ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test nového Fordu Galaxy
27. listopadu 2015

Ford Galaxy je jedním z mála aut, ve kterém může i na delších vzdálenostech pohodlně cestovat sedm dospělých lidí. Platí to i o čtvrté generaci vozu, která přišla na trh na podzim roku 2015.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

Ford Galaxy je jedním z mála aut, ve kterém může i na delších vzdálenostech pohodlně cestovat sedm dospělých lidí. Platí to i o čtvrté generaci vozu, která přišla na trh na podzim roku 2015.

Víceúčelové auto (MPV) střední třídy cílí především na početnější nebo aktivnější rodiny, uvažovat ale o něm mohou i páry, které s sebou často převážejí kola nebo další objemnější sportovní pomůcky.

Mezi přímými konkurenty Galaxy boduje například šířkou interiéru ve druhé řadě a rozměry kufru, potěší i dynamika nového naftového bi-turba. Naopak ztrácí v podélné prostornosti mezi první a druhou řadou, základní motory dělají z auta lenocha.

Nový Ford Galaxy se v porovnání s předchůdcem o necelé tři centimetry prodloužil a o podobnou hodnotu rozšířil. Na vnitřních rozměrech to je znát v šířce u sedadel druhé řady, která se o 3 cm zlepšila a patří mezi nejlepšími absolutně. Není tak problém převážet tři děti připoutané vedle sebe do sedaček nejrůznějších typů, což potvrdil i test organizace Euro NCAP.

Velké rozčarování naopak přineslo měření prostornosti mezi první a druhou řadou sedadel. Mezigenerační úbytek 11 cm (!) znamená propad z nejlepšího auta segmentu mezi běžný standard. Částečně to má na svědomí prodloužení kufru o 7 cm, zbývající místo zřejmě prohospodařili designéři zejména v oblasti přístrojové desky. 

Ford se snažil Galaxy svým designem maximálně odlišit od užitkově zaměřených modelů, což se mu poměrně zdařilo. Tvary přídě korespondují s ostatními v současnosti vyráběnými modely značky s modrým oválem ve znaku.

Interiér nám přes výše zmíněný mezigenerační úbytek místa v podélném směru a výrazně méně dramatické zhoršení místa nad hlavou připadal prostorný a vzdušný. 

Redaktor vysoký 186 centimetrů si vyzkoušel, že i na sklopných sedačkách třetí řady (ovládají se elektromotory, které zvládnou jak vztyčení, tak i opětovné složení), může sedět, aniž by se hlavou dotýkal stropu a koleny sedaček před ním.

Díky možnosti jednoduše krajní sedačky ve druhé řadě odklopit a odsunout směrem vpřed se do třetí řady poměrně snadno nastupuje. Fotku zvětšíte kliknutím na ni stejně jako všechny ostatní v testu.

I tam se mezigeneračně místo nad hlavou trochu zhoršilo, ale posadí se sem po opření hlavy do opěrky a napřímení i průměrně vzrostlý dospělák bez drhnutí hlavy o strop, což zvládne málokteré čistě osobní auto.

Testovaný exemplář byl doslova "nabušený" výbavou. Však také cenovka tohoto auta byla dvojnásobná oproti uváděné základní ceně.

V sériové výbavě samozřejmě nenajdete zmíněná dvě (a ještě elektricky ovládaná) sedadla ve třetí řadě, adaptivní světlomety z LED diod, rádio Sony s 12 reproduktory, panoramatické střešní okno (na snímku), kůží čalouněné sedačky vpředu s funkcí vyhřívání, ventilování a masírování, ani adaptivní tempomat.

Unikátním prvkem je kamera v masce chladiče, která zobrazuje dění před vozem na nepřehledných místech a zajišťuje informace pro systémy hlídající mrtvý úhel a upozorňující na opuštění jízdního pruhu. 

V základní verzi Galaxy samozřejmě není ani bezklíčové otevírání všech (!) dveří, které po obvodu karosérie naleznete.

Srovnání jednotlivých prvků výbavy ukázalo, že proti minulé generaci má nové galaxy v sériové verzi navíc elektricky ovládaná sklopná vnější zpětná zrcátka, asistenční systém pro usnadnění rozjezdů do kopců, bezklíčkové startování, světlomety s funkcí přisvětlování do zatáček, bluetooth a elektricky ovládaná přední sedadla.

Do verze Titatinum pak byly (opět ve srovnání s předcházející generací) přidány ještě parkovací senzory vpředu i vzadu, vyhřívání sedaček, omezovač rychlosti, systém pro upozornění na vyjetí z vymezeného pruhu a vzadu zatmavená okna.

Ford si však za to nechá zaplatit. V porovnání s obdobnými motory byla nová verze v době příjezdu na trh dražší o 58 300 až 92 900 Kč.

Interiér v testovaném exempláři působil tak trochu rozporuplným dojmem.

