ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test sedmé generace BMW řady 5
24. srpna 2017

Hned na začátek si troufnu napsat jeden superlativ. Sedmá generace BMW řady 5 v testovaném provedení 540i xDrive má z hlediska vyváženosti nejlepší jízdní vlastnosti ze všech aut, co jsem dosud, což znamená za posledních více než dvacet let, testoval. Kolega, který později zkoušel naftové provedení 530d xDrive se mnou souhlasil. A dojem nezkazila ani osmiválcová verze M550i xDrive.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor

Motory, řazení, řízení, brzdy

BMW řady 5 sedmé generace se od začátku prodeje nabízí se třemi různými benzinovými a dvěma naftovými motory. Všechny dopuje minimálně jedno turbodmychadlo. Nechybí ani hybridní kombinace benzinového čtyřválce a elektromotoru.

Mezigeneračně se zlepšila dynamika, většinou i navýšily maximální výkony a často zároveň o něco snížila spotřeba. Motory nabízejí špičkové parametry jak pro milovníky dynamické tak úsporné jízdy.

Začněme častěji poptávanými naftovými pohonnými jednotkami. Základ označovaný jako 520d pohání dvoulitrový turbodiesel s maximálním výkonem 140 kW. mezi sedany vyšší střední třídy jde díky spotřebě od 3,9 l nafty na 100 km o jedno z nejúspornějších provedení. Přitom to není žádný lenoch.

Pro milovníky ještě větší dynamiky je tu třílitrový šestiválec s maximálním výkonem 195 kW označovaný jako 530d. I on se chlubí velmi rozumnou spotřebou od 4,5 l nafty na 100 km.

Mezi benzinovými motory tvoří základ také dvoulitrový čtyřválec s označením 530i a výkonem až 185 kW. Pozoruhodná je nejen jeho začátkem roku 2017 rekordně nízká spotřeba 5,5 l benzinu na 100 km, ale i v této kategorii nadprůměrná dynamika vyjádřená zrychlením z 0 na 100 km/h během 6,2 s.

Pro ještě větší dravce je tu třílitrový šestiválec 540i s výkonem až 250 kW a na vrcholu radosti z jízdy stojí do příjezdu sportovní verze M5 osmiválec s objemem 4,4 l pro verzi M 550i s výkonem až 340 kW (téměř 500 koní). Pouze ten patří s kombinovanou spotřebou 8,9 l k nejžravějším. Pojí se pouze s pohonem všech kol xDrive, u ostatních motorizací si vždy lze vybrat mezi "zadokolkou" a "čtyřkolkou".

reklama

520i

Tento motor nebyl dosud testován.

530i

Tento motor nebyl dosud testován.

530i xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

540i

Tento motor nebyl dosud testován.

540i xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

M5 xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

518d

Tento motor nebyl dosud testován.

520d

Tento motor nebyl dosud testován.

520d AT

Tento motor nebyl dosud testován.

520d xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

525d

Tento motor nebyl dosud testován.

530d

Tento motor nebyl dosud testován.

530d xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

540d xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

M550d xDrive

Tento motor nebyl dosud testován.

530e iPerformance

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Drtivá většina všech verzí BMW řady 5 řadí prostřednictvím osmistupňové automatické převodovky. Šestistupňová manuální už zůstala jako možnost pouze u nejlevnější verze 520d.

Osmistupňový automat, který měl v rámci M sportovního paketu sportovnější režim řazení, fungoval, jak bývá zvykem, i s třílitrovým benzinovým šestiválcem téměř bezchybně. 

Samozřejmě se nesmíte divit, že v úsporném režimu po šlápnutí na plyn trvá podřazení déle, ve sportovní módu je okamžité. Stejně tak mi někdy reakce převodovky ve sportovním módu připadala až moc hrr, ale když jsem si chtěl užívat dokonalé plynulosti, stačilo přepnout na komfortní jízdu.

Ani testy dalších verzí na pozitivním hodnocení převodovky ZF nic nezměnily.

Řízení

Naprosto fantastické.

Bylo zajímavé přesednout ze souběžně testované Škody Kodiaq, kde jsem nastavení posilovače také chválil, do pětkového bavoráku (540i). V tu chvíli mě řízení u škodováckého SUV připadalo rozbředlé, přeposilované a málo plynulé. Tady se téměř dokonalá plynulost snoubí s potřebnou špetkou ostrosti a agility.

Podvozek

BMW řady 5 sedmé generace v testované verzi 540i xDrive mi nabídlo nejvyspělejší jízdní vlastnosti, které jsem kdy v jakém autě zažil (tedy do března roku 2017, kdy jsem ho zkoušel). 

Nejde o to, že by bylo najednou nejsportovnější, nejkomfortnější i nejzábavnější, ale kdybych měl za každou dílčí disciplínu udělovat počet bodů, celkově bych dal pětkovému bavoráku nejvyšší možný počet.

Fascinovalo mne, jak se příplatkový adaptivní podvozek s nastavitelnou tuhostí tlumičů Adaptive Drive dokázal přizpůsobit i velmi odlišným požadavkům řidiče.

Ačkoli stále vnímám BMW jako značku sportovně laděnou, nejvíce mě dostal neuvěřitelným pohodlím v komfortním režimu (jednotlivé jízdní módy se volí tlačítky na středovém panelu), které podtrhovala skvěle odhlučněná kabina. Jediné, s čím si tlumiče nedokázaly vždy poradil úplně perfektně, byly hluboko propadlé kanály na pražských ulicích.

Parádní pohodlí ale vůbec neznamená, že by se řidič musel vzdávat sportovních zážitků. I v komfortním nebo úsporném režimu dokázal podvozek v kombinaci s pohonem všech kol a příplatkovými aktivními stabilizátory nabídnout extrémně jisté jízdní vlastnosti a umožňuje projíždět zatáčky pod plynem nevídaně vysokými rychlostmi.

Auto v zakroucených úsecích nepůsobí těžkopádně, ovládá se spíše jako kompaktní vůz. Nenechá se v zatáčkách projížděných pod plynem rozhodit ani zvlněnou nebo děravou silnicí. Pneumatiky zůstávají měkce a jistě přilnuté k vozovce, celé to na mně působilo velmi elasticky a poddajně, ač jsem nezaznamenal žádné větší náklony.

Aktivace sportovního režimu znamená přitvrzení podvozku. Nikoli na nepříjemnou úroveň, ale tak, že si řidič může dovolit i extrémnější manévry a vyzkoušet, že BMW řady 5 rozhodně není nutným autem. Rozdíl mezi sportovním a komfortním módem by rozhodně okamžitě poznal i laik.

Stabilita auta na rozbitých okreskách je tak neuvěřitelná, že když se řidič nechá jízdou trochu strhnout a zapomene se dívat na rychloměr, hrozí mu okamžité odebrání řidičského průkazu. Pokud je alespoň trochu zručný, tak je tohle nebezpečí mnohem reálnější než odebrání se mimo vozovku.

Poté, co jsem zcela deaktivoval stabilizační systém, podařilo se mi i na suchu v některých pasážích auto plynem utrhnout od povrchu a objevil svůdný přebyteček síly na zadní nápravu umožňující driftování.

Díky fantasitcky dávkovatelnému řízení jsem si i s tak velkým autem jízdu s vypnutým stabilizačním systémem dokázal užít bez větších obav. Zásluhu na tom ale samozřejmě budou mít i příplatkový podvozek nebo také příplatková devatenáctipalcová kola s širokými pneumatikami o rozměru 245/40 R19. Jízda se základním podvozkem, pohonem zadních kol a na pneumatikách 225/55 R17 může být dost odlišná a netroufnu si tedy dojmy z jízdních vlastnosti u testovaného auta zatím paušalizovat pro celou modelovou řadu.

Také další verze jsme zkoušeli s pohonem všech kol, ale testovaná 540i xDrive nám připadala jízdími vlastnostmi nejlepší.

Dokonce lepší než sportovně laděná varianta M550i xDrive, jejíž osmiválec pod kapotou a příplatková kola 245/35 R20 jako by trochu ubírala vozu na agilitě. Testovaná verze také nebyla vybavena tím úplně nejlepším příplatkovým podvozkem s aktvními stabilizátory, takže tento exemplář působil neuvěřitelně jistě a neochvějně při superrychlé jízdě po německé dálnici, ale v zatáčkách mu přece jen něco málo do lehkosti 540i xDrive chybělo.

Na druhou stranu mě fascinovalo, jaký komfort BMW M550i xDrive na šlupičkových pneumatikách dokázalo nabídnout.

reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus