Aktualizováno: 6.1.2017

Test třídveřového Mini

  • Sexy faktor: 4
  • Rodinný faktor: 1
  • Byznys faktor: 3
  • Fun faktor: 4
  • Offroad faktor: 0
  • Ženský faktor: 5
Testované motory: One/75 kW, John Cooper Works AT

Řidičova zóna

Řidičova zóna
 

Málokteré auto je tak moc zaměřeno na řidiče jako Mini a jen málo aut v této třídě má tak designově propracovanou kabinu, přístrojové desce dominuje obří kruh, ve kterém se nachází multimediální displej.

Test třídveřového Mini Test třídveřového Mini V případě Mini One je podstatně menší, Mini JCW, jak můžete vidět na fotkách, má displej větší. Ohraničení kruhu může měnit barvy, působí to velmi efektně.

Test třídveřového Mini To, že si Mini zakládá na tom, jak vypadá, je jasně patrné i uvnitř, řidič třímá v rukou výrazný volant, který nemá ani náznak zploštění jako třeba u Audi. Detail kruhu se tu opakuje skoro všude, výrazně kruhový je i přístrojový štít před volantem.

Test třídveřového Mini Podobně efektní je i startování motoru pomocí červeně podsvícené páčky, která připomíná tu ve stíhacích letounech. Tento detail mají všechny modely, včetně nejslabšího Mini One.

Test třídveřového Mini Ovládání multimédií je snadné a velmi podobné jako u BMW, což je dobře. Snadno se v menu zorientujete. 

Test třídveřového Mini Oceňuji sedadla u verze JCW, která perfektně obejmou tělo a udrží ho v zatáčkách. Sice se hůř vystupuje kvůli zvýšeným bočnicím na sedáku, ale za tu jistotu při jízdě to stojí. Sedadla Mini One nejsou zdaleka tak dobrá, i když je to pochopitelné - kdo by toužil po sportovních sedadlech ve voze s tříválcovým motorem...

Kabina a kufr

Mini 3dv. - pohled sedadla přední Mini 3dv. - pohled sedadla zadní Mini 3dv. - pohled kufr základní Mini 3dv. - pohled kufr maximální

 

Začněme už nastupováním. Dveře jsou z pochopitelných důvodů dlouhé a těžké, pokud zaparkujete v těsných garážích, hůř se vystupuje. Osoby, které potřebujete posadit dozadu, by měly být mladší a ohebné, jde to totiž opravdu velmi těžko. Mini One není rodinné auto.

Je to znát, i když sedíte ve voze jen dva. Není tu místa na rozdávání, Mini působí, že je tu vše tak trochu na těsno. Čelní sklo je tak nízké, že když se postavíte u světelné křižovatky jako první, budete muset sklonit hlavu, abyste viděli na semafory. Také šikmo dozadu není výhled nejlepší. 

Naštěstí se však rozměry vozu dají brzy snadno odhadnout, Mini je poměrně malé auto. Líbí se mi, že řidič sedí nízko. 

Test třídveřového Mini Test třídveřového Mini Materiály jsou už od pohledu kvalitní, majitel může volit různé dekory interiéru podle toho, co se mu líbí a jak moc si přeje se odlišovat. Základní Mini One mělo "jen" bílý dekor, který ladil s lakem karoserie, vrcholné provedení JCW dostalo karbonové panely a rudou kůží potažené detaily. 

Ještě bych se ráda zmínila o praktičnosti v interiéru. Před řadicí pákou se nachází dva držáky na nápoje a malá prohlubeň na menší mobil, to je všechno. Také schránka před spolujezdcem je poměrně mělká a slavné to není ani s kapsami ve dveřích, jsou tak mělké, že se tam nevejde ani obálka s doklady, aby nevypadávala. V loketní opěrce je rovněž místa málo. Mini One a ani JCW nejsou auta, která by se snažila být praktická. Je potřeba to tak brát.

Kufr se v porovnání s druhou generací zvětšil, teď má 211 litrů. To je zkrátka pořád hodně málo a stačí to tak na menší nákup. Sedadla lze složit v poměru 2/3 ku 1/3 a pomocí dvojitého dna vytvořit rovnou plochu, není však příliš dlouhá. Víko kufru jde snadno zavírat, je lehké a vlastně i docela malé. Jen je potřeba dávat pozor na to, že má docela ostré hrany.

Pokračování článku Motory, řazení, řízení, brzdy

 
 

Kompletní ceník, výbavy, technické údaje, další fotografie, barvy a možnost porovnání s konkurencí najdete zde.

blog comments powered by Disqus