Například světlou kůží čalouněná příplatková sedadla a panely na dveřích působí až luxusním dojmem, palubní deska hlavně ve své středové části vyhlíží lacině, a tak trochu odbytě.

Jednotlivá tlačítka pro ovládání audiosystému a klimatizace jsou doslova titěrná a rovněž na jejich rozmístění je třeba si zvykat. V důsledku toho bude řidič, dokud se s autem zcela nesžije, muset sklopit zrak od silnice před sebou na příliš dlouhou dobu třeba v případě, že si bude chtít během jízdy přitopit.

Nelíbil se mi také pomalu reagující dotykový displej multimediálního systému, který navíc vyžaduje poměrně intenzivní dotyk.

Při nastupování do vozu během testování, které se odehrávalo v sychravém podzimním počasí mě vždy potěšilo řešení dveří. Ty jsou totiž ve své spodní části prodlouženy natolik, že kryjí i prahy. Díky tomu nejsou nehrozí zašpinění kalhot. Obdobné dveře mají i některá velká SUV, mezi klasickými rodinnými vozy nejsou běžné.

Motory mezigeneračně spotřebují přibližně o půl litru paliva méně. Polepšily si zejména ty benzinové. Při porovnání s konkurencí potěší úspornost verze 1.5 EcoBoost a živost motoru 2.0 EcoBoost, což ale vyvažuje v prvním případě relativní lenost a v druhém žravost. 

Většina verzí naftového dvoulitru potěší úsporností. Ty slabší najdeme mezi loudy, naopak bi-turbo s úctyhodným výkonem 154 kW patří z hlediska dynamiky ke špičce.

A právě s dvojitě přeplňovaným motorem jsem jezdil nejprve.

Spojen, stejně jako méně výkonná a později testovaná verze AWD,je se šestistupňovým automatem, pro který lze mít jen slova chvály. Řadí naprosto hladce a ve správných okamžicích. Ve sportovním režimu nechává motor cca o 500 otáček vytáčet víc, přeřazení pak doprovodí lehké škubnutí.

Během testovacích šesti stovek kilometrů ukázal palubní počítač konečnou průměrnou hodnotu 7,7 litru, což je vzhledem k velikosti automobilu slušné číslo, nicméně výrobce deklaruje hodnotu nižší o více než dva litry.

Při ustálené dálniční rychlosti 130 kilometrů hodiny ukázal displej průměr 8,4 litru. Ručička otáčkoměru v takové chvíli ukazovala 2700 otáček.

Druhou testovanou verzí byla jiná verze dvoulitrového turbodieselu, která si musí vystačit pouze s jedním turbodmychadlem. I tak má slušný výkon 132 kW. Hlavní změnou u ní však bylo, že točivý moment z motoru je přenášen na všechna čtyři kola.

To samozřejmě logicky přináší zvýšení spotřeby. Není to ale velký zásah do peněženky. Například v dálniční stotřicítce pořádá vznětový agregát každých sto kilometrů 8,6 litru, což je o dvě desetiny více než dříve testovaný silnější motor spojený pouze s přední nápravou. Během celého týdenního testu dosáhla průměrná spotřeba hodnoty rovných osmi litrů, což je o tři desetiny litru více než v případě zmíněné "předokolky". Tento údaj ostatně koresponduje i s oficiálními technickými daty, kde je rozdíl mezi oběma verzemi rovněž 0,3 litru. Pravda, jde o dosti rozdílnou úroveň (5,5 versus 5,8 litru).

Verze s biturbem je sice rychlejší (maximální rychlost 214 kilometrů v hodině a zrychlení z klidu na stovku za 8,9 sekundy), ale v praxi to nevypadá tak jako na papíře. Maximální rychlost verze AWD stále přesahuje hranici dvoustovky (přesně 203 km/hod) a akcelerace 10,6 s také na tak velké auto není špatná.

Přestože obě auta jezdila na devatenáctipalcových kolech s pneumatikami s poměrně nízkým profilovým číslem 45, ve všech režimech adaptivních tlumičů byla jízda příjemně plavná. Platí i o druhém autě bez této vymoženosti. Nerovnosti oba vozy překonávaly s téměř francouzskou elegancí.

U příplatkového adaptivního podvozku (verze s biturbem) se nám nelíbila nutnost složitého procházení položek v menu palubního počítače než se tlumiče přepnou mezi režimy Comfort, Normal nebo Sport.

Na jízdních vlastnostech může řidiči vadit snad jen citelná nedotáčivost daná těžkým motorem v přídi. To ale platilo pouze o verzi s pohonem předních kol, u AWD samozřejmě tento nedostatek vymizel. Naopak na členitých venkovských silnicích jsme si užívali schopnost auta pěkně svižně vyjet z utažené zatáčky. 

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá
přístrojová deska
sedadla přednísedadla zadníkufr základníkufr maximálnísedadla třetí řadakufr za třetí řadou sedadel
reklama
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus