ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Fordu Focus kombi čtvrté generace
27. ledna 2020

Jeden z největších a nejlepších rodinných kombíků na trhu - to je Ford Focus kombi. Nejen že dokáže pohodlně převést pět lidí i s jejich zavazadly, ale dokonce řidiči poskytne skvělé svezení.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Ford Focus čtvrté generace na benzin už pohánějí pouze tříválce s turbem. Mírně předělaný motor 1.0 EcoBoost s výkonovými verzemi 74 a 92 kW doplňuje novinka v podobě patnáctistovky s výkony 110 a 134 kW.

Litrové motory získaly o něco lepší dynamiku, takže speciálně nejslabší verze už není v porovnání s ostatními benzinovými kombíky nižší střední třídy úplný lenoch, i když v hlubokém podprůměru měřeno zrychlením z 0 na 100 km/h zůstává. Silnější litr už je jen podprůměrně dynamický a patnáctistovky řadí Focus mezi živější auta segmentu.

Spotřeba se mezigeneračně změnila jen málo i po přepočtu z nových emisních norem, takže speciálně litry řadí Focus mezi nejúspornější auta třídy. Patnáctistovky na tom ale nejsou o tolik hůře.

Naftové agregáty změnily název z TDCi na EcoBlue. Slabší verze motoru 1.5 EcoBlue se 70 kW výkonu se spotřebou 3,5 l nafty na 100 km dělá z Fordu Focus kombi jeden z nejúspornějších kombíků nižší střední třídy na naftu. Silnější s 88 kW je jen o deci žíznivější. 

Dvoulitry jsou nadprůměrně žravé, ale také dynamické. Mezi lenochy patří jen slabší verze patnáctistovky.

Standardem u všech motorů jsou tři přepínatelné jízdní režimy - Normal, Sport a Eco. Žádné zásadní rozdíly jsem ale mezi nimi nezpozoroval.

reklama

1.0 EcoBoost/74 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 EcoBoost/92 kW

Tento motor byl testován v jiném autě. Naleznete jej v článku Test nového Fordu Focus.

1.0 EcoBoost/92 kW AT

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 EcoBoost/110 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 EcoBoost/110 kW AT

Motorizace 1.5 EcoBoost s výkonem 110 kW je opravdovou lahůdkou pro mladé otce od početnějších rodin. Nejen, že ve Fordu Focus kombi pohodlně odvezou pětičlennou posádku, ale díky tomuto agregátu si užijí i svižnou jízdu.

I přes to, že se jedná pouze o tříválec s obsahem 1,5 litru dokáže za to pohonná jednotka pořádně vzít. Sportovní pocit jízdy vylepšuje výfukový systém, jenž zní i ve spodních otáčkách parádně. Až tak, jak bych to u rodinného auta nečekal. Spíše jsem si připadal jako za volantem vrcholné verze s označením ST.

Reakce na plynový pedál je závislá na volbě jízdních režimů, které určují chování řídící jednotky motoru. Dejte režim Sport a Focus zareaguje jako pes na hozený klacík. Turbo se roztáčí už v nízkých otáčkách a dopuje motor velkým množstvím vzduchu. Zátah je famózní a krásně natažený po širokém spektru středních otáček. Je to radost, na kterou si velmi rychle zvyknete.

Jen pozor na spotřebu. Pokud se necháte unést a na okreskách pustíte autu uzdu, bude si žádat alespoň o 11 litrů benzinu na 100 km. My jsme během testu jezdili dohromady za 8,2 litrů na 100 km.

Žíznivost motoru jsme podrobně prověřili i v jednotlivých úsecích. Začneme městem přesněji Prahou, kde Focus kombi s tímto agregátem zkonzumoval 10,2 l/100 km, což není málo, ale naše tempo zde nebylo zrovna šnečí. Výrobce udává hodnotu 6,9 l. Poté jsme se vydali na rychlostní silnice, kde motorizace při 130 km/h spotřebovala 7,1 l/100 km. Ručička otáčkoměru se během této rychlosti pohybovala okolo čísla 2100. Nakonec jsme naše tempo zvolnili na okresních cestách. Jezdili jsme rychlostí 50 až 90 km/h. Auto tady vypilo příjemných 5,6 l. Automobilka Ford uvádí údaj 4,4 l/100 km, což se nám jevilo jako nedosažitelná hodnota.  

1.5 EcoBoost/134 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 EcoBlue/70 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 EcoBlue/88 kW

Ideální motor pro všechny řidiče, kteří najezdí velké porce kilometrů. Hlavně díky opravdu nízké spotřebě. K výrobcem udávané hodnotě konzumace 3,7 l nafty na 100 km jsme se sice nepřiblížili, ale i reálná hodnota hluboko pod pět litrů v kombinovaném provozu a rovných pět litrů na dálnici D1 mi připadala i vzhledem k syrovosti auta a širším než standardním pneumatikám se zimním vzorkem velmi příznivá.

Auto navíc jezdí svižně, i když k tomu subjektivně potřebuje o něco vyšší otáčky než předchozí šestnáctistovka se stejným výkonem. V nízkých otáčkách se motor trápí, zejména v kopcích, a to jsem jezdil maximálně v dvoučlenném obsazení. Dává to najevo vibracemi a nepříjemným zvukem. Není příliš pružný a ideálně funguje v poměrně úzkém spektru otáček. Uklidnění a zátah začíná až na 1500 otáčkách, což je mimochodem hodnota, kterou motor točí se zařazenou šestkou při 90 km/h. Díky tomu lze občas z této rychlosti předjíždět i bez nutnosti podřazování. Na dálnici při 130 km/h točí pohonná jednotka přibližně 2200 otáček.

Největší problém u motoru 1.5 EcoBlue/88 kW byl při našem testu hlasitý chod po studeném startu. Výhružné kašlání doprovázelo chvění a drnčení z různých míst interiéru. Po zahřátí naštěstí tyto nešvary rychle mizí a chod čtyřválce lze označit za velmi tichý.

1.5 EcoBlue/88 kW AT

Tento motor nebyl dosud testován.

2.0 EcoBlue

Tento motor nebyl dosud testován.

2.0 EcoBlue AT

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

V roce 2018 jsem u kombíku testoval šestistupňovou manuální převodovku v kombinaci s naftovým motorem 1.5 EcoBlue/88 kW. Na rozdíl od hatchbacku, kde jsem šestistupňové řazení kombinoval s benzinovou pohonnou jednotku 1.0 EcoBoost, jsem tentokrát neměl žádné problémy.

Dráhy k jednotlivým rychlostním stupňům byly pěkně vymezené, změny mezi nimi i přes drobné zadrhávání při přechodu přes neutrál příjemné. Spojkový pedál mi sice připadal trochu tužší, ale na rozdíl od hatchbacku, a zejména litrového benzinového motoru ne tolik. Zabíral přesně tam, kde jsem očekával.

Ford se u Focusu rozloučil s dvouspojkovou šestistupňovou automatickou převodovkou Powershift a nahradil ji klasickým osmistupňovým automatem dostupným pro motory 1.0 EcoBoost 92 kW, 1.5 EcoBoost 110 kW, 1.5 EcoBlue 88 kW a 2.0 EcoBlue 110 kW. Ten jsme vyzkoušeli začátkem roku 2020. V testovaném voze spolupracovala 8stupňová automatická převodovka s benzínovým motorem 1.5 EcoBoost o výkonu 110 kW. Automat v této kombinaci fungoval opravdu perfektně. Přeřazování mezi jednotlivými kvalty bylo rychlé a takřka neznatelné. Na dálnicích jsem ocenil osm stupňů, ačkoli ve městě je všechny ani nevyužijete. V českém hlavním městě jsem se vyšplhal maximálně na sedmí rychlostní stupeň. Díky nastavení jízdních režimů bylo možné určovat čas přeřazení. Na režim Eco auto řadilo už při 1800 otáčkách. Naopak v nastavení Sport klidně až v 6000 otáčkách. Jedinou pihou na kráse automatické převodovky bylo škubání při rozjezdu. Bylo to až otravné.

Řízení

Stejně jako u předchozí generace a u hatchbacku jsem si na něj nevytvořil žádný vyhraněný názor. Neurazí, neuchvátí, nebolí z něj ruce při parkování. Asi nejlepší pocit jsem z něj měl při svižné jízdě, kdy souznělo s hbitým a agilním podvozkem.

Podvozek

Už dlouho jsem neřídil kombík, které by mi tak padl do ruky a tak sympaticky se mi s ním jezdilo.

V zatáčkách na nerovnostech jsem z něj měl snad ještě lepší pocit než z hatchbacku, u něhož jsem testoval provedení s jednoduchou torzní příčkou. U všech kombíků je totiž standardem víceprvková zadní náprava. Ta pomáhá k lepšímu držení stopy a klidnějšímu chování v prudších obloucích na hrbolech. Téměř jsem tedy nepociťoval "batoh" na zádech Focusu kombi v porovnání s krátkou variantou. Také prodloužená verze působila na klikatých silnicích hbitě a lehkonoze.

Rozdíl proti hatchbacku byl i v použitých kolech a pneumatikách. Zatímco hatchback jezdil na základních šestnáctkách (195/65 R15), kombík na sedmnáctkách (standard ST-Line a Vignale) 215/50 R17. A širší pneumatiky na větších kolech určitě dokázaly při sportovnějších průjezdech zatáček pomoci. Maximální rozměr představují příplatkové osmnáctky (pneu 235/40 R18). U těch bych si ale nebyl tak jistý komfortem.

Zato testované provedení pohodlí poskytovalo a to na všech typech silnic - včetně rozbitých pražských ulic s propadlými kanály nebo některých spárovitých úsecích dálnice D1. Podvozek byl zkrátka naladěný ideálně pro každodenní používání - a to i pro šoféry, kteří se občas rádi svezou trochu svižněji.

Na rozdíl od hatchbacku nelze mít kombi ani za příplatek s elektronicky nastavitelnými adaptivními tlumiči, ale vůbec mi to nevadilo. Defaultní setup mi naprosto vyhovoval a nový Ford Focus považuji po testu této relativně běžné verze za podvozkovou špičku mezi kombíky.

Verze ST-Line má přitvrzené sportovní odpružení, zatím jsme ji však netestovali.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus