středovém panelu tak ve výplních dveří. Neměl jsem žádný problém s uložením mobilu, peněženky, klíčů a dalších věcí.

Palubu sportovnější verze N-Line doplňuje interiérový designový paket, jenž nabízí volant s perforovanou kůží, spodním černým ramenem a logem N. Strop zdobí černé čalounění. Přístrojová deska, palubní počítače i multimediální displej zůstávají stejné jako u ostatních vyšších výbav Hyundaie i30 Fastback.

Jízdu na okreskách zpříjemní sportovní sedadla, která disponují výrazným bočním vedením, látkovým čalouněním a manuálně nastavitelnou délkou sedáku. Ve městě jsou velmi komfortní a při svižné jízdě skvěle podrží.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

V porovnání délky mezi liftbacky a sedany nižší střední třídy se Hyundai řadí na samý chvost žebříčku. Tomu odpovídá i místo na nohy, byť to nevnímáme jako velký problém, protože si za sebe sednou i dva lidé s výškou kolem 180 cm.

Mnohem horší potíže na zadních sedadlech představuje nedostatek místa na hlavu. I pro mého syna s jeho 173 cm výšky to bylo na krajních místech stísněné a lehce dřel o strop. Uprostřed to bylo pochopitelně ještě horší. Většina konkurentů je na tom lépe.

Sportovnější design může za malý kufr. Hyundai i30 Fastback v tomto parametru daleko zaostává za Škodou Octavia, ale mezi ostatními konkurenty se řadí do průměru.

Sklápění opěradel sedaček v druhé řadě je velmi jednoduché. Stačí jen vytáhnout páčku na vrchní části sedačky a opěradlo se snadno položí. Vznikne tak rovný prostor beze schodu navazující na podlahu kufru s délkou necelých dvou metrů, který snadno pohltí například vak s lyžemi.  

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Hyundai i30 Fastback u nás koupíte výhradně v kombinaci s benzinovými přeplňovanými jednotkami. Volit můžete mezi litrovým tříválcem (88 kW/120 k) a čtrnáctistovkou řady Kappa, naladěnou na 103 kW (…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus