ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Hondy HR-V
31. prosince 2018

Honda HR-V prodělala facelift, který slibuje ale až postupné změny. Vzhledově se měnily jen detaily a na nový motor si bude třeba ještě počkat. Testovali jsme model z kategorie B-SUV s benzinovým motorem 1.5 i-VTEC, který je na konci roku 2018 jeho jedinou volbou.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Řidičova zóna

přístrojová deska

Chcete-li si pořídit SUV kvůli vyššímu sezení a nadhledu, pak jste na správné adrese. Při výhledu do boků sice překážejí tlusté a nedělené sloupky, ale jak sedíte vysoko, tak máte dobrý přehled o dění kolem sebe.
Tento volant, který perfektně padne do ruky dostanete od druhé výbavy. Najdete na něm trochu zmatečné ovládání.
Vlevo jsou tlačítka pro menu zábavního systému a hudby.
Vpravo od palubního počítače a tempomatu.
Pak je tu ale ještě bloček posazený níže pro ovládání telefonu. Ten je na levé straně.
Na pravé to je to znovu palubní počítač. Stačí si zvyknout a vše se ovldá dobře.
Když už má Honda motor jako ze staré školy, proč by neměla i přístrohjový štít. Jednodušší to být nemohlo. Palubní počítač má monochormatickou obrazovku a je na ní vidět, že displej je opravdu laciný. Při přepínání položek v menu někdy jednotlivé obrázky přetýkají do sebe. Prostě jsou pomalé. A nejvtipnějším detailem se stává fakt, že kvůli resetování hodnot palubního počítače musí ruka z volantu a provádí se trochu neprakticky dlouhou tyčinkou trčící z přístrojů.
To ale nic není oproti zábavnímu systému. Má sice přehledné menu, ale kvalita grafického zpracování nás bere o deset let pozadu. Stejně tak pomalé odezvy. Vůbec nejhorší je ale ovládání pomocí dotykových ploch velvo. Třeba volby zvuku jsou tak špatně nastavitelné, že vás brzy rozčílí. Nevíme, co je podle Hondy špatného na klasickém oblém voliči hlasitosti.
Moderní není ani navigace, kterou jsme vyzkoušeli jednou a pak se zase raději vrátili k té, jež máme na chytrém mobilním telefonu.
To dotyková plocha ovladačů klimatizace působí pěkně a překvapivě i funguje. Je na ní ale docela vidět prach, nezdá se vám?
Oceňujeme, že tlačítko na vypnutí otravného systému start-stop je hezky při ruce na vyvíšené konzoli s řadicí pákou.
Ani u Hondy už nenajdete klasickou ruční brzdu. Místo ní je tu elektronická i s funkcí přidržení v kopci. Rozjezdy tak půjdou i méně zkušeným řidičům a řidičkám.
Jestli nás něco bavilo, tak to byl chytře vymyšlený držák nápojů ve středové konzoli. Bězně je hluboký, což by bylo na kelímky nepraktické. Pak ale stačí stisknout tlačítko a pérka vysunou mezipodlahu. Tleskáme.
HR-V překvapila i chytrám řešením pod konzolí, kam lze schovat mobil a připojit ho do USB, 12V zásvuky a máte tu dokonce i HDMI. I když nám není jasné, k čemu by ho řidič využil. Škoda, že tu není plocha s bezdrátovým nabíjením Qi, které je dnes tak populární.
Jinak Honda HR-V disponuje od druhé výbavy Exclusive několika bezpečnostními asistenty, které jsme zatím neměli čas důkladně prozkoumat. Jde například o systém varování před čelní srážkou a samočinného brzdění, upozorňování na vyjetí z pruhu, promítání dopravních značek nebo automatického ovládání dálkových světel.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Kabina Hondy HR-V zaujme variabilitou vnitřního prostoru typickou spíše pro vozy MPV. Zadní sedadla mají polohování opěradel. Rozdíl mezi vzpřímenou a ležatou pozicí však není velký. Mnohem praktičtější nám připadá zajíždění sedadel do podlahy při sklápění opěradel. Výsledkem je nízko položená podlaha navazující na tu v kufru.

Tím ale hrátky se zadními sedadly nekončí. Stejně jako u většiny ostatních vozů Honda lze sedáky zadních sedadel přiklapnout k opěradlům a tím vytvořit další nákladový prostor oddělený od kufru. Tato vychytávka je možná díky netypickému umístění nádrže pod předními sedadly.

Sezení na krajních zadních místech není špatné pro cestující s výškou do 175 cm. Těm vyšším už nebudou stačit hlavové opěrky a po napřímení už by zejména v ležatější poloze opěradel drhli hlavou i o strop. Konstituce krajních zadních sedadel je taková houbovitě křeslovitá, tedy příjemná, ale chybělo mi lepší podepření stehen. Kolena míří vzhůru, takže se tu nesedí zcela přirozeně. Prostřední místo je pouze nouzovka pro děti nebo menší dospělé. Za prvé se sem kvůli vyvýšení pod strop vejdou ještě mnohem menší lidé než na krajích a za druhé je místo úzké a tvrdé.

Základní objem kufru 448 l je v porovnání s konkurenty nadprůměrný a při pohledu do něj pochopíte, že nejde o vylhané číslo. Je totiž opravdu hluboký.

A to se ještě další drobnosti vejdou pod podlahu.

Navíc je tady přípojka na 12V. To se bude hodit třeba na autoledničku.

Plastové víko kufru má jen jednoduché upevnění, dobře se proto sundává.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Nabídka motorů je zatím (prosinec 2018) zklamáním. V nabídce je totiž je jediný, tedy zážehový atmosférický čtyřválec 1.5 i-VTEC. Ten si můžete pořídit buď s manuální šestistupňovou převodovkou nebo…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus