ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Dacie Sandero
14. prosince 2016

Nejdostupnější pětidveřový hatchback velikosti Škody Fabia na českém trhu nemusí sloužit jen jako laciné auto pro důchodce. Testovaný kus v nejlepší výbavě s řadou příplatků a zejména s turbomotorem si umím představit i jako auto pro mladší jedince a páry, nebo dokonce pro menší rodiny.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Zásadní změnu pod přední kapotou představuje benzinový tříválec bez turba 1.0 SCe/54 kW, který se stal novou základní pohonnou jednotkou Sandera. Z této role poslal do důchodu čtyřválec 1,2 litru.

Kromě toho, že ubyl jeden válec, se parametry pohonné jednotky pro nejlevnější sandero výrazně nezměnily. Pouze o 10 N.m na 97 N.m klesl největší točivý moment, novinka tedy disponuje ještě menší silou. Dynamika měřená zrychlením z 0 na 100 km/h se ale o 0,3 s zlepšila.

Z hlediska dynamiky nepatří nový motor pro Sandero mezi rychlíky, avšak na trhu malých hatchbacků najdete i horší.

Nový motor je úspornější, když podle laboratorních čísel klesla spotřeba o 0,6 litru na 5,3 l na 100 km. V porovnání s ostatními malými hatchbacky s benzinovým motorem jde o průměrnou hodnotu.

Dražší, silnější, dynamičtější a zároveň papírově úspornější variantu představuje další benzinový tříválec - devítistovka s turbem. Ten se nabízí i s pohonem na propan-butan (LPG), nebo s automatizovanou převodovkou.

Naftu pak konzumuje jen čtyřválec 1.5 dCi/66 kW. Jeho slabší varianta 1.5 dCi/55 kW z nabídky pro modelový rok 2017 vypadla. V porovnání s konkurenty je naftový motor nadprůměrně úsporný a průměrně dynamický.

reklama

1.0 SCe

Tento motor nebyl dosud testován.

0.9 TCe

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Zůstává v porovnání s konkurenty slabinou, i když u nového motoru 1.0 SCe jsem měl pocit, že došlo ke zlepšení. Řazení mi připadalo hladší a tišší.

U starších verzí mi kulisa pohybu páky pětistupňové manuální převodovky připadala trochu rozbředlá, silně zadrhávající v poloze neutrálu a hlučná. Měl jsem ale pocit, že se už v průběhu testu řazení zcela nového auta trochu "ochodilo". Naštěstí není nepřesné.

Do řadicí páky se mírně přenášelo sešlápnutí a povolení plynového pedálu.

Svou velikostí a délkou připomíná dobře vyvinutý... no třeba fofrklacek od nákladního vozu. Nic jiného ale konstruktérům nezbývalo. Při menších rozměrech by řidič páku musel lovit hodně hluboko pod sebou.

Robotizovanou převodovku zkoušel kolega před modernizací u Sandera Stepway a moc nadšený z ní nebyl. Vadila mu zejména zoufalá pomalost řazení v automatickém módu.

Řízení

Neměl jsem nic zásadního, co bych mu vytýkal a líbilo se mi zejména v kombinaci s novým základním motorem 1.0 SCe. Necitlivost kolem středové polohy známá z nejstaršího Sandera se už v provedení z roku 2012 umravnila do rozumných mezí. Řízení mi připadalo pohodlné, a snad i pod dojmem nového volantu méně lehké a pomalé než dříve. Ne, že by bylo sportovní, označil bych ho za příjemně naladěné.

Podvozek

Jízda s Dacií Sandero na základních patnáctipalcových kolech s pneumatikami rozměru 185/65 R15 - to bylo opět, tedy stejně jako u předchozí verze z roku 2012, příjemné překvapení. Tenkrát jsem ji testoval ve velmi náročných zimních podmínkách, nyní na klikatých dalmatských silničkách.

Na podvozku se nic zásadního nezměnilo, takže můžeme zopakovat i dojmy z předchozí verze z roku 2012. Auto se na sněhu pohybovalo nečekaně sebejistě i v zatáčkách. Hrozby smyku zachytával přiměřeným omezením síly motoru standardně montovaný stabilizační systém.

V nejprudších obloucích jsem si pomáhal ruční brzdou, což pokaždé doprovázelo otravné pípání, které stejně jako stabilizaci nelze deaktivovat. V jejím případě mi to ale tolik nevadí, protože fungovala báječně. Smyk vyvolaný zatažením ruční brzdy a natočením volantu nechala chvíli být, záď s sebou mrskla do požadovaného směru, aby ji v příštím okamžiku stabilizace chytila jako do sítě a srovnala. Tenhle způsob projíždění pravoúhlých vinglů mi připadal rychlý, bezpečný a zábavný, i když chápu, že většinu řidičů spíš zajímá, jak se auto chová při normálních podmínkách a běžném způsobu jízdy.

Na mokru jsem byl ze Sandera v zatáčkách nadšený ještě víc. Naklánělo se méně, než jsem čekal, a stopu drželo i bez zásahů stabilizace nečekaně dlouho. Asi i díky lehkému motoru 0.9 T zatáčelo velmi ochotně. Podvozek mi připadal čitelný a nezáludný.

Ve vyšších rychlostech na dálnici existují dospěleji působící malá auta, ale ani tady jsem ze Sandera neměl nepříjemný pocit. A to jsem jel v dešti i více než 150 km/h.

Auto v modelovém roce 2017 jsem testoval na suchém povrchu v Dalmácii a jezdilo se mi příjemně i na tamních okreskách. Na hrbolech v zatáčkách sice jednoduchý podvozek trochu odskakuje, což je cítit i ve volantu, ale přesto se chová čitelně.

Dacia působí na většině nerovností komfortně. Zvlášť s těmi menšími jako jsou dlažební kostky nebo záplatované okresky si tlumiče poradily nad očekávání dobře. Až projíždění kanálů vyvolalo větší, ale stále relativně dobře tlumené rány.

Nechci, aby to vyznělo, že má Dacia Sandero lepší jízdní vlastnosti než ostatní malé hatchbacky. Zejména v extrémních situacích její jednoduchá zadní náprava občas trochu nestíhá. Ale když vezmeme v potaz, o kolik je levnější, než konkurenti, zaslouží si její jízdní projev poklonu.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus