ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test druhé generace Fordu S-MAX
27. února 2016

Nový Ford S-MAX navazuje na předchozí generaci tak vehementně, až vzbuzuje podezření, že se jedná pouze o drobnou modernizaci nikoli zcela nový model. Stejně jako Mondeo preferuje při porovnání s předchůdcem komfort před radostí z jízdy.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

Řidičova zóna

přístrojová deska

První slovo, které mě napadá po nastoupení do vozu, je "vzdušnost". Tady nemůže mít problém s nalezením ideální polohy ani velmi nekonfekční postava. Nikde nic nevadí, nepřekáží, neutiskuje.

Sedí se vysoko, možná až moc vysoko. I v nejnižší poloze sedadla řidiče jsem měl pocit, že volant lovím pod sebou.

Zato jsem měl výborný výhled zejména do předoboku. Fotky zvětšíte kliknutím na ně stejně jako všechny ostatní v testu.

Umím si představit, že bych u auta ani nepotřeboval parkovací senzory (jsou standardem vyšší výbavy Titanium).

Ford ale kromě nich nabízí za příplatek spoustu dalších vychytávek, které řidiči pomáhají vyhnout se kolizím. Je to aktivní parkovací asistent, který vyhledá místo v řadě podélně i příčně parkujících aut, a pak sám točí volantem, zatímco řidič pouze volí směr jízdy.

Dále to je zadní parkovací kamera.

To jsou všechno dnes už celkem běžné vychytávky stejně jako třeba upozornění na kolem projíždějící vozidla při vyparkování.

Jenže nový S-MAX může mít kameru i vpředu v mřížce vstupu do chladiče, a tu bych si třeba na Mallorce pořídil hned. Skoro všichni totiž mají výjezdy z pozemků lemované zdmi, takže kamera vystrčená spolu s nosem auta vpředu pomůže s bezpečným výjezdem.

Dokonce má k dispozici i vlastní ostřikovač.

Sedadla připomínají stejně u Mondea v duchu tradice předchozí generace rozměrná (snad jen sedák by mohl být ještě o něco delší), široká a pohodlná křesla, která ale velmi dobře drží tělo v zatáčkách. Připadají mi méně gaučovitá než dříve, což není vůbec na škodu. Pohodlím totiž stále patří ke špičce. Testoval jsem zatím pouze příplatkové provedení kůže/semiš, základní čalounění je látkové.

Kožený volant z Mondea (standard) stejně jako páčky za ním trochu připomínají menší Focus (C-MAX), což možná nevypadá v autě typu S-MAXu příliš honosně, ale z hlediska funkce jsem neměl větších námitek. I když věnec by mohlo být v tak velkém voze o něco tlustší.

Převážně chvála míří i na tlačítka, díky nimž se dá přímo z volantu standardně ovládat většina často používaných funkcí. Pro některé z nich se ale musí řidič ponořit docela hluboko do košatého systému palubního počítače.

Mě se to rozhodně vyplatilo. Zjistil jsem například, že u auta vybaveného adaptivním tempomatem, který kromě řidičem navolené rychlosti udržuje i vzdálenost od nejbližšího vozu, můžu přes palubní systém zvolit pouze funkci tempomatu klasického. A to chválím, protože ten adaptivní mě ve většině situací štve. Rád ho využívám, jen když jsem hodně unavený, nebo jedu v mlze, protože vidí auto, které dojíždím, dřív než moje oči.

Jako výstupní médium jsem měl u testovaného auta efektní a parádně čitelný více než desetipalcový digitální displej (standard vyšší výbavy Titanium) s většinou důležitých údajů.

Nepřehledné mi ale připadaly stupnice, například u rychloměru mě dost trvalo, než jsem pochopil, která čárka patří ke které rychlosti.

Ocenil jsem, že mohu najednou bez přepínání sledovat tři položky palubního počítače, ale nepochopil jsem, proč se průměrná rychlost nachází ve zcela jiné složce, navíc označené jako "spotřeba paliva".

Také mě štvala nutnost lézt do palubního menu v případě, že jsem potřeboval deaktivovat kontrolu trakce. Na jednu stranu chápu, že výrobce nechce řidiče trápit množstvím tlačítek kolem něj, ale v tomto případě bych klidně jedno navíc snesl.

Tradiční stížnost směřuje i k algoritmu výpočtu spotřeby u fordů, která se po vynulování palubního počítače neodvíjí od nuly, ale od průměrné konzumace za nějakou předchozí dobu. Na kratších trasách tak vycházejí úplně nesmyslná čísla.

V základní výbavě Trend jsou klasické ciferníky s malým dvoubarevným displejem uprostřed. Zatím jsem ji netestoval.

Další velký displej jsem objevil na středovém panelu. Má osm palců a dostanete ho pouze za příplatek. Základní měří 4,2 palce, je také barevný, ale není dotykový.

Větší dotyková displej má ale jednu zásadní nevýhodu. Na jeho matný povrch se totiž velmi snadno usazují otisky prstů. Stačí ho chvíli používat a už musíte sahat pro ubrousek, abyste ho vyčistili. Klikněte si na fotografii, kterou jsme pořídili po pár minutách používání.

Přehledné rozdělení na čtyři základní sekce týkající se telefonu, zábavy, klimatizace a informačního systému ve smyslu kompasu, údaje o aktuální poloze, kalendáře a přípravy pro natažení dalších aplikací a za další příplatek také navigace se mi sice jako prakticky založenému člověku líbí, ale jeho design nikoli. Také mě štvalo, že některá "tlačítka" jako třeba aktivace vyhřívání volantu jsou tak malá, že jsem je nikdy při jízdě netrefil napoprvé. Mohla za to i menší citlivost displeje, který se navíc dost zapatlával.

Na druhou stranu oceňuji rychlost spárování systému SYNC s mým telefonem a docela vychytané hlasové ovládání.

Testované auto bylo navíc vybavené příplatkovým audiosystémem Sony, který hraje o něco lépe než běžná sestava.

Zkoušel jsem hned několik bezpečnostních systémů a začnu s největší novinkou, kterou jsem zatím u žádného jiného auta neměl. Jde o inteligentní omezovač rychlosti.

Ten zprvu funguje stejně jako klasický omezovač rychlosti. To znamená, že si nastavíte limit, přes který se nechcete dostat.

Jakmile ale S-MAX přečte dopravní značku týkající se omezení rychlosti, tento limit jí automaticky přizpůsobí. Znamená to, že nikdy nemůžete jet rychleji, než to v daném místě jde. Na Mallorce, kde jsme systém testovali, ale občas některé značky nepřečetl. Systém by měl brát v úvahu i podklady navigace.

Trochu mě otravovalo, že se omezení týká tachometrových rychlostí, které jsou v každém autě nižší než reálné. Teoreticky lze nastavit desetiprocentní toleranci, což se mi ale při nedostatku času na podrobné prolézání všech zákoutí palubního počítače nepovedlo.

Když potřebujete bez ohledu na předpisy zrychlit, prostě sešlápnete pedál plynu až na podlahu přes zarážku. Nastavený limit pak bliká. Jakmile se rychlost auta vrátí pod něj, omezovač opět funguje.

V prudkých klesáních se stane, že systém maximální povolenou rychlost překročí, protože nespolupracuje s brzdami, ale pouze s řídící jednotkou motoru. V takovém případě varuje řidiče pípáním a ten si může přibrzdit.

Každopádně jde o vynikající systém pro všechny, kdo chtějí za každých okolností jezdit podle předpisů. Mě bavil asi pět minut...

Zkoušel jsem v autě také bezpečnostního asistenta udržujícího jízdní pruh. Líbí se mi široké možnosti nastavení této funkce. Řidič si může navolit, jestli a s jakou intenzitou chce být pouze brněním do volantu informován o tom, že pruh přejel, nebo zda touží po tom, aby mu auto pomáhalo aktivním zasahováním do řízení. Systém se dá na páčce blinkru také zcela deaktivovat.

Naprosto spokojený jsem s počtem, velikostí i provedením odkládacích prostor, které jsou tady opravdu velkorysé.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální
sedadla třetí řadakufr za třetí řadou sedadel

I když se nový S-MAX proti předchůdci prodloužil, podélná prostornost mezi první a druhou řadou sedadel se podle našich měření zhoršila. Může za to mimo jiné opravdu neuvěřitelná délka přístrojové desky. Když jsem se chtěl ze sedadla řidiče natáhnout k dolnímu okraji čelního skla, nedosáhl jsem.

I přesto zůstává místo na nohy dostatečné na to, aby se za sebe vešli dva hodně vysocí cestující, nebo aby se posunutím sedadel druhé řady zvětšil prostor na nohy v té třetí.

Horší je to s místem na hlavu, které se také mezigeneračně zmenšilo a tady S-MAX na ostatní velká MPV ztrácí. Cestující s výškou kolem 180 cm už budou mít po napřímení problémy s třením o strop.

Ještě horší je to ve třetí řadě, kde místa na hlavu také ubylo a kontakt hlavy a stropu hrozí i lidem s výškou kolem 170 cm. Naměřili jsme tu méně místa než u menšího Fordu Grand C-MAX, o soupeřích nemluvě.

Naopak šířka v loktech se vpředu i ve druhé řadě zvětšila a nemá v dubnu 2015 mezi ostatními MPV střední třídy konkurenci.

Druhá řada sedadel nabízí relativně příjemné sezení na všech třech místech, i když jsou sedačky samozřejmě užší a méně tvarované než ty přední. V porovnání s kombíky si polepší hlavně prostřední cestující, jehož pohodlí se od krajních pozic moc neliší. Sedadla jsou ale uzpůsobena pro lidi s výškou maximálně do 175 cm. Vyšším postavám už nebude ani vysunutá opěrka ideálně podpírat hlavu.

Potěší velký rozsah nastavení sklonu opěradel. I ve vzpřímené poloze se ještě dá sedět, ta ležatá umožní pohodlné vyspání. Uvítají ji rodiče malých dětí, kterým jinak ve vzpřímenějších polohách vypadává při brzdění hlavička směrem dopředu, pokud spí.

Sedadla se mohou také podélně posouvat a tím zvětšovat místo na nohy pro cestující úplně vzadu, nebo zavazadlový prostor. Rozsah posuvu činí stejně jako u předchůdce přibližně 15 centimetrů.

Přístup na příplatková sedadla třetí řady je ještě příjemnější než u předchůdce. Krajní sedadla řady druhé se totiž stejně jako dříve jedním tahem odtáhnou, a nyní navíc i zaaretují.

Zato pobyt úplně vzadu pro dospělé opravdu není, což je zklamání nejen v porovnání s konkurenty, ale i při srovnání mezigeneračním nebo při přímém porovnání s menším Fordem Grand C-MAX. Nejen, že jsem se svými 174 cm dřel po napřímení hlavou o strop, což u předchůdce nebylo, ale navíc se mi zcela vysunutá opěrka hlavy zarývala do lopatek. Sedí se úplně na zadku, kolena míří vzhůru.

Naopak velkou parádou je možnost sklápět automaticky sedadla druhé řady pomocí tlačítek v zavazadlovém prostoru.

Jde navíc o standardní výbavu, a pokud si připlatíte za třetí řadu sedadel, týká se to i jí.

Vztyčování sedadel třetí řady probíhá lehkým zatažením za poutka, tedy mnohem jednodušeji než u prvního S-MAXu. Sedadla při sklápění zajíždějí do podlahy a vytvářejí zcela rovnou plochu.

Zatím jsem testoval pouze sedmimístné verze, takže nevím, jestli je u těch pětimístných také podlaha kufru níže, tak jako tomu bylo u minulé generace.

Kufr za druhou řadou sedadel se podle údajů výrobce mezigeneračně zmenšil. A to mi navíc výrobcem udávaných 700 litrů přijde dost nadnesených a rozhodně nepůjde o objem mezi podlahou a roletou se sedadly posunutými zcela vzad a jejich opěradly opřenými o krycí plato.

Maximální délka kufru se podle našich měření prodloužila o dva centimetry, minimální šířka je lepší dokonce o 12 cm, takže by naopak současná generace měla mít větší zavazadlový prostor než předchůdce. Přesto patří rozměry kufru S-MAXu mezi konkurenty k menším.

Za třemi řadami sedadel zbývá místo menší než v malém hatchbacku, část z tohoto objemu se navíc ukrývá pod podlahou.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Trendem u většiny nových aut je snižování hmotnosti, což se Fordu u S-MAXu nepodařilo. Předchůdce byl ve všech srovnatelných variantách o více než metrák lehčí. Takže se nedivte, že má novinka i pře…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus