Aktualizováno: 30.10.2015

Test Volva V60 Cross Country

  • Sexy faktor: 4
  • Rodinný faktor: 2
  • Byznys faktor: 4
  • Fun faktor: 3
  • Offroad faktor: 2
  • Ženský faktor: 2
 

 
Auta pro aktivní životní styl jsou v kurzu. I proto se Volvo rozhodlo vstoupit do kategorie allroadů také u svého středně velkého modelu S60/V60. Zajímavostí je, že pod jeho kapotu ještě můžete získat odcházející naftový pětiválec. Přesně s tímto motorem jsme ho testovali.

Volvo vyrábí takzvané allroady, tedy kombíky se zvýšeným podvozkem a plastovou ochranou do terénu, už roky. Jeho želízkem v ohni bylo a je velké XC70. Ve střední třídě mu ale chybě model, který by mohl zaútočit třeba na Volkswagen Passat Alltrack nebo Audi A4 allroad quattro. Proto vznikla zvýšená verze od modelu S60/V60. Zajímavostí je, že jako jediný vůz na trhu jej můžete získat i v provedení sedan, tedy S60 Cross Country, což působí poněkud neobvyklým dojmem. My jsme zkoušeli klasičtější kombi V60 Cross Country, které bude zřejmě většinovou volbou.

Z hlediska designu se V60 CC drží zaběhnutých kolejí této kategorie. S obvyklým kombíkem V60 je prakticky totožné, jediný rozdíl spočívá v podvozku, který je zvýšený o 65 milimetrů a v sadě více méně terénních doplňků. Kromě plastů na obloucích nad koly jsou tu i kovové prahy a lišty na předním a zadním nárazníku. Celkově auto vypadá dobře a univerzálně – poslouží k dobré osobní reprezentaci jak „kravaťáka“ tak zarytého sportovce, který nezná jiné boty než pohorky.

Kabina využívá prvky čistého švédského designu. Palubní desce dodává pocit vzdušnosti tenký středový panel, pod který lze uložit třeba i dámskou kabelku. Zpracování je kvalitní, příplatkové dřevo vypadá opravdu jako dřevo. Volvo tedy zaručeně patří mezi prémiová auta. Mírný zmatek zavládne ve chvíli, kdy je potřeba pomocí otočných voličů a tlačítek ovládat zábavní systém. Naopak tlačítka klimatizace sestavená do siluety sedadla jsou velmi chytře navržená.

Líbil se nám přístrojový štít řešený displejem, který simuluje budíky (standard nejvyšší výbavy Summum). U nich se dá měnit barevné schéma podle preference řidiče. Zobrazované údaje se pak zaměří buď na spotřebu, nebo třeba na podávaný výkon motoru. Je to sice jen detail pro hračičky, ale potěší.

Méně potěší prostor na zadních místech. Sedadla vpředu i vzadu jsou sice moc pěkná (mají pevně ukotvenou opěrku hlavy – naštěstí je dost vysoká), ale vzadu vyšší postavy nenajdou potřebné místo pro nohy. Tady volvo patří mezi konkurenty k podprůměru.

Kufr podle údajů automobilky pojme v základní konfiguraci nevelkých 430 litrů zavazadel. Potěšila nás praktická přepážka, kterou můžete snadno vztyčit zhruba do poloviny zavazadelníku a tím rozdělit náklad. Má i háčky na tašky a gumu na uchycení větších předmětů.

Volvo má kvůli přechodu na modernější motorovou řadu nyní trochu zmatek v označení. Testovaný model D4 AWD byl poháněn ještě starším naftovým pětiválcem, zatímco když si pořídíte to samé auto jen s pohonem předních kol, dostanete pod logem D4 nový vznětový čtyřválec s dvoulitrovým objemem a výkonem 190 koní.

Kromě toho nabídka motorů zahrnuje ještě slabší verzi této naftové jednotky o výkonu 150 koní. Tvoří základ ceníkové nabídky. Benzin zastupuje pouze jedna jednotka, tedy přeplňovaný čtyřválec T5 o výkonu 245 koní kombinovaný s automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Z hlediska spotřeby patří mezi konkurenty k průměru, dynamicky pak mezi lepší.

Ačkoliv jde v případě testovaného pětiválce o odcházející motor, byli jsme rádi, že byl pod kapotou. Výkon 190 koní, točivý moment v maximu 420 Nm a hlavně zajímavý dunivý zvuk si nás během týdenního testu získaly víc než klapot čtyřválcových motorů. Jednotka je spojena s pomalejším automatem se šesti stupni. To ale nevadí, protože je vůz celkově naladěn spíš na klidnější jízdu.

Převody automatu jsou nastaveny tak, že při dálničních 130 km/h jednotka točí 2300 otáček za minutu, při 90 km/h je to zhruba 1500 ot./min. To je pak velmi dobrá i spotřeba, kdy palubní počítač hlásí téměř neuvěřitelných 4,8 litru nafty na 100 km. Běžně se dá jezdit za necelých 8 litrů, přičemž při pospíchání na dálnici a mírném překročení tuzemských limitů se konzumace paliva blíží 10 litrům. I proto se nám bude těžko loučit s pětiválcem, až brzy opustí řady nabízených jednotek a Volvo se tak stane automobilkou čtyřválců.

Od Volva, zejména toho na vyšším podvozku, jsme čekali o něco komfortnější jízdu. Auto bylo vybaveno disky o velikosti 18 palců, což se na horším povrchu spolu s tužším nastavením tlumičů podepsalo na snížení komfortu.

Doporučujeme proto nepřiplácet a užít si klidně i jen základní šestnáctky. Tužší podvozek láká ke sportovnější jízdě, která autu příliš nesluší, ale systém pohonu všech kol řešený mezinápravovou spojkou Haldex pomáhá v zatáčkách docela slušně. Slabinou je i méně komunikativní řízení.

Celkově je ovšem Volvo V60 Cross Country zajímavým zástupcem v kategorii allroadů. Severské značce tato verze tak nějak přirozeně padne, protože si většina zákazníků pojí domácí prostředí Volva s divokou severskou přírodou. Na některé konkurenty ale ztrácí jízdními vlastnostmi, na jiné horší praktičností. Reprezentativní je ale určitě víc než dostatečně.

Volvo V60 Cross Country - pohled ¾ zepředu dopravaVolvo V60 Cross Country - pohled bok dopravaVolvo V60 Cross Country - pohled záď čistáVolvo V60 Cross Country - pohled ¾ zezadu dolevaVolvo V60 Cross Country - pohled příď čistá

 

Řidičova zóna

Volvo V60 Cross Country - pohled sedadla přední Volvo V60 Cross Country - pohled sedadla zadní Volvo V60 Cross Country - pohled kufr základní Volvo V60 Cross Country - pohled kufr maximální

 
 

Kompletní ceník, výbavy, technické údaje, další fotografie, barvy a možnost porovnání s konkurencí najdete zde.

blog comments powered by Disqus