ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test druhé generace Dacie Duster
5. ledna 2021

Dacia Duster se stala fenoménem, protože nabídla SUV na pomezí malé a rodinné velikosti za poloviční cenu než konkurence. A v této politice pokračuje i druhá generace Dusteru. Ta přijela na český trh v lednu 2018, tedy téměř osm let po uvedení první Dacie Duster.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

Motory, řazení, řízení, brzdy

Druhá generace Dacie Duster se od konce roku 2019 prodává už jen s přeplňovanými motory. Původní atmosférickou jedna-šestku, která byla základem, nahradil nový litrový tříválec 1.0 TCe o výkonu 74 kW. Ten je také možné mít i v kombinaci s pohonem na LPG. Vždy ale roztáčí jen přední kola.

V nabídce je také silnější benzinový čtyřválec 1.3 TCe o výkonu 96 kW. Ten se už pojí i s pohonem všech kol a automatickou převodovkou. Je vybaven filtrem pevných částic (GPF).

Naftu zastupuje motor Blue dCi 85 kW, jde o čtyřválec. I ten se prodává jako předkolka a 4x4. Řadí se buď manuální pětistupňovou nebo šestistupňovou převodovkou. Automat v květnu 2020 v nabídce Dusteru už není.

reklama

1.0 TCe

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 TCe/74 kW

Litrový tříválec s turbem nahradil základní 1.6 SCe, tedy poslední atmosférickou jednotku v nabídce Dacie Duster. Mnozí by mohli proti takovému kroku protestovat s odkazem na downsizing a relativní složitost přeplňované jednotky. Není to ale tak úplně pravda, protože motor TCe 100 je poměrně jednoduchý a jeho konstruktéři brali v potaz to, aby ho bylo možné pohodlně používat i ve městě.

Jednotka je vybavena nepřímým vstřikováním, čímž potřebuje jen jednu palivovou pumpu oproti dvěma u přímého a také u ní bude docházet k menšímu usazování karbonu. Turbo je jednoduché, management chlazení propracovanější než u staré atmosféry a pak je tu ještě proměnné časování ventilů. Ale jen těch sacích, výfukové běží stejně. Motor navíc díky nepřímému vstřiku nemusí používat filtr pevných částic, což je problém u silnějšího přeplňovaného benzinu v nabídce Dusteru.

Motor je tichý a běží příjemně. Ve vysokých otáčkách jen vesele vrní. Nepříjemností jsou jen nižší otáčky, kde posílá vibrace do volantu, pedálů, ale i pod podlahu spolujezdce. I když má nižší výkon než stará jedna-šestka a dokonce i o něco horší parametry akcelerace z nuly na 100 km/h a maximální rychlost, je dynamičtější. Vděčí za to vyššímu točivému momentu dostupnému v nižších otáčkách.

Výsledkem je lepší dynamika ve městě i při předjíždění při rychlostech na okreskách. Dech mu dochází na dálnici a v táhlých stoupáních, kde je pak potřeba víc podřazovat. Spotřeba se ale drží na velmi dobré úrovni. Týden jsme končili s 6,2 litry benzinu na 100 km, klidnější jízdou, pro kterou je určený, se lze dostat i po 6 litrů. Naopak časté vytáčení vede k osmilitrové spotřebě. Celkově jde o velmi dobrý základní motor.

1.3 TCe/110 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.3 TCe/110 kW 4x4

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 TCe/74 kW LPG - benzín

Motor 1.0 TCe má v kombinaci s pohonem na LPG stejný výkon, tedy rovných 100 koní, ale vyšší točivý moment – místo 160 rovnou 170 Nm. Při cestování na benzin tedy působí o trochu živěji. Stejně jako v případě standardní verze, kterou jsme testovali o pár zarážek výše, se může pochlubit velmi příjemnou spotřebou okolo 6 litrů na 100 km. Nádrž má 50 litrů, na LPG jde ujet při klidném cestování třeba 350 až 370 kilometrů. Když to sečteme dohromady, Duster na LPG nabízí solidní dojezd přes 1100 kilometrů. Ale samozřejmě pak musíte tankovat u dvou stojanů. To ale není cílem takové pohonné jednotky. Majitel se přeci bude snažit co nejčastěji jezdit na levné LPG. A jaké to je se dočtete v následující kapitole.

1.0 TCe/74 kW LPG - plyn

K LPG dostanete palivovou nádrž o kapacitě 34 litrů, která je umístěna pod podlahou kufru. Plní se ventilem umístěným ve víku u benzinové nádrže, takže ho nemusíte hledat někde na nárazníku, jako u některých následných přestaveb. Při ceně, která se v červnu 2020 pohybovala okolo 12 korun za litr LPG, vyšlo jedno natankování na 400 korun.

S testovaným vozem jsme najeli 335 kilometrů, než se za zvukového signálu LPG přepnulo na benzin. Nutno ale podotknout, že to bylo během jedné cesty, která obsahovala zhruba 15 procent městského cestování, 20 procent jízdy po dálnici rychlostí 150 km/h, 20 procent jízdy 130 km/h a zbytek svižnějšího svezení po okreskách a silnicích prvních tříd. Někteří kolegové hlásili lepší výsledky a s klidnou nohou lze dosáhnout i na 370 kilometrů dojezdu.

V našem případě byly tedy náklady na jeden ujetý kilometr 1 korunu a 19 haléřů. Neměl by ale být problém přiblížit se ke korunovému nákladu. Cestování s Dusterem je tak ve verzi na LPG zaručeně nejlevnější. Je ale třeba počítat, že má tato varianta, kromě klasického zákazu vjezdu do garáží, ještě další neduh.

Tím je potíž motoru 1.0 TCe, který neumí příliš dobře pracovat s prodlevami danými pružností vzduchu v sání. To se za jízdy projevuje neustálým škubáním a podle toho, jak opatrně řidič svůj vůz po převzetí zajede, jsou škubace menší nebo větší. Děje se to i při cestování na benzin a také u verze bez LPG, s LPG je ale trhání výrazně citlivější a může být až nepříjemné. Duster na plyn je tak vhodný pro ty, kteří výměnou za nízké náklady budou tolerovat hrubší chování auta.

Dynamicky je ovšem litrová jednotka dostačující a údaj o slabé akceleraci zcela nevypovídá o její živosti. Není se tak potřeba ploužit v pravém pruhu na dálnici jen proto, že jsme zvolili základní motor.

1.0 TCe LPG - benzín

Tento motor nebyl dosud testován.

1.0 TCe LPG - plyn

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi/70 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi/85 kW

Tento motor nebyl dosud testován.

1.5 Blue dCi/85 kW 4x4

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Duster má v nabídce už jen dva typy manuální převodovky. Buď pětistupňový manuál, který je k dispozici pro základní tříválec, nebo šestikvalt pro přeplňovanou 1.2 TCe a také naftovou patnáctistovku.

Je výrazný rozdíl v nastavení převodů u šestistupňové převodovky u verze s pohonem předních kol a u čtyřkolky. Ta má totiž velmi krátkou jedničku, která se hodí při jízdě v terénu.

Toto řazení jsme v kombinaci s motorem 1.5 dCi a pohonem všech kol zkoušeli a byli jím příjemně překvapeni. Páka se pohybovala velmi haldce a přesně po vymezených drahách bez větších pazvuků. Konstatovali jsem mezigenerační zlepšení. Později se nám ale naopak nelíbilo v kombinaci s benzinovým tříválcem, kde bylo těžké najít správnou chvíli, kdy podřadit a tak jsme cukali jako začátečníci.

Stejnou chválu zaslouží i pětistupňová skříň, kterou jsme zkoušeli se základním litrem. Řadí hladce a přesně. Nebyl jediný problém.

Řízení

V této oblasti se udála ještě větší mezigenerační změna. Duster už totiž nemá hydraulický posilovač jako dříve, nahradil ho elektrický. Má to výhodu v tom, že řízení nevyžaduje tolik síly, ovládá se lehce a snadno. Má také variabilní posilovač, takže při nižších rychlostech, třeba při parkování, není potřeba s ním tolik kroutit.

Pocit z řízení zejména na silnici se výrazně zlepšil, Duster se řídí dobře, snadno, přesně. Už nepůsobí jako levné pracovní auto nejen na pohled, ale také za volantem. Už se nemusíte prát s rázy do volantu od předních kol. 

Při jízdě v terénu mi ale předchozí řízení připadalo lepší, protože jsem měl lepší zpětnou vazbu o tom, co se děje pod předními koly a mohl na to reagovat.

Brzdy

Brzdy mají normální účinek a ovládají se snadno, chod pedálu není ani zbytečně tuhý, ani necitelně lehký. U jednoho z testovaný aut bylo ale sešlápnutí pedálu doprovázenou nepříjemným skřípáním.

Podvozek

Podvozek zůstal stejný jako u předchozí generace, nic se neměnilo. Jen karoserie dostala na některých místech lepší výztuhy a nepatrně se prý ladilo odpružení.

Nová Dacia Duster má ale především výrazně lepší odhlučnění, ke kterému si dopomohla nejen zmíněným vyztužením, ale také materiály, které absorbují hluk, případně materiály, které ho umí snižovat. Duster také dostal silnější skla u přední řady sedadel.

Jsou to sice drobnosti, ale do výsledného pocitu z jízdy se podle kolegyně Evy, která auta s pohonem přední nápravy testovala na mezinárodní prezentaci, promítly. Duster je podle ní komfortnější než dřív. Tišší, a přitom pořád pohodlný, a to zejména s benzinovým motorem, který autu dovoluje měkčí naladění odpružení.

Zejména na rozbitějších cestách se podle ní auto projevuje velmi komfortně a schopně. Ne nadarmo je Duster oblíbený v zemích kde je potřeba jezdit i po nezpevněných cestách. Ty navíc hravě zvládne i verze s pohonem pouze přední nápravy. A proto je Duster také volbou českých chalupářů.

Příjemně Evu potěšila i jízda s naftovou verzí. Na některých hrbolech se podle ní auto sice natřásalo trochu víc než benzinová varianta, ale na asfaltu zase předvádělo slušnou jistotou.

Osobně jsem testoval na českých silnicích variantu s pohonem všech kol, naftovým motorem a novými sedmnáctipalcovými koly. 

Podvozek mi i s nimi připadal měkčí než u předchozí Dacie Duster, ale přejezdy některých typů nerovností na asfaltu byly trochu hlasitější.

Na druhou stranu auto na sedmnáctipalcových kolech i přes značné náklony až nečekaně dobře drželo stopu v zatáčkách projížděných pod plynem.

Samozřejmě jsem cítil rozdíl mezi tím, když jsem si navolil pouze pohon zadních kol, a když jsem měl režim automatický, nebo s rozdělením sil 50:50 na přední a zadní nápravu. Pak byla jistota auta v zatáčkách ještě markantnější.

Ze zkušeností s předchozí generací vím, jak náročný terén dokáže Duster zvládat. S tím novým jsem zatím testoval pouze rozbitější cesty, kde prokazoval velkou suverenitu. I tady jsem měl ale pocit, že předchozí provedení na šestnáctipalcových kolech a s hydraulickým řízením bylo ještě o něco mrštnější a plavnější.

Samozřejmě ale není problém si na šestnáctkách pořídit i nového Dustera. Obouvat je bude většina variant. Podle mne budou o něco plavnější a pohodlnější na rozbitých silnicích a ve větším terénu, ale méně suverénní v průjezdech prudkých zatáček pod plynem.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus