ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Dacie Dokker
17. července 2013

Velké auto pro podnikání a zároveň rodinu nebo aktivní způsob života za malé peníze - to je nová Dacia Dokker.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

Základní benzinový motor 1.6 nepotěšil dynamikou ani spotřebou, což se ale částečně změnilo v roce 2015. Dacia zmodernizovala motorovou paletu Dokkeru tak, by splňovala emisní normy Euro 6. Zároveň všechny pohonné jednotky vybavila systémem stop/start, který po zastavení vypíná motor a šetří tím palivo. Nejvíc na úpravách vydělala právě základní benzinová šestnáctistovka, která si po nich řekne o 1,1 l naturalu na každých 100 km méně než dříve. Se spotřebou 6,2 l opustila pozice nejžravějších kompaktních MPV a posunula se do průměru. Zároveň se výrazně zlepšila také dynamika základní verze. Dokker 1.6 SCe zrychlí z 0 na 100 km/h během 12,7 s, tedy o 1,6 s rychleji než před modernizací. Také v tomto ohledu to znamená odpoutání se od lenochů a posun alespoň do podprůměru.

Podobně pozitivně se změny promítly i do verze na plyn LPG, kterou ale importér koncem srpna 2015 stáhl z nabídky.

O poznání méně významné změny proběhly u benzinového turbomotoru 1.2 TCe, který se ale i tak chlubí lepší dynamikou i spotřebou než základní šestnáctistovka, a turbodieselu 1.5 dCi. Také tady došlo k mírnému zlepšení dynamiky i spotřeby. Obě verze naftové patnáctistovky patří mezi kompaktními MPV k nadprůměrně úsporným, slabší provedení s 55 kW výkonu ale najdeme mezi loudy.

Dacii Dokker jsem zatím testoval pouze s motorem 1.6 ještě před modernizací.

reklama

1.3 TCe/75 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.3 TCe/96 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi/55 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi/70 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

První, co mě zaujalo při testu Dokkera s benzinovým motorem 1.6 a pětistupňovou převodovkou, byl měkký spojkový pedál. To sice potěší něžné nožky, které ale většinou za volantem neuvidíte. A na chlapy to nedělá dobrý dojem.

Dráhy pohybu šaltpáky připomínaly některé starší renaulty. Charakterizují je boční vůle a při rychlejších pohybech takový klokotavý zvuk, takže řazení působí trochu vyčvachtaně a málo precizně. Řadí se však lehce a docela hladce, nejde o nic nepříjemného.

Řízení

Překvapilo mne, že se v některých aspektech lišilo od Lodgy se stejným motorem. Účinek posilovače byl u Dokkera příjemně plynulý, nezaznamenal jsem velkou vůli kolem středové polohy ani těžký gumový odpor na krajích. Možná to ale bylo tím, že jsem do lodgy nakládal víc lidí a jezdil s těžším autem.

Nejvíc mě vadilo, že se do volantu přenášejí vibrace a rázy způsobené přejížděním nerovností. V zatáčkách jde občas o dost extrémní jev, volant s sebou škube jak bojující had.

Podvozek

Stejně jako u řízení byly první jízdní dojmy překvapivě pozitivní. Auto mi připadalo komfortní i na pražských tankodromech a ani do zatáček jsem se s ním nepral tak, jak bych očekával.

Výborně si podvozek poradí například s dlažbou nebo dálničními spárami. Dramaticky horší to ale na předních místech nebylo ani při přejíždění větších podélných překážek, ať už jsou hluboké nebo vysoké jako koleje a zpomalovací prahy. Na herdy do zad a poskakování nápravy si stěžovali synové ze zadních sedadel.

I když je Dokker v zatáčkách měřítkem všech aut bez rozdílu třídy neohrabaný, na kategorii osobních verzí dodávek mi připadal v obloucích nadprůměrně čiperný.

Zásahy příplatkového stabilizačního systému jsem příliš nevnímal.

Do vyšších rychlostí jsem se s testovaným dokkerem příliš nehrnul, ale to bylo spíš kvůli motoru 1.6, který už při 130 km/h točí přes 4000 otáček, což není příjemné. Z podvozku jsem strach neměl, ale je fakt, že subjektivně jsem si už při 130 km/h připadal jako v jiném autě při sto šedesátce. Počítejte s tím, že s dokkerem občas trochu zamává boční vítr.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus