ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

První test Alfy Romeo Giulia
16. července 2016

Alfa Romeo chce konkurovat německým luxusním sedanům, ale jde na to svými zbraněmi - přitažlivostí designu i jízdních vlastností.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama
Ondřej BěhalOndřej Běhal

Alfa Romeo chce konkurovat německým luxusním sedanům, ale jde na to svými zbraněmi - přitažlivostí designu i jízdních vlastností.

Ač jde o ideového nástupce neúspěšného modelu 159 mezi sedany střední třídy, snažila se od něj Giulia silně odstřihnout. Tak silně, že například zvolila odlišnou koncepci pohonu kol. Giulia hrabe zadními, nebo všemi čtyřmi, jak se na správné sportovně laděné auto sluší a patří.

Mezi největší výhody Giulie v porovnání s konkurenty patří vizáž karoserie a parametry benzinového motoru v nejsportovnější verzi Quadrifoglio Verde. Atraktivní jsou ale i jízdní vlastnosti dieselové varianty.

Naopak jako největší nevýhody vidím po prvním svezení některé odbyté detaily typu plechového zavírání víka kufru, absenci propojení kufru a prostoru pro posádku nebo horší jízdní komfort naftové verze na osmnáctipalcových kolech. Vysoké jsou v porovnání se všemi sedany střední třídy i její ceny.

Alfu Romeo Giulia si podle mě budou chtít pořizovat bohatší lidé, kteří se chtějí lišit, a vadí jim slynutí s davem v podobě německých luxusních značek. Otázkou je, zda se jich najde dost, aby auto mělo úspěch.

Alfa Romeo Giulia se na českém trhu začíná prodávat v létě roku 2016.

reklama

Design

¾ zepředu dopravabok dopravazáď čistá¾ zezadu dolevapříď čistá

Gulia se mi líbí, hlavně zepředu. Zadek je úhledný, ale chybí mu originalita. Zájemcům o co nejmodernější auto můžou chybět LED světlomety, které nová Alfa Romeo Giulia nenabízí ani za příplatek.

Sportovní verze Quadrifoglio Verde dostala ještě vrchovatou lžíci agresivity. Fotku si zvětšíte kliknutím na ni stejně jako všechny ostatní v testu.

Tady se můžete podívat na Alfu Romeo Guila QV ještě zezadu. V případě koňmi nadupané varianty už se o nedostatku originality píše hůře... 

Také interiér Giulie vypadá na první pohled pěkně, zajímavě a prémiově. Celou vrchní část přístrojové desky tvoří luxusně vyhlížející měkčený plast. Převládající tmavé barvy sice nejsou nic, z čeho bych byl nadšený, ale spoustě lidem budou připadat elegantní.

Jenže bližší zkoumání útrob Giulie přinesl několik nepěkných překvapení.

Vnitřní kliky i hlavice řadicí páky vypadají jako hliníkové, ale jsou z plastu. Některé černé plastové díly v okolí řidiče se snadno upatlají potem a jsou tvrdé a hlasité na poklep.

Západka kapoty se také netváří zrovna prémiově.

Zavření víka zavazadlových dveří způsobí zvuk připomínající kopnutí do staré prázdné plechovky. Možná jsou to detaily, ale auto, které chce konkurovat BMW, Mercedesu nebo Audi by mělo myslet i na ně. Přece jen jsem občas měl pocit, jako by se do nové alfy promítl duch amerických značek, které jsou s ní v koncernu FCA, a u nichž se na detaily také moc nehledí.

Ani odhlučnění interiéru není ideální, zvuk naftového motoru dovnitř pronikal docela intenzivně.

Pokračovat na další kapitolu
Řidičova zóna
Když jsem se díval na místo řidiče přes dveře, moc se mi líbilo. Nástup na něj ale není nejjednodušší. Sedadla mají základní polohu hodně nízko. To bych ale sportovně laděnému autu moc nevyčítal. …
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus